3 C 191/2022-33 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku 10 723,93 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 90 000 Kč, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 792 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnila. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo mimo jiné rozhodnuto, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokuty dle čl. 6 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 33 278,07 Kč. [příjmení] ve výši 33 278,07 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 103 670,21 Kč, a to za období prodlení žalované s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Prodlení žalované s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu [datum]. Touto žalobou se proto žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 103 670,21 Kč od [datum] do [datum]. V souladu s limity dle čl. 6 Smlouvy, respektive s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, žalobkyně smluvní pokutu vyčíslila na částku ve výši 10 723,93 Kč. 2. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. čl. 48 bod 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.). Rozhodným právem je dle čl. 48 bod 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.) právo české. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. K jednání dne [datum] se žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] (náhradním způsobem - uložením ve smyslu ů 49 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 90 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 792 Kč, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru. 6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, provedla žalobkyně lustraci klienta týkající se případného insolvenčního řízení a výpis žalované v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle posledně uvedeného výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalované 509 bodů odpovídající kategorii IV. (kategorie I. od 166 do 320bodů, kategorie II. od 321 do 412 bodů, kategorie III. od 413 do 495 bodů a kategorie IV. od 496 bodů a více – maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů - čím vyšší skóre, tím lepší platební morálka v registru NRKI a vyšší pravděpodobnost splácení). Podle registru SOLUS neměla žalovaná žádný záznam. Žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy podepsala žalobkyní předpřipravené formulářové Prohlášení klienta, v němž žalovaná mimo jiné uvedla, že si je vědoma sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou„ pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. Žalovaná v předložené formulářové listině nazvané„ HODNOCENÍ KLIENTA“ vyplnila, že její pravidelný čistý měsíční příjem činí [částka]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [částka] [anonymizována čtyři slova]“. [anonymizováno 8 slov] [částka], [anonymizováno] [právnická osoba] [částka], [anonymizováno 7 slov]) [částka]. [anonymizováno 6 slov] [částka] [anonymizována čtyři slova]), [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov]. [anonymizována čtyři slova]. [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [rok] ([anonymizována tři slova]) [anonymizováno 6 slov], [anonymizována tři slova], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [částka]. 7. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku 90 000 Kč, kterou řádně nesplácela. Žalovaná zaplatila pouze částku 17 376 Kč. 8. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalované ze dne [datum] soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění zůstatku dluhu vyplývajícího ze shora specifikované úvěrové smlouvy a dále pak výzva žalované, aby uhradila dlužnou částku v celkové výši 105 068 Kč do dne [datum]. 9. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo mimo jiné rozhodnuto, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokuty dle čl. 6 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 33 278,07 Kč. Částka ve výši 33 278,07 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 103 670,21 Kč, a to za období prodlení žalované s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. 10. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 723,93 Kč do 15 dnů od odeslání výzvy. 11. Podle podacího archu byla výzva odeslána dne [datum]. 12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. V tomto směru soud žalobkyni při jednání dne [datum] poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a vyzval ji k návrhu důkazů, nato žalobkyně nenavrhla provedení žádných dalších důkazů. 14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit). 15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Předmětem řízení byla smluvní pokuta vycházející ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Soud se v prvé řadě zabýval posouzením, zda posouzení věci nebrání překážka věci rozsouzené a dospěl k závěru, že je uplatňována sice smluvní pokuta vyplývající ze stejné smlouvy jako ve věci projednávané u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. [spisová značka], avšak za jiné (následující) období. Proto projednání nebrání překážka věci rozsouzené (§ 159a odst. 4 o. s. ř.). 16. Právní moc se však neprojevuje pouze v případech, kdy je v dalším soudním řízení projednávána totožná věc. Závaznost rozhodnutí jako účinek právní moci míří také na situace, kdy předmětem pravomocného rozhodnutí je otázka, jež má v jiném řízení mezi týmiž účastníky povahu otázky předběžné. Nelze připustit, aby pravomocně již vyřešená právní otázka byla v jiném řízení mezi týmiž stranami řešena opětovně. Závaznost rozhodnutí tak brání soudu, aby v následném sporu mezi týmiž účastníky již pravomocn