10 C 228/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18.5.2021 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které bylo mezi stranami dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, přičemž výše úvěru byla stanovena na částku 4 000 Kč a splatnost byla stanovena na 25.2.2018. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále vycházela z prohlášení žalovaného, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti, pročež nepojala důvodné podezření o jeho solventnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 26.1.2018 na účet žalovaného č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo] (rodné číslo žalovaného) částku 4 000 Kč. Svůj závazek však nesplnil, když sjednanou částku do lhůty splatnosti neuhradil ani přes zaslané upomínky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně dále navrhla, aby pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, soud žalobě vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení, neboť na účet žalovaného byla zaslána právní předchůdkyní žalobkyně dlužná jistina. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 29.5.2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ ze dne 26.1.2018 a Standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tyto dokumenty obsahují identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného. Podle těchto dokumentů si smluvní strany mezi sebou měly sjednat bezúčelový úvěr ve výši 4 000 Kč, který bude žalovanému poskytnut bezhotovostně dne 26.1.2018 na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Splatnost úvěru byla stanovena dnem 25.2.2018 Smlouva neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným. 5. Z výpisu z účtu má soud za prokázané, že dne 26.1.2018 byly právní předchůdkyní žalobkyně poukázány peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu rodného čísla žalovaného. 6. [právnická osoba] ze dne 4.10.2021 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období od 1.1.2018 do 31.1.2018 [celé jméno žalovaného], [datum narození], tedy žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za uvedené období dále vyplývá, že z účtu původního věřitele společnosti [právnická osoba] byla žalovanému poukázána dne 26.1.2018 částka ve výši 4 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2021 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku z úvěru za žalovaným žalobkyni, o čemž žalovaného písemně informovala, jak je zřejmé z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2.2.2021 včetně podacího lístku. Z oznámení o postoupení pohledávky dále vyplývá, že žalovaný byl vyzvána k zaplacení dluhu do 3 dnů ode dne obdržení této výzvy. Podle podacího lístku bylo toto oznámení žalovanému odesláno 2.2.2021. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 2.2.2021 bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měly uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, která však za žalovaným nebyla podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 26.1.2018 na účet žalovaného částku ve výši 4 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1.1.2021, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2.2.2021. Žalovaný však dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. 10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 11. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý 12. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat 13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 19. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku