7 C 124/2022-74 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 31. 5. 2022 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil povinnost žalovanému zdržet se užívání nemovitých věcí a vyklidit nemovité věci označené ve výroku I., II. rozsudku. Žalobce sdělil, že dne 17. 12. 2015 byla uzavřena darovací smlouva mezi účastníky a manželkou žalobce, zemřelou dne 17. 5. 2018. Na základě bodu 5.1 darovací smlouvy bylo žalobci zřízeno právo bezplatného a doživotního užívání předmětných nemovitostí jako služebnost ve prospěch žalobce ve smyslu § 1283 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.). Služebnost zakládá žalobci právo výhradního užívání předmětných nemovitostí. Podle § 1999 odst. 1 o. z. žalobce vypověděl prostřednictvím právního zástupce dne 25. 10. 2021 ústní dohodu uzavřenou mezi účastníky v létě 2018 s účinností k 31. 3. 2022. Ústní dohoda, na základě které se žalovaný s rodinou nastěhoval do předmětných nemovitostí v létě 2018, byla uzavřena na dobu neurčitou a byla prokázána v řízení ve věci vedené před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 42 C 89/2019. Výpověď byla vyústěním nerealizovatelnosti společného bydlení. Žalovaný užívá přední část předmětných nemovitostí, obytné místnosti domu a místnosti užívané žalobcem nevyhovují právním a technickým normám pro obytné místnosti. Místnosti, které žalobce užívá, promrzají, jsou vlhké, vznikají v nich plísně a jejich další užívání žalobcem ohrožuje jeho zdraví. Žalovaný byl opakovaně vyzván k vyklizení nemovitosti, včetně předžalobní výzvy. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Služebnost nebyla koncipována jako právo výhradního užívání nemovitostí. Žalovaný odkázal na § 1258 o. z., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 2647/2004, sp. zn. 22 Cdo 60/2008 a odbornou literaturu. Rodiče žalovaného jako svědci ve věci vedené před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 42 C 89/2019 vypověděli, že žalobce a žalovaný při sjednání služebnosti měli v plánu společné soužití a dohoda byla taková, že zůstane-li jeden z dárců sám, žalovaný se do nemovitosti nastěhuje a o přeživšího dárce se postará. Dohoda účastníků o užívání nemovitostí žalovaným byla taková, že se jednalo o trvalý, nikoli přechodný stav. Byl to sám žalobce, kdo určil, které místnosti v domě bude užívat žalobce a které žalovaný. Rozsah služebnosti byl smluvními stranami sjednán jako nevýlučný, tj. opravňující, předpokládající a dokonce vyžadující společné soužití tak, aby mohlo být o žalobce ve stáří náležitě postaráno. Jednalo se o dohodu uzavřenou na dobu určitou, na dobu„ dožití“ žalobce. Žalobce tak nemohl dát výpověď dne 25. 10. 2021. Nebyly splněny zákonné předpoklady pro zrušení závazku podle § 2000 o. z. v návaznosti na § 1999 o. z. S ohledem na § 1258 o. z. je třeba rozsah služebnosti posoudit podle místních zvyklostí. Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 12. 4. 2021 č. j. 42 C 89/2019-102 bylo konstatováno, že společné soužití účastníků je realizovatelné, a to za zachování důstojných podmínek pro všechny obyvatele domácnosti. Žalovaný a jeho rodina se snaží komunikovat se žalobcem; nabízí mu pomoc. Žalovaný by také rád zateplil dům a provedl práce, které by byly prospěšné pro všechny členy domácnosti, tedy i pro žalobce. Žalovaný je připraven ke společným jednáním, jež by vedly ke zlepšení vzájemných vztahů všech zúčastněných a úpravě užívání nemovitosti tak, aby byl vytvořen vhodný prostor ke spokojenému soužití. 3. V návaznosti na vyjádření žalovaného žalobce, podáním došlým soudu dne 28. 7. 2022, odkázal na bod 5.1 a 5.3 darovací smlouvy. Žalovaný je povinen strpět a zabezpečit možnost nerušeného doživotního užívání předmětných nemovitých věcí. Služebnost byla zřízena jako absolutní a výhradní ve prospěch žalobce. Žalobce odkázal na odbornou literaturu k § 1259 a § 1042 o. z., usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 3. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4747/2015, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 2. 2015 sp. zn. 22 Cdo 863/2004, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 8. 2008 sp. zn. 22 Cdo 1726/2007. Není možné nutit žalobce, ročník narození 1934, aby zůstal ve vztahu se žalovaným na základě ústně uzavřené dohody, která nebyla součástí písemně uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene sjednaného na dobu života. K uzavření dohody došlo až před nastěhováním žalovaného do nemovitosti v roce 2018. 4. Žalovaný podáním došlým soudu dne 5. 9. 