41 C 210/2022-43 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 30. 5. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 19. 12. 2022, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 272 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 11. 2020 uzavřela její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) s žalovanou smlouvu o úvěru, ve znění dodatků ze dne 12. 11. 2020, 13. 11. 2020, 27. 11. 2020, 21. 12. 2020, 1. 2. 2021, 16. 2. 2021, 10. 3. 2021 a 12. 4. 2021, na základě které žalované poskytla úvěr v celkové částce 14 272 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se úvěr zavázala vrátit včetně příslušenství do 12. 5. 2021. Dále uvedla, že pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021. Současně tvrdila, že žalovaná dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2022. 2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná zažádala o půjčku na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila registrační údaje na formuláři a následně provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslala ze svého účtu. Žalobkyně uvedla, že žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně předsmluvní informace o půjčce a následně právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované (nahlížením do veřejných rejstříků, insolvenčního, bankovního a nebankovního registru klientských informací), následně bylo poskytnutí půjčky schváleno a půjčka byla poskytnuta na účet, z něhož byla odeslána verifikační platba. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2023, č.j. 41 C 210/2022-30 bylo rozhodnuto o částečném zastavení žaloby, co do částky 2 661,87 Kč, představované smluvní pokutou ve výši 2 511,87 Kč a úrokem z prodlení v částce 150 Kč, to vše na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní ze dne 20. 12. 2022. 5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 12. 4. 2021, ve znění dodatků ze dne 9. 11. 2020, 12. 11. 2020, 13. 11. 2020, 13. 11. 2020, 27. 11. 2020, 21. 12. 2020, 1. 2. 2021, 16. 2. 2021 a 10. 3. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 14 272 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 43,4 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úroky z úvěru do 12. 5. 2021 Součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti. Z výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne 27. 10. 2020 byla na tento účet poukázána částka 0,10 Kč z účtu č. [bankovní účet] a dne 27. 11. 2020 byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 1 000 Kč, dne 9. 11. 2020 částka 1 700 Kč, dne 13. 11. 2020 částka 4 000 Kč, dne 13. 11. 2020 částka 4 000 Kč a dne 12. 11. 2020 částka 4 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dne 15. 11. 2021. 6. Upomínkou ze dne 7. 4. 2021 a 4. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k dlužné částky. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána dne 9. 3. 2022. 7. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky internetové komunikace smlouvu o úvěru, včetně dodatků, kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 14 272 Kč se smluvním úrokem ve výši 43,4 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky společnosti. Žalovaná měla úvěr uhradit do 12. 5. 2021. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou o zaplacení úvěru. 8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827. 9. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 10. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 11. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 14. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 15. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. 16. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. 17. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.). 18. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 19. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná uzavřela smlouvu zadáním zasláním verifikační platby a následným poskytnutím úvěru) došlo. Tyto popsané činnosti projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, nezachycují a její uzavření právě se žalovanou nijak neprokazují. Z popsaných úkonů není zjistitelný obsah žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byla žalovaná seznámena a že projevila vůči žalobkyni vůli k jejímu zavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaná vyjádřila svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byla vázána. 20. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši. 21. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval. 22. A konečně soud dospěl k závěru, že