42 C 21/2023-20 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26.1.2023 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí vodovodní přípojky označené jako přívod vody pro M3, která vede od hranice pozemku parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo] do vodoměrné šachty na pozemku parc. [číslo] vše v k.ú [obec] u [obec], v obci [obec]. K tomu uvedla, že na základě kupní smlouvy o prodeji nemovitostí byly s právními účinky vkladu ke dni 4.10.2010 žalobkyni převedeny žalovanou nemovitosti – pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa žalobkyně] [číslo], [anonymizována dvě slova], vše v k.ú. [obec] u [obec] Kupní smlouvou bylo sjednáno, že prodávající tímto prodává kupující nemovitosti spolu se všemi součástmi a příslušenstvím a kupující je takto kupuje. Mezi příslušenství nemovitostí přitom patřila i vodovodní přípojka, což vyplývalo z projektové dokumentace, kde byla přípojka označena jako přívod vody pro M3. To, že jde o příslušenství k danému domu vyplývá i z technické zprávy. V předávacím protokolu ze dne 3.8.2010 se pak uvádí, že rodinný dům M3 na pozemku parc. [číslo] má vlastnosti stanovené v projektové dokumentaci. Z té pak jednoznačně vyplývá, že rodinný dům má být napojen na přívod vody pro M3 a takto byl žalobkyni prodán. Rovněž v souhlasu s užíváním stavby ze dne 13.7.2010 vydaném [stát. instituce], Odbor výstavby, Stavební úřad je rodinný dům M3 popsán a schválen k užívání včetně přípojky vody. Po převzetí domu žalobkyně zjistila, že rodinný dům nebyl na přípojku reálně napojen, ta zůstala zaslepená a přívod vody je provizorně řešen přes napojení na rodinný dům M2. To však nic nemění na tom, že vodovodní přípojka označená v projektové dokumentaci jako přívod vody pro M3 byla na žalobkyni převedena jako příslušenství rodinného domu M3. Pro reálné zahájení dodávek vody vodovodní přípojkou pro M3, včetně zahájení odběru vody od společnosti [právnická osoba] je však nutná součinnost žalované, neboť přípojka vody je na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], který patří žalované. Přípojka pak ústí do vodovodní šachty na pozemku parc. [číslo] rovněž ve vlastnictví žalované. Žalobkyně tak bez soudního rozhodnutí osvědčujícího její vlastnické právo k vodovodní přípojce není schopna dům na veřejný vodovod reálně napojit a zahájit tak odběr vody touto přípojkou. Žalovaná vlastnické právo žalobkyně neuznává, veškeré pokusy o domluvu byly bezúspěšné. Žalobkyně je tak nucena domáhat se určení svého vlastnického práva soudní cestou. Na určení je přitom dán naléhavý právní zájem, když přívod vody do jejího domu předmětnou vodovodní přípojkou byl zaslepen, není jim přiváděna voda, když se tak děje provizorně přes dům M2. Bez určení vlastnického práva není žalobkyně schopna s přípojkou disponovat a není schopna se dobrat připojení a dodávky vody touto přípojkou. Žalovaná jí k tomu součinnost neposkytne, žalobkyně je tak závislá na dodávkách vody do sousedního domu, když nemůže ovlivnit případné přerušení dodávky do tohoto domu. Takový stav je pak v rozporu s technickými požadavky na stavby, kdy stavba musí být napojena na vodní zdroj. 2. Soud vyzval žalovanou usnesením ze dne 28.2.2023, č.j. 42 C 21/2023-8 dle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř., aby se k žalobě ve stanovené lhůtě vyjádřila. Ačkoliv jí žaloba byla řádně doručena, ve stanovené lhůtě se nikterak nevyjádřila. Soud tak usnesením ze dne 12.4.2023, č.j. 42 C 21/2023-14 vyzval žalovanou ve smyslu § 114b odst. 1 o.s.ř. k písemnému vyjádření ve věci ve lhůtě 30 dnů. Usnesení bylo žalované v souladu s ustanovením § 114b odst. 4 o.s.ř. doručeno do vlastních rukou dne 21.4.2023, když tohoto dne se přihlásila oprávněná osoba do datové schránky žalované. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k věci písemně nevyjádřila, ani nesdělila soudu, jaký vážný důvod jí v podání vyjádření bránil. 3. Podle § 114b odst. l o.s.ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písmeno a) o.s.ř., nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení, to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, k podání vyjádření podle odst. 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odst. 4 citovaného ustanovení, usnesení musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Podle odst. 5 citovaného ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle odst. l včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku (§ 153a odst. 3 o.s.ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 4. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odstavce 4 citovaného ustanovení, jen pro vydání rozsudku pro uznání, nemusí být nařízeno jednání. 5. Soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, když žalovaná nepodala soudu vyjádření ve stanovené lhůtě na základě usnesení ve smyslu § 114b odst. 1 o.s.ř., usnesení jí bylo doručeno do vlastních rukou v souladu s ust. § 114b odst. 4 o.s.ř. Soud proto vycházel z fikce uznání ve smyslu § 114b odst. 5 o.s.ř. Dále soud dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír. Soud přitom vycházel z konstantní judikatury, dle které lze ve věcech určení práva uzavřít smír, je tak možno přistoupit k vydání rozsudku pro uznání. Předmětem řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou jejich nositelé podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, a o nichž se rozhoduje ve sporném řízení. Povaha věci tudíž připouští, aby v tomto sporu o určení uzavřeli účastníci smír. Z obsahu soudního spisu pak nevyplývá, že smír o nároku, jenž je vymezen žalobními tvrzeními, by byl v rozporu s právními předpisy kogentní povahy či by je obcházel (k závěrům ohledně možnosti uzavřít ve věci určení vlastnického práva smír a rozhodnout rozsudkem pro uznání srovnej usnesení NS ČR ze dne 15.8.2017, sp. zn. 26 Cdo 5129/2016, rovněž tak rozsudek NS ČR ze dne 4.1.2006, sp. zn. 30 Cdo 641/2005, který ač se vyjadřuje k možnosti vydání rozsudku pro zmeškání v řízení o určení dle § 80 písm. c) o.s.ř., lze závěry v něm učiněné použít i pro možnost vydání rozsudku pro uznání v těchto věcech). K podání žaloby na určení je dán naléhavý právní zájem, když bez tohoto určení je postavení žalobkyně nejisté, neboť je ohrožena dodávka vody do nemovitosti v jejím vlastnictví. Žaloba přitom byla dostatečně určitá, aby bylo zřejmé, z jakých skutečností žalobkyně nárok na určení svého vlastnického práva odvozuje. Ve věci nebylo nařízeno jednání, v souladu s ustanovením § 153a odst. 4 o.s.ř. však byl rozsudek vyhlášen veřejně. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna uhradit k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyni tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 7 500 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši á 2 500 Kč za 3 úkony právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a) AT ve spojení s § 7 AT, a to za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 AT Celkem tak úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 10 400 Kč.