12 C 325/2021-39 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou původně podanou u [název soudu] dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 602,60 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se žalovanou uzavřely po posouzení úvěruschopnosti žalované dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 14 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti (do [datum]) včetně sjednaného poplatku ve výši 12 283 Kč, tj. celkem částku 26 283 Kč nevrátila, když naposledy uhradila příslušnou splátku dne [datum] a poté již zápůjčku nesplácela, celkem uhradila pouze 1 500 Kč Vedle neuhrazené části jistiny dluhu ve výši 13 602,60 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 29,00 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, naopak zaplacení neuhrazené části poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 10 582,75 Kč se rozhodla po žalované nepožadovat. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky doporučenou předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum]. 2. Žalovaná v podání doručeném soudu dne [datum] omluvila svou účast u jednání nařízeného na den [datum] z důvodu„ lékaře“, uvedla, že je nezaměstnaná, vedená na úřadu práce, bere podporu ve výši 12 453 Kč a z toho splácí dvě přednostní exekuce, které činí 98 000 Kč, žije s dcerou sama, požádala proto o umožnění splátek. 3. Žalobkyně i její zástupce se z účasti u jednání dne [datum] omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti. Soud proto za použití ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky ([právnická osoba]) poskytnout žalované zápůjčku (spotřebitelský úvěr) ve výši 14 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně sjednaných poplatků a běžného úroku ve výši 12 283 Kč, tj. celkem částku 26 283 Kč pravidelnými 60 týdenními splátkami ve výši 439 Kč, a to tak, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od podpisu této smlouvy, tj. [datum], a poslední 60. splátka ve výši 382 Kč je splatná dne [datum]; dle smlouvy žalovaná převzala částku 14 000 Kč v hotovosti a nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Dle nesporných tvrzení účastníků žalovaná uhradila věřiteli [právnická osoba] celkem částku 1 500 Kč, žalobkyně přitom ke dni podání žaloby evidovala pohledávku na jistině ve výši 13 602,60 Kč a poplatek nepožadovala. 5. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] jako poskytovatelka zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – 89 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové a pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady. K prokázání těchto svých tvrzení žalobkyně nepředložila žádný důkaz, žádnou zákaznickou kartu, ze které by vyplývalo, jak žalovaná za účelem posouzení její úvěruschopnosti věřitelce vyplnila údaje o měsíčních příjmech a dalších příjmech domácnosti, své měsíční výdaje, splátky zápůjček, výdaje na výživné, výdaje na domácnost, kolik činil její tzv. použitelný (měsíční) příjem. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 34 676,40 Kč ve lhůtě do [datum]. 7. Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle ust. § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 8. V daném případě žalobkyně v řízení netvrdila a ani nenavrhla důkazy k prokázání zda/že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitelky) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Soud má za to, že není možné žádat o odročení jednání pouze za určitých podmínek (pokud soud shledá, že žalobkyně dosud tvrzené, resp. dokládané skutečnosti„ nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno“), jak to v tomto případě učinila žalobkyně, neboť podle § 41a o. s. ř. není možné přihlížet k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky. Takový postup soudu by také představoval porušení zásady rovnosti účastníků. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 10. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 11. Dále byl skutkový stav posouzen s ohledem na den uzavření smlouvy mezi žalovanou a původní věřitelkou ([datum]) podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 12. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 13. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 14. Podle ust. § 87 odst. 1, 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivéh