42 C 42/2021-207 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.10.2020 opravenou podáním ze dne 30.11.2020 se žalobci po žalovaných domáhali zaplacení (společně a nerozdílně) částky 396 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 20.10.2020 do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Tvrdili, že se na základě příklepu v dražbě konané dne 1.3.2017 stali vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa žalovaného], rodinný dům, vše v k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Tyto nemovitosti byly dříve ve vlastnictví žalovaných, kteří je tak od 1.3.2017 užívají bez právního důvodu, když účastníci neuzavřeli ohledně užívání žádnou smlouvu. V řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 52 C 67/2019 se žalovaní domáhali určení neplatnosti dražby, jejich návrh byl však zamítnut. Žalovaní byli žalobci opakovaně vyzýváni k dobrovolnému splnění povinnosti vyklidit a předat nemovitosti žalobcům, tito to však neučinili a žalobci se tak musí domáhat vyklizení cestou soudního řízení. Žalovaní tak užívají předmětné nemovitosti bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobců obohatili. Výši majetkového prospěchu žalovaných odvozovali od výše obvyklého nájemného. Požadovali tak po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení za období od března 2017 do června 2018 včetně, kdy celkem šlo o částku 396 500 Kč, kdy za období od března 2017 do konce prosince 2017 šlo o částku 245 000 Kč a za období od ledna 2018 do června 2018 o částku 151 500 Kč. Žádali rovněž úhradu úroku z prodlení z žalované částky, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalovaným žalobci ve výzvě k plnění. 2. Žalovaní se vyjadřovali tak, že tvrzení obsažená v žalobě jsou nedostatečná, nárok neuznávají a naprosto jej popírají. Žalobci nemají žádný nárok po splatnosti, když to neodpovídá žádnému smluvnímu ujednání. Žalobci neunáší břemeno důkazní k tomu, že by žalovaní nemovitosti užívali neoprávněně, ohradili se proti požadované výši bezdůvodného obohacení, když nebyla stanovena žádným oceněním ani znaleckým posudkem. Žalovaná 2) popřela, že by v předmětném období nemovitosti jakkoliv užívala. Navrhli proto zamítnutí žaloby. 3. Žalobci v replice k vyjádření žalovaných doplnili svá tvrzení tak, že návrh žalovaných na určení neplatnosti dražby byl pravomocně zamítnut a bylo tak potvrzeno vlastnické právo žalobců k předmětným nemovitostem. Žalobci po nabytí vlastnického práva k nim začali jednání se žalovanými o vystěhování, nemovitosti však nikdy nebyly fakticky předány, když v předávacím protokolu z dražby bylo pouze uvedeno, že žalobcům nebyly dražebníkem předány klíče od nemovitostí, byl pouze poskytnut kontakt na osobu, která klíči disponuje, aby je mohli po dohodě převzít. Žalobci se proto obrátili na žalované s výzvou k vystěhování, kdy byli ochotni dohodnout se na krátkodobém nájemním vztahu, žalovaní to však odmítali. Proto jim byla zaslána výzva k vyklizení, probíhala telefonická komunikace. K žádné dohodě o užívání nemovitostí nedošlo. Soudem pak již bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných předmětné nemovitosti vyklidit. Žalovaná 2) se v řízení o vyklizení vyjadřovala tak, že má spolu se žalovaným 1) právní titul k užívání nemovitostí, ty užívají řádně. Takový právní titul však doložen nebyl. Žalobci tak setrvali na podané žalobě. 4. U nařízeného jednání se žalovaný 1) vyjadřoval tak, že při dražbě došlo k podrazu. Následně mysleli, že se se žalobci nějak domluví, ti pochopí, co způsobují. Uvedl, že nemovitosti užívá spolu se synem a manželka je tam občas navštěvuje, věc chce řešit trestněprávní cestou. 5. Po vypracování znaleckého posudku ohledně výše bezdůvodného obohacení vzali žalobci podanou žalobu ohledně částky 4 500 Kč spolu s příslušenstvím zpět, setrvali na návrhu na zaplacení částky 392 000 Kč spolu s úrokem z prodlení. 6. Po skutkové stránce soud provedeným dokazováním zjistil následující skutečnosti. