10 C 27/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30.9.2020 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 5 862 Kč s příslušenstvím, která sestávala z jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 712 Kč. Žalobkyně uvedla, že dne 24.5.2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo]. Žalovaná uzavřela smlouvu v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba], IČO [číslo] (dále jen„ zprostředkovatel“), kde zároveň při podpisu Smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v jediné splátce do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Dne 15.8.2018 uzavřela žalovaná dodatek ke smlouvě, kterým byla prodloužena doba splatnosti úvěru do 14.9.2018. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila bonitu žalované nahlédnutím do registrů – insolvenční rejstřík, bankovní a nebankovní registr klientských informací za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 s účinností ke dni 12. 12. 2019, o čemž byla žalovaná písemně informována oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020. Ke dni postoupení činila výše dlužné částky 5 862 Kč a sestávala z jistiny ve výši 4 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 712 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši 424,11 Kč a dále z dlužné jistiny úrok z prodlení jdoucí ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne 7. 9. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním doručeným soudu dne 27. 1. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1 862 Kč, představující náklady na upomínání ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 712 Kč. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět co do částky 1 862 Kč, soud v tomto rozsahu řízení zastavil, přičemž předmětem řízení nadále zůstala jistina ve výši 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 13. 12. 2019 do zaplacení. 5. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě doručené mu spolu s žalobou tzv. fikcí dne 1.2.2020 nevyjádřila a žalobkyně svůj souhlas výslovně udělila, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 6. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 24.5.2018 a stejného čísla ze dne 15.8.2018, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 24.5.2018 a Obchodních podmínek soud zjistil, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] žalované v hotovosti při podpisu smlouvy úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala věřiteli jeho pohledávku zaplatit do 30 dnů, tj. do 23. 6. 2018. Úvěr byl sjednán jako bezúročný v případě splnění lhůty splatnosti. Dodatkem k smlouvě ze dne 15.8.2018 byla žalované prodloužena splatnost o dalších 30 dnů. Smlouva obsahovala osobní údaje žalované včetně čísla občanského průkazu a potvrzení o čerpání úvěru v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Standardní informace o spotřebitelském úvěru rovněž obsahoval podpis žalované. Dodatek ke smlouvě byl uzavřen v elektronické podobě. Strany se rovněž dohodly, že v případě porušení povinností ze strany žalované zaplatit jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, a náklady na upomínání. 8. Upomínkami ze dne 3.7.2018 a 10.10.2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s tím, že jí byla nabídnuta možnost mimosoudního vyrovnání dluhu. Předžalobní výzvou ze dne 21.10.2018 byla upozorněna na předání pohledávky k soudnímu řízení. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.12.2019 spolu s přílohou a potvrzením o úplatě ze dne 19.12.2019 a přílohy KIZAP [číslo] soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.1.2020 ve spojení s podacím archem ze dne 8.1.2020 soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky a výši závazku informována právní předchůdkyní žalobkyně, a že jí byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění 10 dnů ode dne doručení oznámení. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 7.9.2020, ve spojení s podacím poštovním archem dokládajícím odeslání upomínky dne 9.9.2020, soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě celé dlužné částky vyzvána ještě před podáním žaloby. 11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 8 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy dne 24.5.2018 a že žalobkyni, které byla pohledávka za žalovanou postoupena [právnická osoba], nadále žalovaná dluží částku 4 000 Kč představující nesplacenou část jistiny. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 17. Podle § 87 odst. 1 zákona