6 C 69/2020-72 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2020 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 2.500 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 2. 7. 2014 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce – [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta. Tvrdil, že na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou příslušné obchodní podmínky ke spotřebitelským úvěrům, byla žalovanému dne 2. 7. 2014 poskytnuta zápůjčka ve výši 2.500 Kč převodem na bankovní účet uvedený dlužníkem v žádosti o poskytnutí zápůjčky. K uzavření smlouvy pak došlo okamžikem poskytnutí zápůjčky na základě žádosti žalovaného v den jejího schválení věřitelem, a to prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy, s tím, že odesláním žádosti o půjčku, v níž uvedl své identifikační údaje (rodné číslo, číslo dokladu totožnosti a číslo účtu), žalovaný potvrdil svůj souhlas s obchodními podmínkami, s nimiž se seznámil. Zavázal se pak poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za její zpracování a poskytnutí do data 20. 8. 2014 dle vystavené faktury. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou zápůjčky ve sjednané lhůtě splatnosti, a nereagoval ani na výzvy k zaplacení dlužné částky, domáhal se žalobce, jenž se na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 stal věřitelem předmětné pohledávky za žalovaným, zaplacení neuhrazené jistiny zápůjčky (poplatek požadován není) spolu se zákonným úrokem z prodlení, účtovaným ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky až do jejího zaplacení, soudní cestou. V průběhu řízení pak žalobce k výzvě soudu doplnil, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce s jeho právní předchůdkyní [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec]. Zapůjčené prostředky pak byly žalovanému poskytnuty poštovní poukázkou zaslanou na jeho adresu, aniž by je věřiteli vrátil. Ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného pak žalobce nedisponuje žádnými informacemi ani důkazy, nicméně poukazuje na to, že se žalobou nedomáhá nároků vyplývajících z platného uzavření smlouvy o zápůjčce, ale pouze úhrady neuhrazené jistiny a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož se účastníci ani zástupkyně žalobce (která svou neúčast omluvila) k jednání soudu nedostavili, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl tuto věc v jejich nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami založenými do spisu, a to smlouvou o zápůjčce a dodejkou k poštovní poukázce s datem vyplacení částky 2.500 Kč žalovanému dne 4. 7. 2014, fakturou [číslo] ze dne 1. 7. 2014 na částku 2.500 Kč, splatnou dne 20. 8. 2014, údaji k poskytnutí zápůjčky, [příjmení] [příjmení] standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, standardní evropskou informací o spotřebitelském úvěru věřitele [právnická osoba], výpisem žalobce z obchodního rejstříku, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2017, přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek se specifikací postoupené pohledávky za žalovaným, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 včetně poštovního podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 2. 4. 2020 spolu s poštovním podacím archem, jakož i výpisy z informačního systému zdejšího soudu ke sp. zn. 14 EXE 1949/2016 včetně exekučního návrhu a exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 6. 10. 2015 č.j. 7 C 123/2015-24, dále ke sp. zn. 110 C 35/2018 včetně žaloby a platebního rozkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 25. 7. 2018 č.j. 110 C 35/2018-19, ke sp. zn. 14 EXE 150/2019 včetně exekučního návrhu a exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 30. 8. 2018 č.j. 3 C 193/2018-22 a nakonec ke sp. zn. 15 EXE 1033/2019 včetně exekučního návrhu a exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 24. 7. 2019 č.j. 10 C 52/2019-29. 5. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [obec a číslo], uzavřel dne 1. 7. 2014 se žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku (přes internet) smlouvu o zápůjčce, dle níž se mu zavázal poskytnout peněžní prostředky ve výši 2.500 Kč. Žalovaný se pak zavázal tuto zápůjčku (poplatky i úroky ve výši 0 Kč, resp. 0 % ročně) tomuto věřiteli vrátit ve lhůtě splatnosti do 19. 8. 2014 Smlouva o zápůjčce obsahuje odkaz na obchodní podmínky [právnická osoba] (nebyly doloženy). Peněžní prostředky ve sjednané výši pak byly žalovanému vyplaceny poštovní poukázkou do vlastních rukou dne 4. 7. 2014. Fakturou [číslo] ze dne 1. 7. 2014 pak uvedený věřitel vyúčtoval žalovanému k úhradě celkovou částku 2.500 Kč (zapůjčená jistina) se splatností dne 20. 8. 2014. Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti a ani později neuhradil. Smlouvou ze dne 27. 12. 2017 pak původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobci, jehož existence je dokládána výpisem z příslušného obchodního rejstříku (původně předložená postupní smlouva ze dne 21. 12. 2017 se vztahuje k zahraničnímu subjektu [příjmení] [příjmení] p.l.c., odlišnému od věřitele ze smlouvy o zápůjčce, stejně jako žalobcem předložené standardní podmínky úvěrové smlouvy a standardní evropská informace o spotřebitelském úvěru, týkající se subjektu [právnická osoba]), o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalobce pak následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 4. 2020 (odeslána dne 7. 4. 2020). V rámci žádosti o půjčku žalovaný sdělil věřiteli své kontaktní údaje a číslo účtu. Zda původní věřitel nějak zkoumal poměry žalovaného, pokud se jedná o jeho příjmy, výdaje a další skutečnosti podstatné z hlediska jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku (spotřebitelský úvěr), z předložených listinných důkazů nevyplývá. Soud si pak v rámci své úřední činnosti opatřil údaje o řízeních vedených ve věcech žalovaného u zdejšího soudu pod shora uvedenými spisovými značkami, přičemž zjistil, že žalovaný měl v době sjednání zápůjčky, jejíž úhrada je předmětem tohoto řízení (tedy k datu 1. 7. 2014) již jiný závazek, který nesplácel, pročež se tento stal předmětem soudního a posléze i exekučního vymáhání. Jedná se tak o smlouvu o úvěru ze dne 26. 10. 2012 (vymáháno [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako právním nástupcem původního věřitele). Další úvěry či zápůjčky si žalovaný sjednal u jiných nebankovních subjektů v dalším období po sjednání předmětné smlouvy o zápůjčce (16. 9. 2014 smlouva o úvěru s věřitelem [právnická osoba], 24. 9. 2014 smlouva o zápůjčce s věřitelem [právnická osoba], 25. 1. 2016 smlouva o úvěru s věřitelem [právnická osoba] Je tedy zřejmé, že se žalovaný dostal do tzv. dluhové pasti, kdy splacení jednoho závazku řešil čerpáním dalších s příslušným navýšením o poplatky, úroky a případné sankce. 6. Podle ustanovení § 2390 a § 2392 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Ve smyslu ustanovení § 1824 odst. 1 občanského zákoníku sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje uvedené v § [číslo] odst. 2 a § [číslo] odst. 1. 8. Ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ustanovení § 1880 tohoto zákona nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 10. Podle ustanovení § 1 věta druhá a § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obd