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] soud zjistil, že žalobci jsou zapsáni jako vlastníci nemovitostí (mají ve společném jmění manželů) – pozemků parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí tohoto pozemku je stavba [obec], [adresa], rodinný dům. Nabývacím titulem pro žalobce je dle výpisu Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 25.4.2017. Z listiny – Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby a doklad o úhradě ceny dosažené vydražení ze dne 25.4.2017 soud zjistil, že jde o listinu vydanou [právnická osoba], [anonymizováno], která jí jako dražebník potvrdila nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem, které byly předmětem dražby, žalobci, kdy původním vlastníkem těchto nemovitostí byli žalovaní, kteří je měli ve svém společném jmění manželů. Navrhovatelem dražby byla [právnická osoba] [právnická osoba], jako insolvenční správce dlužníka – žalovaného 1). Dražba proběhla dne 1.3.2017, je potvrzeno uhrazení ceny dosažené vydražením žalobci a to, že na ně jako vydražitele přešlo vlastnictví k předmětným nemovitostem příklepem licitátora. Z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15.8.2019, č.j. 52 C 67/2019-107, který nabyl právní moci dne 17.3.2021, pak bylo zjištěno, že jím byla zamítnuta žaloba [celé jméno žalovaného] (v našem řízení žalovaného 1)) a [jméno] [celé jméno žalovaného], kterou se domáhali vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby, která se konala dne 1.3.2017, jejímž předmětem byly nemovitosti, ohledně jejichž užívání se žalobci v tomto řízení domáhají vydání bezdůvodného obohacení. Soudem bylo konstatováno, že žalobci, kteří žalobu podali, nebyli ve věci vůbec aktivně legitimováni, dále se řízení neúčastnil vydražitel, který se jej účastnit musí. Další tvrzení žalobců tak již soud neměl za významná a žalobu proto zamítnul. 7. Z informačního systému soudu bylo zjištěno, že žalobci vedli u zdejšího soudu spor se žalovanými o vyklizení předmětných nemovitostí, a to pod sp. zn. 5 C 211/2017. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, kterým bylo žalobě na vyklizení zcela vyhověno. Proti rozsudku podali žalovaní odvolání. V něm uvedli, že nebyl dán důvod vyklizení, když mají právní titul k nemovitosti, kterou užívají řádně a soudí se ohledně vlastnictví, řeší to i přes trestněprávní rovinu. Krajský soud v Brně jako soud odvolací, pak rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem ze dne 19.5.2022, č.j. 13 Co 106/2022-217 potvrdil, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2.6.2022. 8. Z předávacího protokolu ze dne 27.4.2017 soud zjistil, že žalobcům jako vydražitelům předmětných nemovitostí nebyly dražebníkem předány klíče od nemovitosti, ale byl jim poskytnut kontakt na osobu, která klíči disponuje, aby je mohli po dohodě převzít. Z výzev ze dne 5.6.2017 ve spojení s podacími lístky má soud za prokázané, že žalobci vyzývali žalované k vyklizení předmětných nemovitostí, upozorňovali je, že nemají žádné právo k jejich užívání. Z emailu ze dne 28.6.2017 pak bylo zjištěno, že žalobce a) zasílal žalovanému 1) návrh nájemní smlouvy na pronájem nemovitostí. Z emailu žalovaného 1) ze dne 4.9.2017 je zřejmé, že se žalobci komunikoval, uváděl skutečnosti k podané žalobě na určení neplatnosti dražby, reaguje zřejmě na výzvy k vyklizení předmětných nemovitostí, kdy žalobce žádá o zvážení jejich postupu. Žalobce a) reagoval emailem ze dne 12.9.2017, ve které uvádí, že žalobci nechtějí předmětné nemovitosti prodat, žalovaným nabízeli uzavření nájemní smlouvy. Žalovaní pak byli žalobci znovu vyzývání k vyklizení předmětných nemovitostí či uzavření nájemní smlouvy, o čemž svědčí výzva ze dne 12.9.2017 včetně podacích lístků. Z předžalobní výzvy ze dne 25.9.2020 a podacích lístků ze dne 30.9.2020 má soud za prokázané, že žalobci před podáním žaloby vyzývali žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí mimo jiné i za období, které je předmětem tohoto řízení. K uhrazení jim určili lhůtu sedmi dnů. Jedna ze zásilek nebyla vyzvednuta, druhá pak byla žalovaným 1) převzata dne 12.10.2020 Lhůta k vydání bezdůvodného obohacení tak marně uplynula dne 19.10.2020. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaní žalobcům ničeho za užívání nemovitostí dosud neuhradili. Žalobci přitom požadovanou výši bezdůvodného obohacení, jehož vydání se domáhali, odvozovali z odborného stanoviska Ing. [jméno] [příjmení], ze dne 16.9.2020, která místně obvyklé nájemné za užívání předmětných nemovitostí určila ke dni vyhotovení vyjádření na částku 26 800 Kč měsíčně, kdy žalobci pak tuto částku pro období let 2017 a 2018 podle své úvahy přiměřeně ponížili. 9. K užívání nemovitostí žalovanými žalobci předložili jednak sdělení [stát. instituce] ze dne 20.4.2021, z nějž je zřejmé, že v domě [adresa] v této obci jsou k trvalému pobytu hlášeny 3 osoby, a to žalovaní 1) a 2) a [celé jméno žalovaného]. Žalovaní k důkazu předložili čestné prohlášení žalované 2) ze dne 20.5.2022, v němž uvedla, že v