4 C 211/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 42 493,72 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 1. 2. 2018 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku dle zákona o spotřebitelském úvěru, když zhodnotila požadované a získané informace od žalovaného. Tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Uvedené informace pak byly zaznamenány do karty zákazníka. Nad to žalobkyně uvedla, že ze smlouvy plyne, že žalovaný prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a dále, že je schopen splácet předmětnou zápůjčku. Na základě výše uvedené smlouvy tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky částku ve výši 24 139 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 352 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč. Žalovaný se veškeré výše uvedené částky zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 8. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž byl žalovaný písemně informován oznámením. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil celkem 9 766 Kč. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 25 584,01 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 16 909,17 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 549,87 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 584,01 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 3 544,81 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 584,01 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn. 2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 15. 7. 2021, č. j. 4 C 211/2021-13, nechť soudu mj. uvede, jakým konkrétním způsobem splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, nechť soudu předloží konkrétní listiny, ze kterých úvěruschopnost posuzovala jako je např. pracovní smlouva, nájemní smlouva atd. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne 29. 7. 2021 uvedla stejné skutečnosti jako v již podané žalobě a doplněním žaloby ze dne 18. 8. 2021 doložila kopii zákaznické karty žalovaného. Současně upozornila na existenci judikatury, podle které je dostatečné ověřit informace uváděné klientem pouze nahlédnutím do příslušných listin. Dále uvedla, že ani právní předchůdkyně žalobkyně, ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného, neboť uvedené dokumenty uchazeči o zápůjčku předkládají pouze při uzavírání smlouvy. Na základě uvedených skutečností tedy právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným (sama žalobkyně uvedla, že dalšími důkazy nedisponuje). Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není. 6. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 7. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne 1. 2. 2018 uzavřena uvedená smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky částku ve výši 24 139 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 352 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu i komfortní splácení ve výši 9 027 Kč. Žalovaný se veškeré výše uvedené částky zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 8. 2019. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník (žalovaný) prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a dále, že je schopen splácet předmětnou zápůjčku. 8. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný žije v nájemním bytě. Má základní vzdělání. Je ženatý. Žalovaný pracuje u společnosti [právnická osoba] na plný pracovní poměr s čistým měsíčním příjmem (průměr za poslední tři měsíce) 21 002 Kč. Dále žalovaný uvedl, že má ostatní příjmy ve výši 12 000 Kč měsíčně čistého. Jeho běžné měsíční výdaje činní 14 000 Kč. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že nemá žádné další zápůjčky. Uvedené skutečnosti si měla právní předchůdkyně žalobkyně ověřit z výpisu z banky. 9. Z karty umoření bylo zjištěno, že žalovaný na shora uvedenou zápůjčku uhradil celkem 9 766 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, z podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl odeslán dne 14. 2. 2020. Současně žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť ji uvedený dluh uhradí do 10 dní ode dne obdržení dopisu. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 1. 2021 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že byl žalovaný předžalobně upomenut. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že ji sám žalovaný ve smlouvě potvrdil, že je schopen řádně a včas zápůjčku splatit. Dále právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě, tedy že žalovaný pracuje na plný pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 21 002 Kč. Žalovaný má mít další příjem ve výši 12 000 Kč měsíčně čistého. Jeho běžné měsíční výdaje činní 14 000 Kč. Žalovaný nemá zápůjčku u jiné společnosti. Žalovaný na shora uvedenou zápůjčku uhradil 9 766 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopi