3 C 173/2021-44 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Podle žalobních tvrzení původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo], na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žaloby je pohledávka z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úroku ve výši [částka]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy a žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS (kód [číslo]); SMS kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] (rodné číslo žalovaného). Žalovaný však úvěr neuhradil v celé výši v datech splatnosti. Upomínku žalobkyně odeslala dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudí jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. čl. 4 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (Brusel I bis). Rozhodným právem je dle čl. 4 odst. 1 písm. b) nař. Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 (Řím I) právo české. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s úrokovou sazbou 36% p. a., úrokem ve výši [částka], RPSN ve výši 10121,81%. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr jednorázově ve výši [částka] se sjednanou dobou splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Výše poplatku za sjednání úvěru byla sjednána ve výši [částka]. Způsob vyplacení úvěru byl ujednán jako bezhotovostní bankovní převod. Smlouva obsahuje rovněž ujednání o vlastnostech úvěru pro případ překročení doby splatnosti úvěru. Součástí smlouvy je i určení způsobu právního jednání stran (čl. VII.), a to tak, že strany budou vzájemně komunikovat prostředky komunikace na dálku. Za prostředky komunikace na dálku se považují e-mail, poštovní zásilka zajišťovaná provozovatelem poštovních a kurýrních služeb, telefon či klientská zóna s jedinečným kódem vygenerovaným poskytovatelem elektronické autorizace či SMS kódem, kterým úvěrovaný potvrzuje nabídku na uzavření smlouvy či dodatku. Žalobkyně však předložila soudu smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu, který neobsahuje žádný kvalifikovaný elektronický podpis. Smlouva ve svém závěru obsahuje toliko prohlášení úvěrovaného o tom, že si návrh smlouvy přečetl a souhlasí s jeho obsahem a na důkaz toho je připojena informace o tom, že„ podpis byl proveden [rok] [číslo] [anonymizováno] elektronickým kódem [číslo]“. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že by žalovaný byl osobou, která projevila svoji vůli být vázán předmětnou smlouvou. Jiný důkaz o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nepředložila. 6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] plyne, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla odeslána částka [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo]. 7. [právnická osoba], soud zjistil, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] byl v květnu [rok] žalovaný a na bankovní účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka [částka]. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z původního věřitele žalobkyni a zároveň byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů. Tento dopis byl odeslán poštou dne [datum], jak vyplývá z podacího archu. 9. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 10. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaný uzavřel tvrzenou úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], jakou formou projevil žalovaný souhlas s uzavřením této smlouvy, jakým způsobem byla ověřena jeho totožnost a ev. jakým způsobem byla posouzena jeho úvěruschopnost. 11. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným elektronicky podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 14. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. 15. Písemná forma je v souladu s ustanovením § 562 odst. 1 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Tomu odpovídá i judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007), podle něhož písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti