18 C 318/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 19 006 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 25. 7. 2016 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 11 100 Kč. Žalovaná si s právní předchůdkyní žalobkyně rovněž sjednala životní pojištění jako volitelnou doplňkovou službu, kdy se zavázala uhradit poplatek ve výši 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, poplatku za životní pojištění a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 9. 2017. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku hradila dne 18. 1. 2018 a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Žalobkyně se proto domáhala úhrady částky 14 412,64 Kč na jistině, částky 4 302,24 Kč na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek, částky 291,12 Kč na dlužném poplatku za životní pojištění, částky kapitalizovaného úroku ve výši 7 815,48 Kč a nadále běžícího ve výši 23,72 % ročně z částky 14 412,64 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 629,83 Kč a nadále běžícího ve výši 8,05% ročně z částky 14 412,64 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení obou pohledávek za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaná na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o půjčce [číslo] dne 25. 7. 2016, na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 11 100 Kč a doplňkovou službu životní pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 406 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 25. 7. 2016, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně do dne splatnosti půjčky, tj. do 4. 9. 2017, částku 6 100 Kč, a poté ještě uhradila do postoupení pohledávky na žalobkyni celkem částku ve výši 1 400 Kč. Žalovaná tedy na pohledávku uhradila celkem 7 500 Kč. Soud zároveň zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek již od třetí dohodnuté splátky. 6. Z Karty zákazníka zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne 25. 7. 2016 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedla, že je vdaná, má dvě nezaopatřené děti. Je zaměstnaná jako dělnice a pobírá čistý plat ve výši 18 400 Kč měsíčně. Žalovaná měla bydlet v nájmu, přičemž náklady na nájem a inkaso (včetně energií) měly činit 7 000 Kč, její výdaje na domácnost, tj. na úhradu životních nákladů činí 4 000 Kč a ostatní náklady (alimenty a ostatní) 2 500 Kč. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 ve spojení se stránkou 291 přílohy ke smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podacího archu ze dne 7. 1. 2020. 8. Z výzvy k plnění ze dne 7. 5. 2020 a podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splněné své povinnosti. 9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného do 1. 12. 2016 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) ve znění účinném od 25. 2. 2013 je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze [číslo] k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze [číslo] k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku. 13. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z p