43 C 320/2024-393 – Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 22. 11. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud nahradí projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu pozemků ve znění, jak převzata do výroku I., přičemž žalobou byl nad rámec pozemků uvedených ve výroku dále nárokován převod pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , zapsány na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Nahrazení projevu vůle žalované bylo nárokováno z titulu zákonného nároku na převod náhradních pozemků k uspokojení restitučních nároků žalobců.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě podaném dne 19. 5. 2025 uvedla, že má za to, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodná, a proto navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 20. 5. 2025, u něhož s ohledem na procesní vývoj věci a stanoviska účastníků nebylo zahájeno projednání věci samé, s ohledem na zájem soudu na případném mimosoudním řešení věci postupem podle § 99 odst. 1 o. s. ř.4. Současně bylo dáno poučení, že po zahájení projednání bude nutno tvrdit a prokazovat: 1) aktivní legitimace žalobkyně, případná dědická posloupnost, 2) účast žalobkyně či právních předchůdců na veřejných nabídkách (bod 31 žaloby), žádosti o přecenění nároku (bod 23 žaloby), případná (dílčí) finanční náhrada, v návaznosti na tvrzení o svévolném, liknavém přístupu státu (bod 15 žaloby), 3) ocenění restitučního nároku dle ZP čl. 28, v návaznosti na jeho nevypořádanou část (bod 14 žaloby) ve výši 34 860,33 Kč, 4) korelující ocenění pozemků, jejichž převod je navrhován, na základě ZP zadaného žalovanou (s ohledem na rozhodovací praxi v obdobných věcech), popř. žalobkyní, 5) převoditelnost pozemků (bod 41 žaloby, bod 13 vyjádření žalované na čl. 145), 6) relevantní judikatura (aktuální I. ÚS 2763/23, II. ÚS 1186/24, 28 Cdo 175/2025).5. Následně bylo jednání odročeno na 11. 9. 2025, u něhož žalobkyně s odkazem na písemnou žalobu, doplnění žaloby uvedla, že se domáhá nahrazení projevu vůle žalované k převodu pozemků v žalobě uvedených, k uspokojení jejího restitučního nároku v dosud neuspokojené výši 34 860,33 Kč. Co se týká aktivní legitimace, původní restituční nárok svědčil matce žalobkyně , jméno FO, a tetě žalobkyně , jméno FO, , kdy teta svoji část nároku převedla na matku žalobkyně , jméno FO, a matka žalobkyně následně z důvodu špatného zdravotního stavu v dubnu 2019 celý restituční nárok převedla na svoji dceru – žalobkyni. K tomu odkazuje na písemné vyjádření čl. 160v a připojené listiny.6. Žalobkyně tvrdí svévoli a liknavost na straně žalované z důvodu dlouhodobého prodlení s uspokojením restitučního nároku, kdy žalobkyně v té souvislosti tvrdí zcela nedostatečnou kvalitu a též kvantitu veřejných nabídek, kdy uspokojení cestou veřejných nabídek bylo vyloučeno i tím, že žalovaná odmítá stavební charakter odňatých pozemků, tedy eviduje nárok v podstatně nižší výši. V té souvislosti žalobkyně poukazuje na pravomocně skončená řízení u dalších soudů, jak označena v žalobě, kde byly otázky svévole, liknavosti a veřejných nabídek rovněž řešeny. Všechny tři věci prošly též dovolacím přezkumem, posledně odmítnutím dovolání, jak založeno na čl. 152. Co se týká finanční náhrady, pak tato nebyla v předmětné věci nikdy řešena, rovněž nebyla v žádném rozsahu ze strany státu vyplacena, a to ani zčásti, žalobkyní o finanční náhradu nebylo ani žádáno.7. Žalovaná s odkazem na písemné vyjádření k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí, zejména pak namítá jednak prodlení s uplatněním práv ze strany žalobkyně, popř. právních předchůdců, neboť žalobkyně byla fakticky po 17 let pasivní a o svůj nárok se nezajímala. Druhou stěžejní námitkou je rozsah pozemků navrhovaných k převodu, kdy hodnota těchto pozemků citelně převyšuje nevyčerpaný restituční nárok v částce nedosahující 35 000 Kč, jak uvedeno.8. Žalobkyně k obraně pasivitou žalobkyně zdůrazňuje, že žalobkyně se proti rozhodnutím PÚ obratem bránila v řízení podle části páté, kdy nicméně o žalobě podané v roce 2003 bylo pravomocně rozhodnuto teprve v roce 2016, jak zřejmé z doložky PM na čl. 124, tedy v nyní projednávané věci dle žalobkyně nemůže být o její pasivitě řeč, nehledě na to, že podle konstantní judikatury NS v případě nesprávného ocenění restitučního nároku bylo fakticky bráněno efektivní účasti na veřejných nabídkách, žalobkyně přesto usilovala o přecenění nároku a účastnila se i veřejných nabídek.9. Dále byly