34 C 211/2021 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobci se žalobou podanou dne 21.7.2021 domáhali vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalobci jsou vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen„ předmětný pozemek“). V žalobním návrhu uvedli, že na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum] získali do osobního užívání pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] s tím, aby jej užívali pro potřebu své rodiny a domácnosti a postavili rodinný dům. Dohoda byla registrována Státním notářstvím Brno dne [datum], pozemek byl v terénu vyznačen železnými trubkami. Následně byly hranice předzahrádky rodinného domu nezměněny, tvořeny byly zdmi rodinného domu a soklovým zdivem oplocení. V roce 1991 bylo právo osobního užívání zrušeno a pozemky se staly vlastnictvím žalobců. Žalobci od roku [rok] neměli pochybnost o jejich vlastnickém právu k předmětnému pozemku. Při digitalizaci katastrálních map vznikl oddělením další pozemek, který byl na základě geometrického plánu zapsán do vlastnictví žalované. Tímto způsobem vznikl předmětný pozemek o výměře [výměra], který žalovaná žalobcům nabídla k odkoupení za částku 8.000 Kč / m2. 2. Žalovaná nárok žalobců neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobnímu návrhu učinila nesporným, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to na základě dohody o osobním užívání pozemku [jméno] [anonymizováno] [rok] ze dne [datum]. Žalovaná však zpochybnila, že byl tento pozemek v terénu vymezen trubkami. Tvrzení žalobců, že neměli pochybnosti o vlastnictví pozemku parc. [číslo] předmětného pozemku, považovala žalovaná za zavádějící, když pozemky byly v socialistickém vlastnictví. Předmětný pozemek, který sousedí s pozemkem žalobců, byl oddělen z pozemku parc. [číslo] na základě geometrického plánu pro zaměření skutečného stavu č. pl. [číslo], potvrzeného katastrálním úřadem dne [datum]. Jedná se o samostatnou nemovitou věc, kterou žalovaná nabyla do svého vlastnictví na základě zákona č. 172/1991 Sb., ke dni [datum]. Do 31.12.1991 představovalo právo osobního užívání možnost užití pozemku nevlastníkem, teprve od [datum] se toto právo transformovalo na právo vlastnické. Vlastnické právo žalobců k pozemku parc. [číslo] proto vzniklo přímo ze zákona ke dni 1.1.1992. Žalobci si dle názoru žalované až do 1.1.1992 nemohli pomýšlet na vlastnictví pozemku parc. [číslo] tím spíše na vlastnictví pozemku sousedního, nemohli tak být v dobré víře, že jim pozemek patří. Do 1.1.992 nebylo možné vlastnické právo k pozemku v socialistickém vlastnictví vydržet. Žalobci proto mohli být v dobré víře až od 1.1.1992, nikoliv od roku [rok]. Dle tvrzení žalované věděli žalobci, že užívají pozemek žalované, jelikož v evidenci žalované byl dohledán znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], na jehož základě měly být vypořádány majetkoprávní vztahy mezi obcí a jednotlivými vlastníky pozemků na ulici [ulice]. Zpracování posudku si vyžádal [stát. instituce] jako podklad pro převod nemovitostí, žalobcům měl připadnout předmětný pozemek za částku 176 Kč. Nejpozději v době vyhotovení geometrického plánu [číslo] museli žalobci vědět, že nejsou vlastníky sporných částí obecního pozemku. Zástupci obce dle názoru žalované od 90. let 20. století museli s žalovanými jednat o narovnání vlastnických vztahů. Dle tvrzení žalované se navíc žalobci ještě v roce 2019 za vlastníky sporného pozemku nepovažovali, když dopisem ze dne 25.11.2019 žádali žalovanou o převod vlastnického práva k předmětnému pozemku. Právní úprava zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ původní občanský zákoník“), až do roku 1991 chránila před vydržením subjekty socialistického vlastnictví, kdy ochrana byla absolutní a takovou věc nebylo možné vydržet, tehdejší národní výbory proto ani ochranu vlastnického práva neřešily. Žalovaná učinila nesporným, že žalobci předmětný pozemek užívají jako předzahrádku a nachází se na něm stavba oplocení. 