43 C 29/2023-43 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 22. 6. 2022, který byl převeden do rejstříku C dne 27. 1. 2023, domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 026,40 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] ze dne ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky v hotovosti ve výši 15 000 Kč, žalovaný uhradil celkem 1300 Kč, ve zbytku dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne 14. 4. 2023 podle § 43 odst. 1 o.s.ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila podáním doručeným soudu dne 4. 5. 2023. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 18. 5. 2023, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného. 5. Žalobkyně u jednání uvedla, že nárokováno je ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] dne [datum], kdy bylo zapůjčeno 15 000 v hotovosti. Žalovaný se zavázal navíc uhradit poplatek 17 118 Kč, tedy celkem 32 118 Kč, uhradil však pouze 1300 Kč. Nárokována je jistina, smluvní pokuta ve výši 1/2 jistiny, dále úrok z prodlení, smluvní úrok ve výši 88 %, dále sankční poplatek 2 500 Kč, neboť žalovaný dluh ze smlouvy neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy. Prvním úkonem po postoupení pohledávky na žalobkyni bylo oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k okamžitému splacení dluhu, odesláno 10. 2. 2022. Před uzavřením smlouvy byla posuzována úvěruschopnost, na základě zákaznické karty a údajů sdělených žalovaným, dále z registru dlužníků a výpisu, ze kterého se podává, že neměl žádné další splátky úvěru 6. Soud vyšel dále z listinných důkazů výzvami, bilancí, posouzením úvěruschopnosti, smluvní dokumentací. 7. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno dokumentací k postoupené pohledávce, na jejichž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovaným, je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 17. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby a ani na základě poučení u jednání. 18. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. 19. Posouzení úvěruschopnosti je nutno označit za zcela nedostatečné za situace, kdy poskytovatel úvěru vycházel z údajů sdělených samotným žalovaným, dále jen ze dvou výplatních pásek, ze kterých však nejsou seznatelné další údaje o pracovním poměru, jeho trvání a dalších náležitostech, kdy navíc se jedná o dvě výplatní pásky s čistou mzdou zcela odlišnou, v jednom případě 21 487 Kč, v druhém případě 11 414 Kč. Pokud se poskytovatel spokojil s takto zjištěnými příjmovými poměry žalovaného, pro účely posouzení úvěruschopnosti toliko tyto dvě částky zprůměroval, aniž by dále ověřil skutečný dlouhodoběji vyplácený příjem, dobu trvání pracovního poměru, výši případných pravidelných srážek, jiné podmínky pracovního poměru a výplaty mzdy, jedná se o postup zcela nedostačující. 20. Pokud navíc v případě zjištění příjmu poskytovatel měl k dispozici alespoň určité údaje, pak ohledně dalších údajů uvedených v kartě zákazníka, která byla doložena soudu coby prostředek posouzení úvěruschopnosti, je třeba dospět k závěru, že údaje v ní uvedené jsou bez jakéhokoli podkladu. To se týká uváděných dalších příjmů domácnosti 11 992 Kč, ohledně kterých není nijak prokazováno, o jaké příjmy, z jakého titulu, kolika osob se jedná, jaký vztah mají tyto příjmy k žalovanému, potažmo proč by měly být využitelné ke krytí jeho dluhů. Výdaje žalovaného pak nebyly zkoumány žádným způsobem, toliko byla formálně uvedena odhadovaná částka 1500 Kč, která je však nepřiměřeně podhodnocená, zjevně nekoreluje se skutečnými životními náklady, ať již na bydlení, stravu, ošacení či další pravidelné výdaje. Byl předložen jeden výpis z registru dlužníků, v ostatním však nebyly případné další dluhy ani povinné splátky žalovaného nijak zjišťovány, toliko bylo v kartě zákazníka zaškrtnuto, že žalovaný jiné zápůjčky nemá 21. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smluv o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny. 22. Bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v hotovosti ve výši 15 000 Kč, současně bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na pohledávku celkem 1300 Kč, zbývá tedy, aby žalovaný doplatil žalobkyni 13 700 Kč. 23. Výrokem I. proto bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 13 700 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému v souvislosti s uzavřenými smlouvami reálně vyplaceno a co nebylo žalovaným vráceno. 24. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 17. 2. 2022, neboť první žalobkyní prokázaná výzva k úhradě dlužné částky jakožto součást oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2022, byla žalovanému odeslána dne 11. 2. 2022, jak žalobkyně prokázala podacím lístkem na č. l. 20 spisu. Podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalovanému třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 16. 2. 2022, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 25. K tomu soud pro úplnost dodává, že na doručování výzvy lze vztáhnout ustanovení § 573 občanského zákoníku za situace, kdy žal