12 C 80/2019-137 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil věcné břemeno zřízené ve prospěch žalovaného smlouvou ze dne [datum] za účelem bezplatného doživotního užívání nemovitostí v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] (a specifikovaných ve výroku II. rozsudku), za náhradu 200 000 Kč. Uvedla, že je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí a žalovaný je na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi účastníky dne [datum] oprávněným z věcného břemene bezplatného doživotního užívání bytových prostor domu [adresa] nacházejících se v 1. patře (obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny, WC a komory) a dále k bezplatnému doživotnímu užívání přístupového chodníku, přístupové cesty, vstupního schodiště, 2x předsíně, chodby, schodiště ze dvora, schodiště na půdu, schodiště do sklepů, garáže, dvora, včetně zastavěného pozemku parc. [číslo] zahrady parc. [číslo]. Věcné břemeno bezplatného doživotního užívání žalobkyně zřídila ve prospěch žalovaného v době, kdy spolu tvořili již od roku 2004 pár, sdíleli spolu domácnost, nicméně tento faktický stav chtěli právně ošetřit. Od roku 2015 se však vzájemné vztahy mezi účastníky změnily natolik, že z důvodu citového odcizení přestali být partnery. V současné době žalovaný stále užívá nemovitosti a hradí své povinnosti dle smlouvy z roku 2011, pro žalobkyni je však vzájemné soužití dále neúnosné, neboť žalovaný se chová neslušně nejen vůči žalobkyni, ale i vůči členům její rodiny, zejména matce žalobkyně, která užívá spodní část nemovitosti, a synovi, který užívá horní část nemovitosti. Účel, pro který bylo věcné břemeno ve prospěch žalovaného, tak zanikl, došlo ke změně poměrů, která nastala tím, že odpadl důvod, pro který bylo věcné břemeno žalovanému zřízeno, tedy partnerské soužití účastníků, hrubý nepoměr spatřuje žalobkyně v tom, že věcným břemenem poskytnutá výhoda, spočívající v bezplatném doživotním užívání specifikovaných nemovitostí, je v době, kdy již účastníci netvoří pár, příliš vysoká a zbytečná, a po žalobkyni tak nelze dále spravedlivě požadovat, aby danou situaci nadále strpěla. Za adekvátní částku za zrušení věcného břemene považovala žalobkyně 200 000 Kč. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že předmětnou nemovitost postavili rodiče žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] v roce 1965, část nemovitosti (půdy) pak rodiče darovali žalobkyni, která ji přestavěla na bytovou jednotku, obývanou od roku 2004 s žalovaným a svými dětmi. Žalovaný v roce 2005 prodal svou vlastní nemovitost za značnou částku, kterou měl k vlastnímu užitku, a nastěhoval se k žalobkyni, v letech 2006 a 2008 jí poskytl finanční prostředky v celkové výši cca 150 000 Kč k financování výstavby garáže a úpravy zahrady, přímo úpravy financoval, prostory bezúplatně užíval ve svůj prospěch a opravy byly učiněny na jeho popud. Po smrti otce žalobkyně v roce 2010 zůstala v přízemí bydlet její matka, která svůj podíl na nemovitosti žalobkyni darovala smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný při neshodách finanční příspěvek vyčítal, až žalobkyni přiměl k podepsání smlouvy o zřízení věcného břemene a později i uznání dluhu. Žalobkyně si nebyla vědoma významu poskytnutí věcného břemene v rozsahu doživotního užívání, měla v úmyslu umožnit užívání po dobu trvání vztahu a v rozsahu užívání 1. patra účastníky společně (jak byla nemovitost fakticky užívána), nikoli užívání výlučně žalovaným k celému patru domu na dobu neurčitou. Je nesmyslné a nemorální, aby z důvodu trvalého vztahu a zajištění vrácení částky 150 000 Kč byla uzavřena celoživotní smlouva o bezúplatném užívání poloviny nemovitosti, která představuje mnohem větší hodnotu, než žalovaným investovaná částka, navíc smlouva o zřízení věcného břemene nemůže plnit funkci smlouvy zajišťovací. Je zjevné, že žalobkyně nemohla mít žádný jiný důvod k uzavření k takové smlouvy, která má znaky smlouvy lichevní, než ten, že byla pod vlivem partnera a z důvodu vztahových jeho požadavkům podlehla. K podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene i k podpisu uznání dluhu (vymáhaného žalovaným v řízení sp. zn. [spisová značka]) došlo pod psychickým nátlakem žalovaného, který žalobkyni i ostatní rodinné příslušníky fyzicky napadal a psychicky týral, rodina několikrát podala oznámení u PČR. Žalobkyně byla nucena žít s žalovaným pod jednou střechou za výše zmíněných podmínek a cítila se donucena podepsat jakoukoliv žalovaným předloženou smlouvu, ze strachu o sebe