3 C 31/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.I.c., sídlem [adresa], 144 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě podepsané smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit finanční částku v celkové výši 3 540 Kč, skládající se z jistiny ve výši 3 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč, do [datum] Smlouva byla uzavřena v písemné podobě, je opatřena podpisem žalovaného, jeho totožnost pak byla ověřena jeho občanským průkazem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, když tuto právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na postoupenou pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá pouze uhrazení dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 270,36 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl předžalobně upomenut, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením Okresního soudu ze dne 16. 11. 2020, č.j. 3 C 31/2020-11, byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní svá tvrzení o tom, že řádně posoudila před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovaným jeho úvěryschopnost. Na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě (ani do dnešního dne) žalobkyně ničeho nedoplnila. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] ze standardních podmínek úvěrové smlouvy, z kopie občanského průkazu žalovaného a z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.I.c., a žalovaným byla uzavřena uvedená smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal vrátit částku ve výši 3 540 Kč do [datum]. 6. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila fakturu na úhradu dlužné částky ve výši 3 540 Kč se splatností [datum]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a o této skutečnosti byl žalovaný informován. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dodejky má soud za prokázané, že byl žalovaný předžalobně upomenut. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to ani na základě výzvy zdejšího soudu ze dne 16. 11. 2020, č.j. 3 C 31/2020-11. Žalovaný na uvedený dluh ničeho do [datum] neuhradil a dostal se do prodlení. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 9 odst. 1 zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 1968 věta prvá o.z. podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala bonitu žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně netvrdila, ani nedoložila soudu žádné důkazy, ohledně skutečnosti, že právní předchůdkyně posuzovala úvěryschopnost žalovaného. Soud má za to, že se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala příjmy ani výdaji žalovaného ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 16. 11. 2020, č.j. 3 C 31/2020-11, nechť soudu uvede, jakým konkrétním způsobem posoudila úvěryschopnost žalovaného a uvedené prokáže. Žalobkyně však na uvedenou výzvu žádný způsobem nereagovala. Soud dále žalobkyni nepoučoval o tom, že neunáší důkazní břemeno ohledně svých skutkových tvrzení o řádném a dostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když v žalobě požaduje pouze jistinu a zákonný úrok z prodlení a tomuto nároku soud zcela vyhověl (viz odůvodnění bod 18 tohoto rozsudku). 17. Soud má tak za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěryschopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je úvěrová smlouva neplatná dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 18. S ohledem na to, že však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet žalovaného částku 3 000 Kč na základě neplatné smlouvy o úvěru ze dne [datum], došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vydat podle [číslo] odst. 1 o.z. Žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném výše uvedenou částku, když předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ve smyslu