8 C 35/2024-91 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 44.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5.907,64 Kč, s úrokem ve výši 5.216,75 Kč, s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 44.600 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem 23,79 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že žalovaná dne 20. 9. 2020 uzavřela s právním předchůdce žalobce, původním věřitelem , právnická osoba, , smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž téhož dne čerpala v hotovosti 50.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za komfortní splácení, poplatek za flexibilní splácení a poplatek za pojištění v celkové výši 62.824 Kč. Celkovou částku měla splatit formou 21 splátek po 5.373 Kč měsíčně, přičemž poslední splátka byla splatná 20. 6. 2022. Žalovaná však uhradila celkem pouze 5.400 Kč, což bylo započteno na jistinu úvěru, a o tuto částku se snížil dluh z úvěru na 44.600 Kč, což odpovídá žalované částce. Kapitalizovaný úrok 5.216,75 Kč byl vypočten v sazbě 23,79 % ročně z jistiny 44.600 Kč za dobu od 21. 6. 2022 do 14. 12. 2022. Kapitalizovaný úrok z prodlení 5.907,64 Kč byl vypočten v sazbě 8,25 % ročně z téže jistiny za dobu od 16. 5. 2021 do 14. 12. 2022. Původní věřitel před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované, nahlížel do insolvenčního rejstříku, zjistil, kde je žalovaná zaměstnána, její příjem činil 18.433 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti byly 65.000 Kč měsíčně. S ohledem na výši příjmu žalované a výši úvěru právní předchůdce vyhodnotil schopnost žalované splácet úvěr jako dostatečnou. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce postupní smlouvou. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila.2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.3. Z listiny zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala na tomto formuláři původního věřitele o úvěr 50.000 Kč. Uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, peníze potřebuje na nečekané výdaje, má 2 vyživované osoby a nevlastní auto. Je zaměstnána na plný úvazek a její čistý příjem činí 18.433 Kč měsíčně, přičemž má pouze jeden zdroj příjmů. Další čisté příjmy domácnosti žalovaná uvedla ve výši 65.000 Kč, odhadované měsíční výdaje činily 8.000 Kč, žalovaná nehradila žádné splátky původnímu věřiteli, avšak měla externí splátky ve výši 1.200 Kč měsíčně. V té době měla již úvěr u jiné společnosti. Žalovaná předložila k ověření 2 výplatní pásky. Všechny tyto údaje žalovaná potvrdila svým podpisem dne 20. 9. 2020.4. Téhož dne 20. 9. 2020 uzavřela žalovaná s původním věřitelem , právnická osoba, , IČ , IČO, , smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , v níž původní věřitel prohlásil, že poskytuje žalované spotřebitelský úvěr 50.000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli za úvěr zaplatit poplatek 60.115 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 48.205 Kč, poplatku za zpracování úvěru 1.500 Kč, poplatku za komfortní poskytnutí a splácení 4.285 Kč a poplatku za flexibilní splácení 6.125 Kč. Navíc se žalovaná zavázala uhradit ještě poplatek za doplňkové pojištění ve výši 2.709 Kč. Celkovou částku 112.284 Kč měla žalovaná splatit formou 21 splátek ve výši 5.373 Kč měsíčně. Úroková sazba činila 86 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že obdržela v hotovosti celou výši úvěru. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.5. Podle tabulky umoření žalovaná uhradila původnímu věřiteli jedinou platbu ve výši 5.400 Kč dne 10. 10. 2020, a dále již nehradila ničeho. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že zaplatila částku vyšší. Žalovaná však ničeho takového netvrdila ani neprokázala.6. Ze dvou výplatních lístků žalované bylo zjištěno, že za měsíc červenec 2020 činil její čistý příjem 18.091 Kč a za měsíc srpen 2020 činil 18.755 Kč. Aritmetický průměr těchto dvou částek představuje 18.423 Kč.7. Z následně uvedených rozhodnutí zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaná před uzavřením žalované smlouvy měla další závazky z úvěrů, které neměla splaceny. Rozsudkem z 9. 11. 2023 č. j. , spisová značka, soud zavázal žalovanou zaplatit témuž žalobci 6.162,55 Kč se specifikovaným úrokem a úrokem z prodlení. Dluh pocházel ze smlouvy o bankovních produktech a službách, kterou žalovaná uzavřela 14. 7. 2020 s , Anonymizováno, a téhož dne měla sjednán povolený úvěrový limit Flexikredit 5.000 Kč. Rozsudkem z 27. 6. 2023 č. j. , spisová značka, zavázal soud žalovanou zaplatit žalobci , právnická osoba, částku 6.742,20 Kč včetně úroku a úroku z prodlení. Dluh pochází ze smlouvy o kontokorentním úvěru s limitem 13.000 Kč, kterou žalovaná uzavřela 10. 5. 2019 s , právnická osoba, . Dalším rozsudkem ze dne 1. 8. 2023 č. j. , spisová značka, zdejší soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci , právnická osoba, . částku 65.777,40 Kč. Dluh pochází ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne 8. 9. 2020 s , právnická osoba, ., podle níž čerpala úvěr 70.000 Kč.8. Ohledně postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 14. 12. 2022 uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal na žalobce postoupit pohledávky specifikované v příloze. V seznamu pohledávek je zahrnuta i pohledávka za žalovanou na straně 17 pod pořadovým číslem , hodnota, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem dopisem z 16. 12. 2022, který byl podle podacího lístku žalované odeslán doporučeně dne 13. 1. 2023.9. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z 1. 6. 2023, který byl podle podacího lístku žalované odeslán doporučeně následujícího dne 2. 6. 2023.10. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 20. 9. 2020 žalovaná požádala původního věřitele o poskytnutí úvěru 50.000 Kč. Původní věřitel zjistil shora popsaným způsobem poměry žalované, její příjem ověřil ze dvou výplatních pásek, vyhověl její žádostí a téhož dne s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru. V den podpisu smlouvy žalovaná obdržela v hotovosti dohodnutou částku 50.000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit původnímu věřiteli ještě náklady úvěru v celkové výši 62.824 Kč. Celkem měla uhradit původnímu věřiteli 21 splátek ve výši 5.373 Kč měsíčně, zaplatila však pouze jedinou platbu 20 dní po uzavření úvěrové smlouvy ve výši 5.400 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla rovněž pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. Původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky shora uvedeným dopisem. Žalovaná částka 44.600 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutou částkou 50.000 Kč a platbou žalované 5.400 Kč. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce.11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalované poskytl dohodnutou peněžní částku sjednaným způsobem, tedy v hotovosti. Žalovaná však své povinnosti vrátit původnímu věřiteli poskytnuté peněžní prostředky dostála toliko částečně a její platba nepostačovala ani k úhradě jistiny úvěru.12. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o spotřebitelskou smlouvu a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn úvěr