43 C 249/2023-62 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 24. 2. 2023, který byl převeden do rejstříku C dne 13. 7. 2023, domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 37 951,42 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřeli 1) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované vyplaceny prostředky v hotovosti ve výši 21 000 Kč, žalovaná na pohledávku uhradila 2609,89 Kč; 2) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované vyplaceny prostředky v hotovosti ve výši 20 000 Kč, žalovaná na pohledávku uhradila 5790,11 Kč. Zbývající dlužné částky ze smluv nebyly žalovanou uhrazeny, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne 8. 8. 2023 podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila v soudem stanovené lhůtě dne 6. 9. 2023. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 27. 7. 2023, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak bylo jednáno v nepřítomnosti žalované. 4. Žalobkyně se k jednání dostavila a zde s odkazem na písemné vyhotovení žaloby uvedla, že žaloba je podávána z titulu dvou smluv o zápůjčce, na jejichž základě bylo vyplaceno 21 000 Kč, na tuto smlouvy žalovaná uhradila 2 609,89 Kč, dále bylo vyplaceno 20 000 Kč, obě výplaty v hotovosti, na druhou smlouvu bylo uhrazeno 5 790,11 Kč, tedy celkem žalovaná uhradila 8 400 Kč, ve zbytku dluh neuhradila, došlo k postoupení pohledávky od právního předchůdce [právnická osoba] na žalobkyni, následně bylo postoupení oznámeno žalobkyni a byla vyzvána k úhradě. Před poskytnutím úvěru byla zkoumaná úvěruschopnost na podkladě údajů v zákaznických kartách a výpisem z registru. 5. Soud dále vyšel z listinných důkazů kartami zákazníka, smluvní dokumentací, předžalobní výzvou, postoupením pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky, umořením. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 12. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně, která svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupila na žalobkyni, což bylo prokázáno dokumentací k postoupené pohledávce, na jejichž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovaným, je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 16. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby a ani na základě poučení u jednání. 17. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. 18. Posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno zcela nedostatečně za situace, kdy poskytovatel úvěru vycházel z údajů sdělených výhradně samotnou žalovanou. K tomu nelze přehlédnout, že ve spise na čl. 20 a čl. 23 jsou založeny dvě zákaznické karty, kdy každá z nich byla zpracována pro účely a v den uzavření jednotlivých smluv uvedených shora, tedy dne [datum] a dne [datum]. Obě zákaznické karty byly tedy zpracovány v odstupu méně než 2 měsíců, přičemž však vstupní údaje nebyly v ani jednom případě žádným způsobem objektivizovány. K tomu dále přistupuje, že v jedné z karet je uváděn příjem 13 033 Kč a blíže nedefinované další příjmy domácnosti 35 000 Kč, tedy celkové příjmy 48 033 Kč. Ohledně dalších příjmů domácnosti pak není nijak vymezeno, o jaké příjmy a jakých osob se jedná a jakou souvislost mají tyto příjmy se splácením úvěru, popř. zda se nositelé příjmů mají nějak podílet na splácení. Ve druhé zákaznické kartě pak byly tyto klíčové údaje začerněny, tedy soudu bylo znemožněno je přezkoumat. 19. Odhadované měsíční výdaje pak byly v zákaznických kartách uvedeny odlišně a nijak objektivizovány, současně s ohledem na výši je třeba je hodnotit jako podhodnocené, tím spíše bylo nutno je objektivizovat, kdy v jedné z nich jsou uváděny ve výši 2000 Kč, ve druhé ve výši 3000 Kč. Stejně tak další údaje„ žije s rodiči“, počet vyživovaných osob 1 nebyly žádným způsobem vysvětleny a zejména prokázány dalšími podklady, jak ukládá konstantní judikatura vrcholných soudů. Údaje nejsou koherentní ani co do povolání žalovaného, kdy v jedné zákaznické kartě je uváděno pracovní zařazení kuchařka, ve druhé dělník. 20. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smluv o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny. 21. Bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky v hotovosti ve výši celkem 41 000 Kč, současně bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem 8400 Kč, zbývá tedy, aby žalovaná doplatila žalobkyni 32 600 Kč. 22. Výrokem I. proto bylo žalované z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částky přestavující rozdíl toho, co bylo žalované v souvislosti s uzavřením smluv reálně vyplaceno a co nebylo žalovanou vráceno, tj. 32 600 Kč. 23. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 2. 3. 2022, neboť první žalobkyní prokázaná výzva k úhradě dlužných částek jakožto součást oznámení o postoupení pohledávek byla žalované odeslána dne 24. 2. 2022, jak žalobkyně prokázala podacím lístkem na čl. 39. Podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalované třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 1. 3. 2022, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 24. K doručování výzvy soud pro úplnost dodává, že na ni lze vztáhnout ustanovení § 573 občanského zákoníku za situace, kdy žalobkyně prokazatelně odeslala oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou