12 C 284/2022-51 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 11 282 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hod. neoprávněně vnikl do rodinného domku na adrese [adresa žalovaného], že jej chytil kolem pasu, shodil na zem na záda, klekl si k němu a několikrát jej udeřil dřevěným polínkem do hlavy. Poté žalovaný napadl poškozeného [jméno] [příjmení] tím způsobem, že jej udeřil pánvičkou do hlavy. V důsledku těchto jednání utrpěli oba poškození zranění, která si následně vyžádala lékařské ošetření v [nemocnice]. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s těmito poškozeními zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, a to náklady na ambulantní péči ve výši 8 861,38 Kč a náklady na dopravu ve výši 2 420,38 Kč, celkem tedy výše nákladů léčení poškozených po zaokrouhlení činila 11 282 Kč. Nárok na uplatnění náhrady škody má zdravotní pojišťovna dle ust. § 55 zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaný svým jednáním porušil ust. § [číslo] a v návaznosti na ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnost žalovaného za shora uvedené poškození zdraví vyplývá z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. 2. Opatrovnice žalovaného k věci uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává a nechť soud posoudí, zda veškeré žalobkyní označené skutečnosti odpovídají důkazům ve spise, včetně požadovaného příslušenství. 3. Žalobkyně u jednání dne [datum] vzala žalobu částečně zpět ohledně úroku z prodlení ve výši 2 % p. a. z částky 11 282 Kč od [datum] do zaplacení z důvodu administrativního pochybení a navrhla částečné zastavení řízení. 4. Podle § 96 odst. 1, odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela, dříve než začalo jednání. Podle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. 5. Jelikož žalobkyně vzala v průběhu řízení před zahájením jednání žalobu částečně zpět, rozhodl soud v souladu s citovaným ustanovením a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 6. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] žalovaný fyzicky napadl poškozené [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým způsobil zranění, jejichž léčení si vyžádalo vynaložení nákladů ze všeobecného zdravotního pojištění ve výši 11 282 Kč. Odpovědnost žalovaného za shora uvedená poškození zdraví vyplývá z pravomocného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], nabyl právní moci dne [datum]. 7. V souvislosti s výše uvedenými škodními událostmi ze dne [datum] žalobkyně uhradila zdravotnickým zařízením náklady za léčení poškozených ve výši ve výši 11 282 Kč, což je mezi účastníky nesporné. 8. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzvala, aby dlužnou částku 11 282 Kč zaplatil ve stanovené lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy. Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum]. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. 10. Podle § 55 odst. 1. zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění pozdějších předpisů má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci; náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 11. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný fyzicky napadl oba poškozené, kterým způsobil zranění, jejichž léčení si vyžádalo vynaložení nákladů ze všeobecného zdravotního pojištění ve výši 11 282 Kč. Zaplacením této částky zdravotnickým zařízením pak vzniklo žalobkyni podle § 55 odst. 1. zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, postižní právo proti žalovanému, tedy právo na zaplacení uhrazené částky. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem. 14. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Pohledávka se stala splatnou na základě výzvy k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. dne [datum], doručené žalovanému dne [datum], stanovená lhůta splatnosti tedy uplynula dnem [datum]. Řádným nezaplacením dluhu ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, proto věřiteli v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to až od pozdějšího data následujícího po shora uvedené splatnosti, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok II.). 17. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převažující části úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka celkem 900 Kč za 3 úkony (předžalobní výzvu, sepsání žaloby a účast u jednání) á 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky.