18 C 132/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou postoupenou dne 4. 5. 2021 zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 756 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne 7. 2. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž mu poskytla bezhotovostně částku 8 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit do 6. 3. 2020 spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 988 Kč. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, proto žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit rovněž částku 1 768 Kč na smluvní pokutě a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Účastníci se k výzvě nevyjádřili, soud proto věc rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 7. 2. 2020 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč, na dobu 28 dnů. Žalovaný se měl zavázat tuto částku v uvedené lhůtě vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Soudu předložená písemná smlouva ve formátu PDF obsahuje v místě podpisu žalobkyně otisk razítka s identifikačními údaji žalobkyně a podpis blíže neoznačené osoby. V místě podpisu úvěrovaného je uvedeno datum [číslo] 2020 11:38:04 s poznámkou, že jde o podpis elektronicky zaslaným kódem ve formě SMS„ [jméno] Kočovský/8620“. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu vyplývá, že byl vytvořen až dne 10. 8. 2020 PDF dokument obsahující soudu předloženou Smlouvu o spotřebitelském úvěru tak byl vytvořen až po té, kdy k němu měl být připojen podpis žalovaného ve formě umožňující zjistit jakoukoliv následnou změnu podepsaného dokumentu. 6. Z přehledu SMS zpráv odesílaných žalovanému má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala na telefonní číslo + [tel. číslo] 317 informaci o podání žádosti o úvěr, o povinnosti doložit doklady potřebné ke schválení úvěru, dále o schválení úvěru, o blížící se jeho splatnosti i prodlení a důsledcích prodlení. Z přehledu emailových zpráv vyplývá, že obdobné informace zaslala žalobkyně i prostřednictvím emailu na adresu [email]. 7. Z kopie [číslo obč. průkazu] předloženého žalovaným ve spojení s fotografií muže s občanským průkazem a s řidičským průkazem č. [anonymizováno] [číslo] vyplývá, že fotografie muže na obou dokladech v hrubých rysech odpovídá fotografické podobě muže držícího citovaný občanský průkaz a že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici osobní údaje žalovaného. 8. Z profilu klienta má soud za prokázané, že žalobkyně evidovala od 17. 1. 2020 údaje vztahující se k žalovanému. Mimo jiné i informaci, že příjmy žalovaného plynou ze zaměstnání u Dopravní podnik hl. a činí 35 860 Kč, přičemž tuto částku měla žalobkyně ověřit z výpisu z účtu žalovaného. Dále informaci, že měsíční závazky žalovaného činí 12 000 Kč a že jeho výdaje na domácnost činí celkem 6 000 Kč. 9. Z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] za měsíc listopad 2019, prosinec 2019 a leden 2020 vyplývá, že za měsíc říjen obdržel mzdu 36 705 Kč, za měsíc listopad jeho mzda činila 35 197 Kč a za měsíc prosinec 35 680 Kč. Zároveň z těchto výpisů vyplývá, že pravidelné výdaje žalovaného přesahovaly částku 18 000 Kč měsíčně (SIPO, leasing, splátky rekonstrukce bytu, splátky opravy auta, splátky za dovolenou, splátky úvěru od [příjmení] [jméno], náklady na telefony). Z výpisů dále vyplývá, že žalovaný obdržel v měsíci prosinec 2020 úvěr ve výši 50 000 Kč a v měsíci lednu, tj. měsíc před poskytnutím úvěru, mu bylo poskytnuto na jeho bankovní účet dalších šest spotřebitelských úvěrů od třetích osob ve výši 20 200 Kč, které zároveň v témže měsíci i utratil. Z výpisu naopak nevyplývá výše samotného nájmu. Z uvedeného je rovněž patrné, že další závazky žalovaného jsou podstatně vyšší než uvedených 12 000 Kč uvedené v profilu klienta. 10. Z potvrzení o platbě vystaveného [právnická osoba] ze dne 18. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně dne 7. 2. 2020 odeslala na bankovní účet žalovaného částku ve výši 8 000 Kč. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 9. 2020, zaslané emailem, má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby na adresu [email] předžalobní výzvu. 12. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný obdržel na svůj bankovní účet od žalobkyně částku 8 000 Kč. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 15. Podle § 562 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dále se má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 18. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 22. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se