12 C 148/2022-35 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s postupitelkou [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelkou a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalované dne [datum] částku 4 000 Kč platbou na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], v poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum], proto žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od [datum], neboť určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, kdy se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalované. Žalovaná dosud nezaplatila žalobkyni ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z účasti u jednání dne [datum] se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek, předávacím protokolem, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], Výzvou zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], potvrzením o odchozí platbě ze dne [datum] a sdělením [právnická osoba] ze dne [datum] a po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z blíže neoznačeného účtu vyplývá, že dne [datum] byla převedena částka 4 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]; sdělením [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná [celé jméno žalované] byla v měsíci červnu 2013 majitelkou běžného účtu č. [bankovní účet] a na něj byla v uvedeném období dne [datum] připsána pod [variabilní symbol] (rodné číslo žalované) částka 4 000 Kč od [anonymizována tři slova], což byl dřívější název obchodní firmy původní věřitelky [právnická osoba] od [datum] do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitelka [právnická osoba] (jakožto postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovanou [variabilní symbol] žalobkyni (jakožto postupnici), což bylo žalované oznámeno písemným Oznámením postupitelky o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky (na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]) a nákladů řízení ve lhůtě do 3 dnů, tj. do [datum]. 5. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Pohledávka s příslušenstvím, která je předmětem tohoto řízení, byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] v souladu s ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne [datum] a tato skutečnost jí byla oznámena i v předžalobní výzvě zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslané doporučeně téhož dne (viz podací lístek); žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Žalobkyní předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že původní věřitelka převedla dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 4 000 Kč a plnila tak bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyla bezdůvodným obohacením (ust. § [číslo] odst. 1, § 3000 o. z.), tedy povinnost uhradit žalobkyni jako současné věřitelce částku 4 000 Kč, neboť poskytnutou částku dle tvrzení žalobkyně ani zčásti nevrátila. 10. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), která je jednostranným adresným právním jednáním. Uvedené právní jednání vyvolává účinky až tím, že se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl objektivní příležitost (možnost) seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání; takovou objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující daný úkon (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalované (a dostala se tak do její dispoziční sféry) doporučenou zásilkou dne [datum], ve výzvě byla přitom stanovena lhůta splatnosti 3 dny od odeslání, lze tedy přisvědčit žalobkyni, že dluh se stal splatným (nejpozději) dne [datum] a žalovaná se ocitla v prodlení (§ 1968 věta první, § 1970 o. z.) následujícího dne [datum]. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat též úrok z prodlení z dlužné částky (4 000 Kč) za dobu od prvního dne prodlení ([datum]) do zaplacení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše vzhledem k prvnímu dni prodlení činila 8,25 % ročně. 11. Jelikož žalovaná dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatila, přestože byla k plnění písemně vyzvána, uložil jí soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.), odůvodněným dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 12. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslala žalované nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátkou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 400 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupkyně žalobce učinila ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč, tj. za 3 úkony náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši 600 Kč. Dle ust. § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.