a svou rodinu a pro udržení klidu v domě. Podpisem smluv se stav pouze zhoršil, neboť žalovaný získal ještě větší převahu a manipulativním jednáním se snaží získat víceméně hodnotu spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Smlouva o zřízení věcného břemene byla koncipována právním zástupcem žalovaného, žalobkyně s ní byla konfrontována až těsně před podpisem a přes uvedené prohlášení v závěrečném ujednání podepsala smlouvu za nápadně nevýhodných podmínek. Jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, kdy využil vztahu rovnocenného manželství ke zřízení doživotního věcného břemene, když i žalovanému muselo být jasné, že spolužití v rámci vykonávání tohoto práva po zániku vztahu bude zcela nemožné. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě tehdejšího společného užívání 1. patra a zřízením věcného břemene si žalovaný zajistil větší míru užívání, navíc nebylo omezeno časově, výhody oprávněného jsou tedy v hrubém nepoměru se zatížením vlastnického práva žalobkyně, a to zejména s ohledem na výši investice, kterou žalovaný vymáhá v jiném soudním řízení. Vztahy mezi účastníky jsou mimořádně konfliktní, navíc žalovaný úmyslně poškozuje nemovitost žalobkyně, která ji nemůže řádně užívat. Jedná se tedy o změnu poměrů, kdy věcné břemeno je jednoznačně důvodem sporů mezi účastníky, které mají negativní vliv na užívání a údržbu domu (viz NS Cdo 82/ 2008 /C [číslo]), čímž jsou dány důvody pro zrušení věcného břemene. Po celou dobu soužití investoval žalovaný do nemovitosti žalobkyně cca 150 000 Kč, za niž upravil zahradu dle svých představ a přistavěl garáž, kterou využívá pouze on, tato částka je absolutně neadekvátní výhodě, kterou získal ve formě bezplatného bydlení. Žalovaný v domě žalobkyně přebývá pouze od pondělí večer do čtvrtka, kdy pravidelně dochází k poškození zahrady, otravě zvířectva, znečišťování společné chodby atd., činí tak, aby znemožnil a znepříjemnil užívání nemovitosti žalobkyni i ostatním členům rodiny. Újma žalovaného by v případě zrušení věcného břemene byla nulová, jelikož má vlastní finanční prostředky, které díky prodeji vlastního domu a bezplatného užívání domu žalobkyně našetřil a mohl by si za ně opatřit jiné bydlení, které již má zajištěno jinde, tedy zájem na osobním užívání odpadl. Má nadprůměrně vysoké příjmy, mohl by si pronajmout jiné bydlení. V případě, že nezrušení věcného břemene by žalobkyně byla nucena trpět šikanózní jednání žalovaného, kdy sama je omezována v užívání nemovitosti, jelikož jí žalovaný znemožňuje užívání prostor, ke kterým věcné břemeno nebylo zřízeno. V případě stanovení náhrady za zrušení věcného břemene by žalobkyně v hrubém nepoměru utrpěla újmu, jelikož by nemovitost postavenou jejími rodiči a jí samotnou musela prodat, aby vyplatila žalovanému částku na úrovni spoluvlastnického podílu a získal by další finanční prostředky na úkor žalobkyně. V daném případě je uložení povinnosti poskytnout náhradu oprávněnému v rozporu s dobrými mravy (sp. zn. [spisová značka], C [číslo]), žalobkyně proto navrhla změnu žaloby, aby bylo věcné břemeno zrušeno bez náhrady. 2. Soud v souladu s ust. § 95 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), změnu žaloby navrženou v podání ze [datum] - zrušení věcného břemene bez náhrady (namísto za náhradu 200 000 Kč) připustil (výrok I. rozsudku), neboť dospěl k závěru, že výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem i pro řízení o takto změněném návrhu; navíc se jedná o situaci předpokládanou ust. § 153 odst. 2 o. s. ř., kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání mezi účastníky. 3. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na platnou judikaturu. Uvedl, že se zrušením věcného břemene doživotního užívání nemovitostí žalobkyně nesouhlasí, přistoupil by na zrušení věcného břemene i mimosoudně, pokud by žalobkyně navrhla adekvátní náhradu, za kterou by si mohl pořídit nové bydlení. Potvrdil, že účastníci žili v družském svazku od roku 2004, po 7 letech zřídila žalobkyně zcela dobrovolně ve prospěch žalovaného smlouvou ze dne [datum]„ bezúplatně ve prospěch oprávněného věcné břemeno užívání bytových prostor domu [adresa] na„ pozemku parc. [číslo] to obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny, WC a komory nacházející se v 1. patře předmětného rodinného domu", a to výlučně pro něj, dále má žalovaný právo užívat společně s žalobkyní a její matkou další prostory v domě a přilehlé zahrady a zavázal se hradit žalobkyni 1/4 nákladů na spotřebu plynu a kabelové televize, 1/2 nákladů