10 C 419/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11.9.2020 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 4.5.2018 smlouvu o zápůjčce (správně úvěru), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem nejpozději do 1.6.2018. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty na účet, jehož číslo uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně dále uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně www.pujcka7.cz. Žalovaný se nejprve zaregistroval, uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu a zároveň odsouhlasil znění Všeobecných obchodních podmínek. Po úspěšné registraci byly žalovanému sděleny přístupové údaje do systému, žalovaný poté požádal o poskytnutí zápůjčky a původní věřitel jeho žádost schválil. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením zápůjčky a dluh se stal 1.6.2018 celý splatným, žalobkyně tedy požadovala též zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně dlužná jistina převedena. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2019 byla pohledávka původním věřitelem postoupena na [právnická osoba], [IČO], z přechodného věřitele byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.2.2019 postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 19.5.2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud z předložených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: 5. Z listiny nazvané„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ (dále jen Listina“) ze dne 4.5.2018 bylo zjištěno, že Listina obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného. Podle Listiny si smluvní strany mezi sebou měly sjednat úvěr ve výši 7 000 Kč, který měl být do tří dnů od uzavření smlouvy žalovanému poskytnut ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a to bezhotovostně na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Splatnost úvěru byla 28 dní. Listina neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, pouze potvrzení, že si žalovaný dokument přečetl, s obsahem vyslovil souhlas, a že na důkaz toho podpis provedl elektronickým kódem [číslo], nahrazující fyzický podpis. Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a souhlas se zpracováním osobních údajů měl být žalovaným podepsán rovněž prostřednictvím elektronického kódu [číslo] dne 4.5.2018. 6. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 4.5.2018 soud zjistil, že dne 4.5.2018 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslána částka 7 000 Kč [právnická osoba] 7. [právnická osoba] ze dne 15.1.2021 bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] byl v době od 1.5.2018 do 30.6.2018 [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného], tedy žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu vyplývá, že právní předchůdkyní žalobkyně byla na účet žalovaného dne 4.5.2018 prostřednictvím platební brány [právnická osoba] poukázána částka 7 000 Kč. 8. Dokument„ Základní informace o nabízených produktech“,„ Vysvětlení předsmluvních informací“,„ Individuální podmínky smlouvy o půjčce“ a Všeobecné obchodní podmínky obsahoval poučení spotřebitele včetně práva na odstoupení od smlouvy, nezbytné informace jako např. vlastnosti a parametry úvěru, údaje o úvěrujícím, nicméně žalovaným rovněž nebyl podepsán, nebyl uveden ani elektronický kód. 9. První a druhou upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s možností i částečné úhrady a spolu s upozorněním na zápis jeho osoby do nebankovního registru, třetí upomínka obsahovala sdělení, že pohledávka žalovaného byla předána do oddělení soudního vymáhání a žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dluhu nejpozději do 1.7.2018. V první upomínce ze dne 8.6.2018 byla žalovanému stanovena lhůta k zaplacení do 11.6.2018. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.1.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na [právnická osoba], která následně pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.2.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 30.5.2019, dle poštovního podacího archu byl přípis odeslán dne 3.6.2019. 11. Předžalobní výzvou ze dne 7.5.2020 byl žalovaný vyzván žalobkyní k uhrazení dluhu. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] která však za žalovaným nebyla podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 4.5.2018 na účet žalovaného částku ve výši 7 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21.2.2019, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30.5.2019. Žalovaný však dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. 14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 15. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý 16. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat 17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 21. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nes