12 C 243/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 13.3.2009 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit i souhrnný poplatek ve výši 4 416 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 10 416 Kč měl žalovaný uhradit v 55 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, tudíž smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 55 týdnů od data podpisu, tj. 2.4.2010. Žalovaný celkem na dlužnou částku uhradil částku ve výši 4 405 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] S.a.r.l. (dále jen„ přechodný věřitel“), došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25.6.2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 13.9.2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však na dluh v celkové výši 6 000 Kč ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13.3.2009 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému finanční částku ve výši 6 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit včetně souhrnného poplatku ve výši 4 416 Kč. Půjčka byla žalovanému předána při podpisu smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou částku celkem 54 splátkami ve výši 192 Kč a poslední splátkou ve výši 48 Kč s tím, že splatnost první splátky byla sjednána 7. dne od data uzavření smlouvy (viz Smlouva o půjčce [číslo] ze dne 13.3.2009, Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce). Žalovaný však dlužnou půjčku neuhradil řádně a včas. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a přechodným věřitelem, došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25.6.2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 13.9.2018 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25.6.2015, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 13.9.2018 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 19.9.2018, seznam postoupených pohledávek). Žalovaný dlužnou pohledávku zcela neuhradil ani na základě písemné výzvy k úhradě, která mu byla odeslána dne 12.5.2021 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 10.5.2021 včetně kopie podacího archu ze dne 12.5.2021). 6. Podle ustanovení § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o půjčce. Podle ustanovení § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 524 občanského zákoníku může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. V souzeném případě po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl v řízení za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely, v souladu s ustanovením § 657 občanského zákoníku, dne 13.3.2009 Smlouvu o půjčce [číslo] podle níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal půjčku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně souhrnného poplatku v částce 4 416 Kč, tj. celkem částku ve výši 10 416 Kč, v 54 týdenních splátkách po 192 Kč a poslední splátkou ve výši 48 Kč. Žalovaný uhradil výše specifikovanou půjčku pouze částečně, zbývá tak uhradit částku ve výši 6 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 došlo k postoupení předmětné pohledávky z přechodného věřitele na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný porušil své povinnosti, když splátky půjčky řádně nehradil. V řízení pak zůstal nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky ve výši 6 000 Kč i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi řízení soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, výzva k plnění) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).