3 C 55/2026-34 – Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od , datum, do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení - právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) poskytl žalovanému bez platné smlouvy peněžní částku ve výši 11 500 Kč. Žalovaný tuto částku nevrátil, ani přes opakované výzvy. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku z prodlení ode dne , datum, . Pohledávku vyplývající ze Smlouvy následně původní věřitel postoupil společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která tuto pohledávku postoupila společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která následně danou pohledávku postoupila žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu dne , datum, omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, byť mu předvolání k jednání bylo doručeno do vlastních rukou s dostatečným časovým předstihem. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně předložila soudu Smlouvauo spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jejímiž stranami byla společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, jako úvěrující a žalovaný jako dlužník. Smlouva byla soudu předložena ve formátu .pdf bez podpisu žalovaného.5. Dále žalobkyně předložila Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky původního věřitele.6. Právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč dne , datum, na účet č. , č. účtu, , jak vyplývá z potvrzení o platbě ze dne , datum, .7. Majitelem účtu č. , č. účtu, byl k tomuto datu žalovaný, jak vyplývá ze sdělení společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, .8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, .9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, postoupila shora uvedenou pohledávku společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, .10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, postoupila shora uvedenou pohledávku žalobkyni.11. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy.12. Podle podacího archu byla výzva odeslána poštou dne , datum, .13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.14. Právní předchůdce žalobkyně poskytl ve prospěch žalovaného plnění ve výši 11 500 Kč bez uzavření platné smlouvy, jedná se tedy o bezdůvodné obohacení vzniklé plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 o. z.), tedy povinnost zaplatit částku 11 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem.15. Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba z převážné části důvodná. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stala se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to do 7 dnů od odeslání výzvy. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne , datum, . Soud za podpůrného využití § 573 o. z. má za to, že zásilka byla žalovanému doručena dne , datum, a lhůta pro zaplacení uplynula dne , datum, , avšak žalovaný svůj dluh v této lhůtě ani následně nesplnil. Ode dne následujícího, tj. od , datum, , se tak nachází v prodlení, a žalobkyni proto náleží od tohoto data zákonný úrok z prodlení.17. Výše úroku z prodlení se řídí sazbou platnou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (6,75%), zvýšené o 8 procentních bodů - zákonná sazba úroku z prodlení tedy činí 14,75%. Ve výroku I. rozsudku tedy soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení v zákonné výši.18. Ohledně úroku z prodlení za období předcházející vzniku prodlení a v sazbě převyšující zákonnou výši, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.)19. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř plně úspěšná a neúspěch měla pouze v nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 7 805,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 500 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 1 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 1 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 dle a. t. ve znění účinném do , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 790 Kč ve výši 1 215,90 Kč.