42 C 164/2023-32 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 13. 6. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 42 610 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky od 25. 6. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 28 710 od 10. 9. 2020 do zaplacení. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že si žalovaný u žalobce telefonicky objednal montážní práce autojeřábem v obci [obec] na den 13. 5. 2020. Žalobce uvedl, že práce autojeřábem trvaly 6 hodin a ujeté kilometry představovaly 70 km s tím, že za provedené práce byla žalovanému k úhradě dne 18. 5. 2020 vystavena faktura [číslo] na částku 13 900 Kč se splatností 24. 6. 2020. 3. Žalobce dále uvedl, že si žalovaný u žalobce telefonicky objednal montážní práce autojeřábem v obci [obec] na den 2. 7. 2020. Žalobce uvedl, že práce autojeřábem trvaly 6,5 hodin a ujeté kilometry představovaly 76 km s tím, že za provedené práce byla žalovanému k úhradě dne 21. 7. 2020 vystavena faktura [číslo] na částku 28 710 Kč se splatností 9. 9. 2020. 4. Dle tvrzení žalobce žalovaný na splatné faktury neuhradil ničeho, a to ani přes opakované písemné upomínání ze strany žalobce. 5. Okresní soud Brno-venkov ve věci rozhodl platebním rozkazem ze dne 27. 6. 2023, č. j. 42 C 164/2023-15, který byl žalovanému doručen dne 28. 6. 2023. Tímto platebním rozkazem soud rozhodl k návrhu žalobce tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku vč. úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. 6. Proti nadepsanému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne 29. 6. 2023, tj. v zákonné lhůtě, odpor, ve kterém vyzval žalobce k předložení podepsané smlouvy, příp. objednávky. Žalovaný uvedl, že neví, proč žalobce„ řeší takový peníze po takový době“. Žalovaný závěrem uvedl, že se mu nárok žalobce jeví jako účelový. 7. Podáním ze dne 20. 7. 2023 se žalobce vyjádřil k podanému odporu tak, že na podané žalobě trvá, jelikož žalobce požaduje zaplacení za fakticky a řádně provedené práce, které byly žalovanému vyfakturovány. Argumentaci žalovaného pak žalobce považuje za irelevantní, když objednávky byly provedeny telefonicky, což žalobce označuje za běžnou praxi. K tvrzení o účelovosti a prodlení s vymáháním žalobce uvedl, že pokud by neuplatnil pohledávku nyní, došlo by k jejímu promlčení. Žalobce rovněž zdůraznil, že žalovaný nijak nezpochybnil, že mu byly fakturované služby poskytnuty a ani nezpochybňuje, že vystavené faktury zůstaly neuhrazeny a svůj odpor opírá pouze o uplynulou dobu. Žalobce má za to, že se žalovaný nevypořádal s nutnými náležitostmi opravného prostředku, když nevylíčil rozhodné skutečnosti, na nichž by stavěl svou obranu. 8. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 25. 9. 2023. Předvolání k jednání spolu s vyjádřením žalobce k podanému odporu bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 17. 8. 2023. V předvolání byl žalovaný poučen o procesních následcích nedostavení se k prvnímu jednání. K nařízenému jednání se žalovaný, ač byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, žalobce přítomný u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 9. Podle § 153b odstavec 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 10. V daném případě byly splněny dle názoru soudu všechny podmínky ustanovení § 153b odstavec 1, 2, 3 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil k prvnímu nařízenému jednání, ač mu byly předvolání i žaloba doručeny v zákonné lhůtě, byl poučen o procesních následcích nedostavení se k jednání, přičemž přítomný žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Proto soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení považoval všechna skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě za nesporná. 11. Bylo tak prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným bylo sjednáno provedení montážních prací autojeřábem v obci [obec] (dne 13. 5. 2020) a v obci [obec] (dne 2. 7. 2020), tedy došlo k uzavření smluv o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce dohodnuté práce provedl, dílo bylo ve smyslu § 2604 občanského zákoníku dokončeno a předáno. Žalobci tak dle § 2610 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení dohodnuté ceny. Žalobce ceny za provedená díla vyúčtoval fakturami na částky 13 900 Kč a 28 710 Kč, které žalovaný ve lhůtě splatnosti (ani později) neuhradil. Žalovaný tak nesplnil povinnost dle uzavřené smlouvy, když ve lhůtě splatnosti nezaplatil žalobci ceny za provedená díla. Žalobce se tak po něm oprávněně domáhá jak zaplacení dlužných částek, tak ve smyslu § 1970 občanského zákoníku i zaplacení úroků z prodlení ve výši dané nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti každé jednotlivé faktury do zaplacení, když žalovaný byl v tomto období v prodlení s úhradou dlužných částek. 12. Ve věci bylo nepochybně možné uzavřít a schválit smír účastníků, dále se nejedná o rozsudek konstitutivní (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Nárok žalobce byl shledán důvodným a soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku pro zmeškání žalobě vyhověl v plném rozsahu. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., za užití ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení přitom představují uhrazený soudní poplatek ve výši 2 131 Kč a paušální náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. 3 x 300 Kč za předžalobní upomínku, sepis žaloby a vyjádření k podanému odporu. Dále žalobci na nákladech řízení náleží náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady na právní zastoupení činí odměna advokáta celkem ve výši 5 640 Kč (tj. 2 x právní úkon á 2 820 Kč dle § 7 bodu 5 AT, a to za převzetí a přípravu věci a účast u soudního jednání), dále byl přiznán 2 x režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu. Žalovanému byla rovněž přiznána náhrada za cestovné v celkové výši 3 021,22 Kč určená dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. náhrada za cestu osobním automobilem Subaru Forester S-Turbo, [registrační značka] k soudnímu jednání z Tábora do Brna a zpět, tedy za 330 km jízdy při náhradě za 1 km ve výši 5,20 Kč, průměrné spotřebě 6,6 l /100 Km a ceně paliva 41,20 Kč/litr. Konečně žalobci náleží náhrada za čas promeškaný cestou k soudnímu jednání a zpět ve výši 600 Kč za 6 započatých půlhodin strávených na cestě. Celkem tak na náhradě nákladů náleží žalobci částka ve výši 12 892,22 Kč. 14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.