4 C 76/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 17. 10. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky. Na základě podepsané smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit finanční částku v celkové výši 10 144 Kč spolu s příslušenstvím do 17. 11. 2016. Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný zažádal online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí úvěru, kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslal v rámci uživatelského účtu právní předchůdkyni žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 17. 11. 2016. Žalovaný neuhradil na uvedenou částku ničeho. Žalovaný se ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 10 144 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru 8 000 Kč a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru ve výši 2 144 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy i právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Následně došlo na základě smlouvy k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný ani poté ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn. Žalobkyně se tak domáhá úhrady poskytnuté částky ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 485 Kč a dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 092,15 Kč (tj. za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 18. 11. 2016, do 29. 7. 2018, počítaného z částky 8 000 Kč) a dále zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 23. 6. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 485 Kč zpět s tím, že požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. S ohledem na uvedené částečné zpětvzetí žaloby soud co do této částky řízení v souladu s § 96 odst. 1-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena uvedená smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 8 000 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se pak zavázal vrátit částku ve výši 10 144 Kč, a to do 17. 11. 2016. 6. Z výpisu z bankovního účtu a z informací o klientech ze dne 2. 7. 2021 bylo zjištěno, že dne 17. 10. 2015 přišla na účet číslo [bankovní účet] částka ve výši 8 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně. Vlastníkem výše uvedeného účtu je žalovaný. 7. Z platební bilance žalovaného bylo zjištěno, že na poskytnutou částku nebylo ničeho hrazeno. 8. Z upomínky ze dne 30. 3. 2016, z opakované výzvy ze dne 8. 4. 2016, 21. 6. 2016, 30. 6. 2016, 9. 7. 2016, 26. 11. 2016, 5. 12. 2016, 14. 12. 2016 a ze dne 23. 12. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné částky. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 8. 2018 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2018 bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a o této skutečnosti byl žalovaný informován. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 2. 2021 včetně dodejky bylo zjištěno, že žalovaný byl předžalobně upomenut. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný na uvedený dluh ničeho do 17. 11. 2016 neuhradil a dostal se do prodlení. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Soud ve smyslu § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 1 zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění do 30. 11. 2016 (dále také„ zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 17. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Podle § 5 zákona o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy