2 C 40/2022-36 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9. 795,33 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne [datum] způsobil vozidlem [anonymizováno] Lantra, [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je [jméno] [jméno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ provozovatel“), škodu ve výši 26.966 Kč (sestávající se z nákladů na opravu ve výši 23.336 Kč a nákladů na zapůjčení náhradního vozidla ve výši 3.630 Kč) na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], jehož majitelem je [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ poškozený“). Žalobce pověřil na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu - [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídil pojistnou událost. Pověřený partner má pro tyto činnosti odpovídající personální a technické zázemí. Pověřený partner škodní událost prošetřil a zkompletoval dokumentaci potřebnou k výplatě plnění poškozenému a poskytl ji žalobci. Žalobce v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozenému dne [datum] náhradu škody ve výši 23.336 Kč a dne [datum] náhradu škody ve výši 3.630 Kč a samotnému pověřenému partnerovi dne [datum] poplatek ve výši 2.420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění od [datum], vzniká žalobci výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnil poškozenému podle odstavce 2 písm. a) b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300.000 Kč. Žalobce plnil poškozenému a pověřenému partnerovi celkem 29.386 Kč, z čehož jedna třetina činí 9.795,33 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle ust. § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. 4. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. b) a c) zák. č. 168/99 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 5. Podle § 2 písm. f) zák. č. 168/99 Sb., se pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 6. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 168/99 Sb., se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2895 odst. 1 obč. zák. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. Dle ust. § 2927 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 cit. ust. se provozovatel nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 8. Podle § 2758 odst. 1, 2 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. (2) Osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba v celém rozsahu důvodná. V daném případě bylo prokázáno, že dle záznamu o dopravní nehodě žalovaný byl viníkem dopravní nehody, která se udála dne [datum] v 13. 30 hod., a při níž bylo poškozeno vozidlo [anonymizováno] [registrační značka] majitele [jméno] [příjmení]. Dle předložených faktur a likvidační zprávy, žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera [právnická osoba] uhradila poškozenému dne [datum] náhradu škody ve výši 23 336 Kč za opravu vozidla a dne [datum] náhradu škody ve výši 3 630 Kč za pronájem náhradního vozidla a dne [datum] samotnému pověřenému partnerovi [právnická osoba] sjednaný poplatek ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. 12. Z uvedených důvodů a na základě shora cit. právních předpisů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, žalobě proto v plném rozsahu vyhověl rozsudkem odůvodněným dle § 157 odst. 4 o.s.ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částc