12 C 259/2021-42 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 5 479 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] s původní věřitelkou a postupitelkou [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Původní věřitelka uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí poskytla dne [datum] úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Původní věřitelka poskytovala úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, následně odsouhlasila znění Úvěrové smlouvy jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původní věřitelky. Žalovaná zaslala původní věřitelce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, k uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen ona. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaná akceptovala a původní věřitelka úvěr vyplatila ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] a identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] (rodné číslo žalované). Úvěr nebyl žalovanou ve lhůtě splatnosti ani dosud v celé výši uhrazen. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 479 Kč, nejpozději splatných dne [datum]. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná u jednání dne [datum] prostřednictvím své právní zástupkyně navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, neboť se jednalo o obdobnou situaci, jako v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy žalovaná žádnou částku jako zápůjčku od žalobkyně neobdržela a účet, na nějž byla částka poukázána, nepatří žalované, což bylo potvrzeno i příslušnou bankou. 3. Ve sporném řízení, kde platí zásada dispoziční a projednací, musí žalobce již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů /o. s. ř./). Tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (§ 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.). 4. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechny potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem c) dbát pokynu soudu 5. Z účasti u jednání konaného dne [datum] se žalobkyně omluvila podáním doručeným soudu dne [datum], soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se však svou neúčastí současně vzdala možnosti být soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o procesní povinnosti označit a předložit ke skutkovým tvrzením relevantní důkazy, přičemž toto poučení zákon váže výlučně na přítomnost stran u jednání. 6. Soud provedl dokazování listinami – smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], rozhodčí smlouvou ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami, detailem odeslané platby, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzvou zástupkyně žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum] a sděleními [právnická osoba] ze dne [datum] a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 7. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu smlouvu o spotřebitelském úvěru (resp. o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku - o. z.) ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu uzavřeného prostřednictví komunikace na dálku [webová adresa]). V textu smlouvy je jako zapůjčitelka uvedena společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a jako vydlužitelka (klientka) žalovaná. Předložený dokument neobsahuje žádný (ani elektronický) podpis. Z blíže neoznačené listiny navozující dojem výpisu z nekonkretizovaného bankovního účtu vyplývá, že dne [datum] došlo k převodu částky 4 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Žalobkyně navrhla k důkazu, aby si soud vyžádal vyjádření bankovního ústavu o tom, že žalované byl poskytnut úvěr v tvrzené výši, ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] však vyplývá, že žalovaná [celé jméno žalované] nebyla v dotazovaném období měsíce května 2016 majitelem běžného účtu č. [bankovní účet], na nějž byla dne [datum] připsána částka 4 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní věřitelka [právnická osoba] (jako postupitelka) úplatně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], žalobkyni (jako postupnici), což bylo žalované oznámeno písemným Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky 21 280,97 Kč (jistiny 14 020,97 Kč a nákladů právního zastoupení 7 260Kč) ve lhůtě 3 dnů. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (odst. 1). Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí (odst. 2). Podle ust. § 1882 o. z. (odst. 1) dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Písemná forma je v souladu s ust. § 562 odst. 1 o. z. zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Tomu odpovídá i judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007), podle něhož písemná forma právního jednání předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 12. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních následků z uzavřené smlouvy, je nejprve nutné prokázat, že taková smlouva byla mezi účastníky skutečně uzavřena. V daném případě se s tím pojí především povinnost žalobkyně prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě elektronického podpisu. 13. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že žalovaná se zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]), čímž zahájila kroky ke zřízení uživatelského účtu. Následně odsouhlasila znění návrhu úvěrové smlouvy, aniž by však žalobkyně tvrdila, a následně i prokázala, jakým konkrétním způsobem smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena, tj. jakým konkrétním způsobem vyjádřila žalovaná souhlas se zněním (obsahem) této s