12 C 202/2021-45 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 18 531,29 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jako původní věřitelkou a postupitelkou. Právní předchůdkyně uzavřela po prověření úvěruschopnosti žalovaného (lustrací veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI), na základě žádosti žalovaného, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (svých webových stránek www. [webová adresa]) smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na podkladě této smlouvy poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu [číslo] (rodné číslo žalovaného). Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 046,29 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 3 485 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut, jak je patrné z přiloženého potvrzení o provedené platbě žalobkyně, nebyl však žalovaným uhrazen v celé výši v datech splatnosti. Upomínka byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. K prokázání těchto tvrzení navrhla k důkazu dotaz na banku žalovaného [právnická osoba], zda mu byla v listopadu 2017 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 12 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] a zda je majitelem účtu právě žalovaný. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvu o spotřebitelském úvěru (resp. o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“), [číslo] ze dne [datum], ve formě elektronického dokumentu, v jejímž textu je jako zapůjčitelka uvedena společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a jako vydlužitel (klient) žalovaný. Předložený dokument neobsahuje žádný (ani elektronický) podpis. Z blíže neoznačené listiny navozující dojem výpisu z nekonkretizovaného bankovního účtu vyplývá, že dne 30. 11. blíže neurčeného roku došlo k převodu částky 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]; ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] plyne, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl v dotazovaném období, tj v měsíci listopadu 2017 majitelem běžného účtu č. [bankovní účet], na tento účet však v rozhodné době nebyla částka 12 000 Kč připsána. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitelka [právnická osoba] (jako postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], žalobkyni (jako postupníkovi), což bylo žalovanému oznámeno písemným Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky 29 484,95 Kč a nákladů zastoupení ve lhůtě 3 dnů. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 562 o. z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (odst. 1). Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí (odst. 2). Podle ust. § 1882 o. z. (odst. 1) dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Občanský zákoník umožňuje ve smyslu ust. § 1824 a násl. o. z. uzavřít smlouvu za použití prostředků komunikace na dálku. Tyto prostředky umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředkem komunikace na dálku je nepochybně i veřejná komunikační síť (internet). Je nesporné, že strany mohou uzavřít smlouvu rovněž i např. formou tzv.„ clickthrough“ systému, tedy kliknutím –„ stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hypertextového odkazu) zobrazeného na monitoru“ či na jiném zobrazovacím zařízení. 10. Písemná forma je v souladu s ust. § 562 odst. 1 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Tomu odpovídá i judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007), podle něhož písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. Aby se však žalobkyně mohla dovolávat právních následků z uzavřené smlouvy, je nejprve nutné prokázat, že taková smlouva byla mezi účastníky skutečně uzavřena. V daném případě se s tím pojí především povinnost žalobkyně prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě elektronického podpisu. 11. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že žalovaný se zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]), čímž zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu. Následně odsouhlasil znění návrhu úvěrové smlouvy, aniž by však žalobkyně tvrdila, a následně i prokázala, jakým konkrétním způsobem smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena, tj. jakým konkrétním způsobem vyjádřil žalovaný souhlas se zněním (obsahem) této smlouvy. Jinými slovy vyjádřeno, žalobkyně netvrdila, tím spíše ani v řízení neprokázala, že by žalovaný projevil vůli být smlouvou vázán jinak než tím, že si zřídil uživatelský účet na webu [webová adresa]. K důkazu, že smlouva byla uzavřena, žalobkyně předložila toliko soubor dokumentů, které mají osvědčovat vůli žalovaného smlouvu uzavřít, ve všech případech se však jedná o dokumenty, které nejsou opatřeny ani vlastnoručním podpisem žalovaného ani elektronickým podpisem. Soud je tedy nucen konstatovat, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným skutečně došlo. 12. Vzhledem tedy k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce mající charakter spotřebitelské smlouvy, nemohla stranám tvrzené smlouvy vzniknout ani žádná smluvní práva nebo povinnosti. Hmotněprávním důsledkem tohoto zjištění tak je, že žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení částky 18 531,29 Kč, a proto soud žalobu v této části – v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 531,29 Kč z titulu uzavření smlouvy o zápůjčce – zamítl, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. 13. Soud se zabýval rovněž posouzení možné