3. Podáním ze dne 9.2.2022 žalobci doplnili, že již v roce [rok] nechala žalovaná zaměřit stavební místa a nové hranice byly v terénu vyznačeny železnými trubkami, což vyplývá z geometrického plánu ze dne [datum]. Takto byla vyznačena i parcela [číslo]. Na předmětném pozemku byl následně žalobci postaven rodinný dům a pozemek zaměřený žalovanou byl ohraničen oplocením. Původní pozemková parcela [číslo] o výměře [výměra] byla geometrickým plánem ze dne [datum] rozdělena na pozemky parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra]. Celková výměra tedy zůstala nezměněna. Vlastnické práva žalobců k těmto pozemkům vzniklo ze zákona ke dni 1.1.1992 transformací práva osobního užívání. V roce 1996 byl na žádost žalované vyhotoven geometrický plát [číslo] kterým byly vytvořeny nové pozemky z pozemku parc. [číslo] včetně předmětného pozemku. O zakreslení geometrického plánu do katastrálních map požádala žalovaná dne 15.9.1997, o čemž neměli žalobci žádné informace ani povědomí. Kolize hranic pozemků řešena nebyla. V roce [rok] probíhala na ulici [anonymizováno] výstavba plynových přípojek, které žalovaná schválila, ačkoliv věděla, že budou zřízeny na pozemcích žalované. O vypracování znaleckého posudku v roce [rok], na základě kterého měly být vlastnické vztahy vypořádány, žalobci ani další vlastníci pozemků na ulici [ulice] informováni nebyli ani nebyli přizvání k novému zaměření. Dle materiálů pořízených z Moravského zemského archivu obec od roku [rok] nezveřejnila záměr pozemky na ulici [ulice] prodat. Záměry prodejů pozemků jinak obec běžně zveřejňovala, k prodeji docházelo za ceny dle znaleckého posudku. Záměr k prodeji předmětného pozemku zveřejnila žalovaná až dne [datum]. V roce 2019 informovala žalovaná žalobce o tom, že užívají část obecního majetku. 4. Při jednání soudu žalobci i žalovaná rekapitulovali svá dosavadní skutková tvrzení a právní názory na hodnocení projednávané věci. Žalobci setrvali na stanovisku o vydržení předmětného pozemku, žalovaná trvala na tom, že k vydržení dojít nemohlo, jelikož v roce [rok] se běh vydržecí lhůty ve vtahu k žalobcům„ staví“ v důsledku zpracování geometrického plánu. Žalobci dále uvedli, že předmětný pozemek se nachází za oplocením před jejich rodinným domem a navazuje na parcelu žalobců [číslo] Tyto pozemky od sebe nejsou jakkoliv odděleny a fakticky představují předzahrádku rodinného domu, která se nachází za oplocením z betonové podezdívky a pletiva. 5. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobci nabyli právo osobního užívání k pozemku parc. [číslo] který byl následně rozdělen na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Právo osobního užívání žalobců se ke dni 1.1.1992 transformovalo na vlastnické právo žalobců. Nesporné bylo rovněž to, že žalobci předmětný pozemek užívají. 6. Spornou otázkou zůstalo, zda se předmětný pozemek nachází celou svojí výměrou za oplocením, tedy v oplocené části předzahrádky užívané žalobci, a dále, zda předmětný pozemek žalobci užívali v dobré víře a v jakém konkrétním období. 7. Po provedeném dokazování byla učiněna následující skutková zjištění. 8. Dle výpisů z katastru nemovitostí (č.l. 3-5 spisu) jsou žalobci vlastníky ve společném jemní manželů pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Nabývacím titulem žalobců je dohoda o zřízení práva osobního užívání [jméno] [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], registrovaná dne [datum], v případě stavby [adresa] na pozemku parc. [číslo] pak kolaudační [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum]. Žalovaná je zapsána jako vlastník předmětného pozemku parc. [číslo] vzniklého na základě geometrického plánu [číslo] z původního pozemku parc. [číslo]. Související snímek katastrální mapy zobrazuje předmětný pozemek se společnou hranicí po celé jeho délce s pozemkem prac. [číslo]. 9. Dopisem Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov ze dne [datum] (č.l. 6-10 spisu) byli žalobci vyrozuměni o neprovedení opravy údajů v katastru nemovitostí na základě návrhu žalobců, dle jejichž názoru měl předmětný pozemek vzniknout vydělením z pozemku parc. [číslo] v roce 2009 a 2010 při celostátní digitalizaci pozemkových map. Dle sdělení katastrálního úřadu předmětný pozemek odpovídá části pozemku zjednodušené evidence GP [číslo], kdy je v evidenci přídělového operátu Pozemnostního archu [číslo] zapsáno jméno držitele [anonymizována čtyři slova] [územní celek]. Do evidence nemovitostí byl doplněn již pozemek dřívější evidence [parcelní číslo], který byl zapsán na [list vlastnictví] položkou výkazu změn [číslo] se zapsaným vlastnickým právem pro [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [obec]. V rámci výkazu změn [číslo] byla parcela [číslo] poddělena mimo jiné na parc. [číslo] tato byla zapsána na [list vlastnictví], vlastnické právo se tím nijak neměnilo. Dle výk