ECLI: ECLI:CZ:OSBK:2022:3.C.93.2022.1 Datum: 2022-09-12 Předmět: 5 805 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["bezdůvodné obohacení""elektronický podpis""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 5 805 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2)
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 5 805 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 5 000 Kč, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami do [datum]. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, nákladů na vymáhání ve výši 256 Kč, poplatků ve výši 1 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 805 Kč.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Z jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu dokument označený jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve formě elektronického dokumentu. Jako věřitel je je v tomto dokumentu označena společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž jsou vyplněny její osobní údaje (jméno, bydliště, rodné číslo, číslo [příjmení]). V závěrečné části smlouvy je uvedeno datum podpisu: [datum] a jméno žalované. Z těchto údajů však není zřejmé, kdo je k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu nevyplývá, že to byla právě žalovaná, kdo projevil svou vůli být předmětnou smlouvou vázán.
Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná dne [datum] převedla na účet právního předchůdce žalobkyně částku 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalované].
Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že dne [datum] právní předchůdce žalobkyně převedl na účet č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.
Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 5 000 Kč nejpozději do [datum].
Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena.
Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.
Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.
ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv„ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to„ nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).
Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která je písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat zamýšlené právní následky.
Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaná smlouvu podepsala, tedy k ní připojila svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.
České právo nezná pouze jeden druh elektronického podpisu, ale rozlišuje různé druhy, přičemž právní důsledky spojuje s jakýmkoliv elektronickým podpisem. Obyčejným, prostým elektronickým podpisem může být nejen např. skenovaný vlastnoruční podpis, nebo speciální kód (PIN, heslo, ID apod.), kterým osoba disponuje, ale i řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty. Nicméně v rámci soudního řízení je nutné takové uzavření smlouvy prokázat. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z důkazů, které žalobkyně navrhla a předložila, nevyplývá, že by žalovaná
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.