2022 sdělil, že žalobce se snaží trestat žalovaného, zvrátit důsledky svého rozhodnutí učiněného s manželkou žalobce v roce 2015. Nejedná se o oprávněný zájem na ochraně práva, žaloba se pohybuje na úrovni šikanozního jednání žalobce. Žalovaný odkázal na § 3 odst. 1 o. z., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. 30 Cdo 2681/2014, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 3. 2002 sp. zn. 21 Cdo 624/2001 a odbornou literaturu. Žalobci je známa finanční situace rodiny žalovaného, který si dlouhodobě nemůže dovolit jiné bydlení. Žalobce měl i možnost přistoupit na nabídku žalovaného k rekonstrukci nemovitosti tak, aby navzájem nedocházelo k rušení v užívání nemovitostí. Žalovaný měl zájem o soužití se žalobcem, žalobce odmítá nabídky žalovaného. 5. U jednání dne 7. 9. 2022 bylo provedeno dokazování spisem Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 42 C 89/2019, zejména žalobou, rozsudkem soudu 1. stupně ve věci samé, protokoly o jednání a protokolem o místním šetření. Dokazování bylo doplněno údaji z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí, darovací smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a jeho manželkou a žalovaným v roce 2015, komunikací mezi účastníky, předžalobní výzvou s dokladem o doručení. 6. U jednání dne 7. 9. 2022 žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně sdělil, že platí tzv. inkaso od skončení minulého řízení; žalovaný po žalobci peníze na inkaso nechce. Žalobce prostřednictvím právního zástupce k tomu upřesnil, že v době přepisu inkasa z žalobce na žalovaného nebylo jednáno o způsobu úhrady inkasa a nebylo domluveno, že by žalobce žalovanému něco přispíval. 7. Bylo nesporné, že v létě 2018, po smrti manželky žalobce, se žalovaný s rodinou nastěhoval do domu a účastníci od té doby užívají nemovitosti společně. V řízení ve věci vedené před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 42 C 89/2019 bylo prokázáno, že byla platně uzavřena dohoda v ústní formě, na základě které žalovaný s rodinou užívá společně se žalobcem předmětné nemovitosti. V tamním řízení bylo prokázáno, že to byl žalobce, kdo určil způsob a rozsah užívání nemovitých věcí. Žalovaný nezpochybňoval doručení výpovědi tvrzené žalobcem v žalobě. 8. Skutečnosti ohledně platně uzavřené darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti v roce 2015 byly jednoznačně prokázány ve věci vedené před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 42 C 89/2019 (odůvodnění rozsudku). Ve věci se nejedná o překážku věci rozsouzené; žalobce se domáhá vyklizení nemovitých věcí a zdržení se užívání nemovitých věcí žalovaným na základě výpovědi dané žalobcem žalovanému podle § 1999 odst. 1 o. z. dne 25. 10. 2021 s účinností ke dni 31. 3. 2022. V bodě 3 podání žalobce ze dne 28. 7. 2022, došlého soudu dne 28. 7. 2022, žalobce soudu sděluje, že není možné nutit žalobce, i vzhledem k jeho věku, aby zůstal ve vztahu se žalovaným na základě ústně uzavřené dohody, která nebyla součástí písemně uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene sjednaného na dobu života před nastěhováním žalovaného do nemovitostí v roce 2018. Nejedná se o ústní dohodu uzavřenou na dobu života. Nikdo nemůže být nucen, aby setrval ve vztahu, který mu nevyhovuje. Argumentace žalobce, včetně judikatury a odborné literatury uváděné jeho podáních, měla být spíše předestřena soudu v řízení ve věci vedené před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 42 C 89/2019. Není právně relevantní, že dohoda byla uzavřena ústně v roce 2018 ohledně užívání nemovitostí žalobcem a rodinou žalovaného. Právní účinky takto uzavřené dohody byly již vysloveny v rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 12. 4. 2021 č. j. 42 C 89/2019-102. Žalobce sám právní účinky takto uzavřené ústní dohody připouští i v podání nynější žaloby. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl a je si vědom majetkové a finanční situace žalovaného a jeho rodiny, která mu neumožňuje v současné době jiné bydlení. Uzavřeli-li účastníci v létě 2018 platně smlouvu o užívání předmětných nemovitostí, jejíž účinky nastaly, muselo by dojít ke změně poměrů, ke skutečnosti právně významné pro vyklizení žalovaného a v tomto rozsahu zdržení se užívání předmětných nemovitostí žalovaným a jeho rodinou. U jednání dne 7. 9. 2022 bylo v tomto smyslu poskytnuto poučení žalobci podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalobce měl sdělit skutečnosti a označit důkazy, jak došlo k podstatné změně poměrů od doby meritorního rozhodování ve věci vedené před Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 42 C 89/2019; jinak bude žaloba zamítnuta. Žalobce prostřednictvím právního zástupce sdělil, že vypověděl ústní dohodu o užívání nemovitostí se žalovaným uzavřenou v létě 2018; není