8 C 289/2024-73 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši , částka, , s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a s úrokem 20,88 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, původní věřitel , právnická osoba, , uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalovaná obdržela tentýž den v hotovosti , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli navíc , částka, , což je součet úroků , částka, , poplatku za zpracování úvěru , částka, , poplatku za flexibilní splácení , částka, a poplatku za pojištění , částka, . Žalovaná měla úrok splatit 21 splátkami po , částka, měsíčně, splatila však pouze , částka, , což si původní věřitel započítal na poplatky. Žalovaná částka , částka, představuje celou dlužnou jistinu. Úrok ve výši , částka, byl vypočten v sazbě 20,88 % ročně z jistiny , částka, za dobu od , datum, do , datum, . Úrok z prodlení ve výši , částka, byl vypočten v sazbě 8,5 % ročně z téže dlužné jistiny za dobu od , datum, do , datum, . Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce postupní smlouvou, což bylo žalované oznámeno.2. Ve věci byl dne , datum, vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.3. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.4. Z listiny Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná dne , datum, požádala původního věřitele , právnická osoba, o poskytnutí spotřebitelského úvěru , částka, . Uvedla, že má bydlení, jehož je vlastníkem, je vdaná, má vysokoškolské vzdělání, peníze potřebuje na vybavení domácnosti, má 1 vyživovanou osobu, vlastní auto, má 1 zdroj příjmů, když pracuje jako , Anonymizováno, na plný úvazek, její čistý měsíční příjem činí , částka, , další čisté příjmy domácnosti jsou , částka, , odhadované měsíční výdaje žalované jsou , právnická osoba, Kč, externí splátky nemá a položka interní splátky u původního věřitele není vyplněná. Čistý příjem žalované byl ověřen potvrzením o příjmu, všechny tyto údaje žalovaná potvrdila svým podpisem.5. Téhož dne , datum, uzavřela žalovaná s původním věřitelem , právnická osoba, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Z ní soud zjistil, že původní věřitel prohlásil, že žalované poskytuje spotřebitelský úvěr , částka, a žalovaná potvrdila svým podpisem, že tuto částku obdržela v hotovosti. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli zaplatit navíc úrok , částka, , poplatek za zpracování úvěru , částka, , poplatek za komfortní poskytnutí a splácení , částka, , poplatek za flexibilní splácení , částka, a poplatek za pojištění , částka, . Součet poplatků a úroku činí , částka, . Celkovou částku , částka, měla žalovaná podle smlouvy splatit formou 21 splátek po , částka, měsíčně.6. Podle tabulky umoření žalovaná splatila celkem pouze , částka, , kdy tuto částku uhradila , datum, . Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že uhradila částku vyšší, žalovaná však ničeho takového netvrdila ani neprokázala.7. Ohledně postoupení pohledávky zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne , datum, uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. Touto přílohou smlouvy je seznam postoupených pohledávek, v němž je zahrnuta i pohledávka za žalovanou označená číslem úvěrové smlouvy. Dopisem z , datum, oznámil původní věřitel žalované, že pohledávku za žalovanou postoupil na žalobce, a vyzval žalovanou, aby svůj dluh plnila již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle podacího lístku byl tento dopis žalované odeslán dne , datum, .8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z , datum, , který byl podle podacího lístku odeslán žalované doporučeně téhož dne. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila.9. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, žalovaná v tentýž den čerpala dohodnutou částku úvěru , částka, hotovosti. Zavázala se, že kromě této částky původnímu věřiteli uhradí navíc úrok a poplatky v celkové výši , částka, . Celkem tedy měla zaplatit , částka, formou 21 splátek po , částka, měsíčně. Splatila však toliko , částka, , což původní věřitel započítal na poplatky. Původní věřitel zjistil příjem žalované a další údaje tak, jak je shora popsáno. Původní věřitel uzavřel následně s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila ani po předžalobní upomínce.10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost ze smlouvy o úvěru splnil tím, že žalované poskytl částku , částka, dohodnutým způsobem v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná však nedostála své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky.11. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. U původního věřitele je ve smyslu § 60 odst. 1 až 6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, které je třeba prokázat zákonem stanoveným způsobem. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Původní věřitel byl povinen posoudit zejména schopnost žalované splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a jejích dosavadních závazků.12. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaná bydlí ve vlastním bydlení, má 1 vyživovanou osobu, má jeden zdroj příjmu ze zaměstnání na plný úvazek a její příjem činí , částka, čistého měsíčně, což se považuje za nízký příjem. Tento příjem žalované měl být ověřen podle zákaznické karty potvrzením o příjmu. Žalobce však žádné takové potvrzení nepředložil, a proto nelze zjistit, jaký doklad o příjmu žalovaná předložila, a za jaké období byl tento příjem vypočten. Nelze proto posoudit, zda se jednalo o dostatečné ověření příjmu žalované. Pokud jde o částku , částka, , označenou v zákaznické kartě jako další čisté příjmy domácnosti, nebylo možné ji pokládat za další příjem žalované, neboť není zřejmé, o jaké další příjmy se jedná, kdo je poživatelem takového příjmu, z jakého zdroje příjem pochází a zda či do jaké míry žalovaná může tímto příjmem disponovat. Pokud jde o výdajovou stránku, tak původní věřitel uvedl odhadované měsíční výdaje na , právnická osoba, Kč. Jedná se o velice nízkou částku a stěží si lze představit, že by jakýkoli člověk měl takto nízké měsíční výdaje, že by z takovéto částky hradil výdaje za bydlení, energie, dopravu, jídlo, pití, ošacení či jiné náklady. Žalovaná uvedla, že nemá žádné externí splátky, tedy že nesplácí úvěry jiným věřitelům. V kolonce interní splát