provedeny listinné důkazy rozhodnutí PÚ čl. 17, čl. 24, čl. 31, čl. 35v, dokumentace k přecenění čl. 23, čl. 67, čl. 89, čl. 110, čl. 115, čl. 133, znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, čl. 28, výměr ministerstva stavebního průmyslu čl. 39, výpis z KN čl. 43, čl. 111, čl. 142 (předloženo KN), dokumentace předchozích soudních řízení čl. 56, čl. 69, čl. 80, čl. 91, čl. 95, čl. 98, čl. 152, přehled nároků čl. 66, dokumentace k výši restitučního nároku čl. 79, dokumentace k převodu pozemků čl. 87, čl. 90, čl. 165, rozhodnutí , právnická osoba, 4 čl. 117, katastrální mapa čl. 147, smlouva o bezúplatném převodu restitučního nároku čl. 168, rozhodnutí ze spisu OS Znojmo 5 C 176/2021 čl. 181, čl. 191, čl. 198, připojené spisy: OS Brno-venkov 5 C 41/2021, OS Břeclav 6 C 159/2021.10. Následně bylo jednání odročeno na 11. 12. 2025, u něhož byly provedeny listinné důkazy znalecký posudek čl. 214, správní spis sp. zn. , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, (čl. 231). Dále bylo konstatováno, že žalobkyně čl. 236 činí ocenění náhradních pozemků dle ZP , tituly před jménem, , jméno FO, čl. 214 nesporným.11. Žalovaná dále uvedla, že spatřuje zásadní překážku převoditelnosti ve funkční souvislosti s pozemky sousedními, kdy nárokované pozemky jsou uvnitř jiných pozemků, není k nim zřízen přístup, s výhradou případných dalších úkonů či soudních řízení se dle žalované jedná fakticky o holé vlastnictví, tedy žalobkyně by pozemky nemohla řádně využívat coby odpovídající restituční náhradu. Mimoto se pojmově nejedná o zemědělské pozemky, jak primárně směřováno úpravou zákona o půdě, ale o pozemky smíšené výrobní, k tomu odkazuje na vyznačení v územním plánu města , adresa, na čl. 240, na čl. 239 je zachyceno ortofotomapou, kdy ve dvou případech se jedná o dva dílčí pozemky, ve třech případech jeden pozemek, tedy dohromady na obrázku vyznačeno všech sedm pozemků nárokovaných petitem žaloby na čl. 8.12. Žalobkyně v reakci popírá funkční souvislost se sousedními pozemky, neboť dle judikatury funkční souvislost je dána pouze tem, kde užívání pozemků je nezbytně nutné v souvislosti s jinými pozemky, rovněž musí být jednoznačně vymezeno, k jaké stavbě či za jakým účelem se tato funkční souvislost upíná. V daném případě se patrně jedná o neustrojenou oblast s umístněním provizorních dřevěných staveb, dost možná dočasných, nespojených se zemí pevným základem či vybudovaných bez úředního povolení, ale z předložené dokumentace není zřejmé, jestli vůbec a jaké stavby se tam nachází, tím méně je patrné, jestli se nachází něco takového právě na nárokovaných pozemcích, z principu se jedná o zatravněnou plochu bez formálního využití sloužící jako odkladiště pro majitele či uživatele sousedních objektů, popřípadě pro jiné neurčené osoby.13. Rovněž tak napojení na běžnou cestu není dle konstantní judikatury podmínkou převoditelnosti, pozemky tohoto druhu bývají dokonce zařazovány do veřejných nabídek. Pokud se jedná o vymezení v územním plánu, pak se jedná o veřejnoprávní vymezení, které je pro civilní soud pojmově nerozhodné, současně ani označení v územním plánu jako plochy výrobní smíšené nebrání faktickému zemědělskému využití. Naopak faktický stav zatravněné plochy napovídá, že zemědělské využití je možné. Co se týká konkrétního uspořádání pozemků do petitu žaloby, pak bylo vycházeno z toho, že se jedná o faktické dorovnání zbytkového restitučního nároku, bylo voleno i tak, aby bylo možno rozsah pozemků operativně přizpůsobit, k tomu PZ žalobkyně dodává, že nemá konkrétní informaci, jaké zájmy váží žalobkyně k danému územní či okolí nárokovaných pozemků.14. Následně bylo jednání odročeno na 12. 2. 2026, u něhož byly k listinnému důkazu provedeny nabídky čl. 256. Žalobkyně následně vzala zpět žalobu v rozsahu pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , tedy ohledně těchto pozemků, nechť je řízení částečně zastaveno, popř. připuštěna změna žaloby v podobě převodní smlouvy neobsahující tyto pozemky, řízení nadále nechť je vedeno pouze ohledně pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , kdy souhrnná hodnota dle znaleckého posudku předloženého žalovanou, který žalobkyně označila za nesporný, by činil 34 501 Kč z celkové výše nevyčerpaného restitučního nároku 34 860 Kč, tedy fakticky by byl restituční nárok vyčerpán v maximálním možném rozsahu.15. Následně bylo jednání odročeno na 7. 5. 2026, u něhož byla podle § 95 odst. 2 o. s. ř. připuštěna změna žaloby, jak