703 C 16/2023-98 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 20 653 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 742,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru [číslo] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, když prověřila doklady o příjmech žalované a dostupné zdroje jako např. databáze SOLUS a NRKI. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000 Kč, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně smluveného úroku ve výši 83,83 % ročně a sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit 60 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 093 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] zůstatek dluhu zesplatnila. Vedle jistiny dluhu ve výši 17 756,92 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení, sjednaného smluvního úroku ve výši 10 % ročně a smluvní pokuty ve výši 5 742,44 Kč. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč ze dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne 17. 3. 021; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum]; 1 093 Kč dne [datum] a 1 093 Kč dne [datum]. Po podání žaloby žalovaná zaplatila ještě částku 1 000 Kč dne [datum], částku 1 000 Kč dne [datum], částku 1 000 Kč dne [datum] a částku 1 000 Kč dne [datum]. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 499 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu [číslo] v celkové výši 1 400 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 7 x 200 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou ze dne [datum] [číslo] se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně úroku ve výši 83,83 % a sjednaných nákladů splatit 60 měsíčními splátkami ve výši 1 093 Kč. 4. Z Hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] bez data vyplývá, že celková výše úvěru je 20 000 Kč, 60 splátek po 1 093 Kč, zápůjční úroková sazba 83,83 %. Žalovaná uvedla své příjmy ve výši [částka], a to ze zaměstnání, výdaje: životní minimum 3 410 Kč, splátky 2 000 Kč, bydlení [částka], ostatní [částka], rezerva [částka]; celkem výdaje [částka]. Dále jsou uvedeny další doplňující údaje o zaměstnavateli, dále že žalovaná žije v pronájmu, je vyučená. Dále je uvedeno, že po odečtení příjmů a výdajů vycházejí volné zdroje na 6 390 Kč. 5. Z výpisu příchozích transakcí z běžného účtu žalované 0 [bankovní účet] a z výplatních lístků bylo zjištěno, že příjem od zaměstnavatele činil v červenci 2019 částku [částka] a v srpnu 2019 částku [částka]. Dále měla žalobkyně k dispozici pracovní smlouvu včetně dodatků. 6. Z výpisu z registru [příjmení] vyplývá, že žalovaná ke dni [datum] neměla žádné dlužné splátky po splatnosti. Z výpisu Nebankovních registrů klientských informací ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná získala skóre 401, tedy„ Kategorie II. (vyšší body, menší riziko, lepší segment klientů). Výdaje žalované nijak prověřeny nebyly. 7. Z Dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že dne [datum] žalobkyně zaplatila na účet žalované [číslo] [bankovní účet] částku 20 000 Kč. 8. Z Oznámení o využití ochranné doby ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná využila ochrannou dobu dle zákona č. 177/2020 Sb. Z Potvrzení o provedené platbě vyplývá, že žalobkyně ve prospěch žalované poskytla dne.... částku 20 000 Kč. 9. Z Karty klienta vyplývá, že žalovanou byla zaplacena celková částka 24 767 Kč, zbývá doplatit jistina 17 225,12 Kč a aktuální dluh je 20 653, 92 Kč. 10. Žalovaná byla opakovaně upomínána o zaplacení – např. výzvami ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [rok]. 11. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 20 653,92 Kč nejpozději do 15 dnů od data odeslání oznámení, tedy od [datum]. 12. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 13. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr – zejména že prověřila výdajovou stránku rozpočtu žalované. O této povinnosti tvrdit a prokázat soud žalobkyni poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., avšak žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. 14. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalované (tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaná schopna úvěr splatit). 15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 16. Podle §1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském