10 C 248/2022-34 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 28. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 500 Kč s příslušenstvím, tj. jistinu ve výši 13 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že na základě žádosti žalovaného uzavřela se žalovaným dne 16. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] to prostřednictvím svých internetových stránek [webová adresa]. Žalovaný se před podáním žádosti zaregistroval na webových stránkách žalobkyně, kam zadal své osobní údaje a své heslo. Zaškrtnutím příslušných polí udělil souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami a následně požádal o úvěr. Poté byl vygenerován text smlouvy, formulář s předsmluvními informacemi a text Všeobecných obchodních podmínek, které byly žalovanému zaslány na jeho e-mail, přičemž dokumenty jsou dostupné žalovanému v jeho uživatelském profilu na webových stránkách žalobkyně. Žalovaný dokončil ověření své identity zpřístupněním údajů svých bankovních účtů u [právnická osoba] prostřednictvím aplikace [název]. Vzhledem k tomu, že do této aplikace je možné přihlásit se pouze prostřednictvím přístupového hesla k internetovému bankovnictví, měla žalobkyně za to, že identita žalovaného byla řádně ověřena. Následně žalovaný zaškrtnutím políčka souhlasil s podmínkami smlouvy a Všeobecnými obchodními podmínkami. Tím došlo k uzavření smlouvy o půjčce. Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 8. 2019 peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí půjčky) ve výši 0,9 % denně, tj. částku 3 510 Kč, celkem tak 16 510 Kč v jedné splátce do 15. 9. 2019. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení jistiny a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky od 16. 9. 2019 do 24. 8. 2022, a to ve výši celkem 12 428 Kč, kterou ve smyslu § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ponížila na částku 6 500 Kč. Žalovaný dlužné částky ve lhůtě splatnosti neuhradil, přestože mu žalobkyně zaslala 13 upozornění na jeho prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žaloba a předvolání k jednání ve věci bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 18. 8. 2022. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila, proto bylo jednáno podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecných obchodních podmínek zjistil, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 13 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen spolu s úrokem ve výši 0,9% denně z půjčené částky, tedy ve výši celkem 16 510 Kč do 30 dnů. Smlouva obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, se kterou by se žalovaný dostal do prodlení. Smlouva, ani formulář a všeobecné obchodní podmínky nebyly datovány, na smlouvě je připojen podpis jednatele žalobkyně. Za žalovaného bylo uvedeno jeho jméno, rodné číslo a IP adresa [číslo]. 5. Z dotazníku ze dne 16. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný měl být ke dni 16. 8. 2019 svobodný a měl bydlet z další osobou. Přesto je však v dotazníku uvedeno, že nežije s další osobou v domácnosti. Žalovaný měl být zaměstnán u [právnická osoba] média a.s. s měsíčním příjmem 25 000 Kč a měsíčními výdaji 6 500 Kč. Žalovaný měl mít spotřebitelský úvěr od 19. 7. 2019 ve výši 10 060 Kč, nicméně u něj nebyly evidovány žádné dluhy. 6. Z výpisu z aplikace [název] – [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalovaný měl tři účty u společnosti [právnická osoba] Na dvou z nich měl nulový zůstatek a na účtu č. [bankovní účet] činil jeho zůstatek k 3. 1. 2019 částku 27,10 Kč [právnická osoba] mu vyplatila dne 11. 10. 2018 částku 24 020 Kč, dne 25. 11. 2018 částku 25 188 Kč a dne 12. 12. 2018 částku 40 369 Kč. Žalovaný načerpal v době od 1. 10. 2018 do 3. 1. 2019 celkem 36 půjček či úvěrů u úvěrových společností a dále mu byly poskytovány prostředky fyzickými osobami. Žalovaný se tedy snažil další půjčkou či úvěrem hradit své předchozí závazky. Z účtu dále hradil drobné nákupy a vybíral z něj menší částky v hotovosti. 7. Výpis z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za srpen 2019 a přípis [právnická osoba] spolu s výpisem z účtu žalovaného č. [bankovní účet] prokazuje, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 13 000 Kč dne 16. 8. 2019. V této souvislosti mu vyúčtovala fakturou [číslo] Smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 8. 2019 částku 16 510 Kč, která byla dle faktury splatná 15. 9. 2019. 8. Výzvami ze dne 22. 9. 2019, 6. 10. 2019, 13. 10. 2019 a 6. 11. 2019 žalobkyně upozorňovala žalovaného na jeho prodlení se zaplacením půjčky, která měla být vrácena do 15. 9. 2019 E-mailem ze dne 26. 10. 2020 žalobkyně nabídla žalovanému možnost splácení jeho dluhu. 9. Předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu v dodatečné lhůtě do 17. 11. 2020. Výzva byla téhož dne zaslána žalovanému, jak je zřejmé z podacího archu ze dne 11. 11. 2020. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 13 000 Kč a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky společně s úrokem vrátit v celkové výši 16 510 Kč do 15. 9. 2019. Žalobkyně žalovanému poskytla dne 16. 8. 2019 částku ve výši 13 000 Kč na účet žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, vyzvala žalobkyně žalovaného několika výzvami k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil. 11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 12. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než z