10 C 255/2021-42 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení od 14. 2. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že se účastníci domluvili na uzavření budoucí kupní smlouvy. Na základě této smlouvy pak měla být uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec]. Žalobkyně uhradila žalované dne 22. 2. 2019 částku ve výši 50 000 Kč, která byla určena jako záloha v souvislosti s plánovaným uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí. Částka byla převedena na účet žalované z učtu třetího subjektu, a to s úmyslem plnit za žalobkyni, jak vyplývá ze zprávy pro příjemce. Přestože se žalovaná zavázala uzavřít se žalobkyní smlouvu o smlouvě budoucí, a následně kupní smlouvu, tyto se žalobkyní neuzavřela. Žalovaná pak nereagovala na výzvu žalobkyně ze dne 5. 2. 2021 a z 19. 8. 2021, a finanční prostředky žalobkyni nevrátila. 2. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky probíhala jednání o uzavření budoucí kupní smlouvy, na základě které mělo dojít k uzavření kupní smlouvy. Jejím předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemku. Žalované proto byla ze strany žalobkyně uhrazena částka 50 000 Kč jako záloha na kupní cenu, ale k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Důvodem bylo, že žalobkyně přestala se žalovanou zcela komunikovat a vymlouvala se na nedostatek času. Podepsané smlouvy pak nikdy nepřivezla. Žalovaná rok čekala, zda se žalobkyně ozve, aby podepsali kupní smlouvu, nicméně poté prodala pozemek třetí osobě. Žalovaná dále uvedla, že jí byla doručena výzva z 5. 2. 2021, která však nebyla nikým podepsána. Žalovaná proto za správnou a řádnou výzvu považovala až výzvu ze dne 26. 8. 2021, na základě které byla vyzvána k úhradě částky 50 000 Kč do 2. 9. 2021. Protože žalovaná byla přesvědčena, že s ohledem na to, že nezavinila neuzavření smlouvy, může si zálohu ponechat. Nicméně pak žalobkyni částku 50 000 Kč vrátila. Žalovaná namítala, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení až od 3. 9. 2021 vzhledem k tomu, že jí první výzva nebyla řádně doručena. Žalovaná současně navrhla, aby soud ohledně náhrady nákladů řízení aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř., a to s ohledem na okolnosti případu, když žalovaná byla v podstatě dlouhodobě blokována v prodeji nemovitostí, protože čekala na vyjádření žalobkyně. 3. Protože žalovaná zaplatila jistinu ve výši 50 000 Kč po podání žaloby, vzala žalobkyně žalobu v této části zpět a soud řízení co do částky jistiny zastavil usnesením ze dne 12. 1. 2022, č.j. 10 C 255/2021-24. Toto usnesení nabylo právní moci 2. 2. 2022. 4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z ústního jednání omluvila a souhlasila s jednáním bez její účasti, jednal soud v její nepřítomnosti podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 5. Soud z výpisu z účtu [právnická osoba] LLC. Zjistil, že tato společnost zaslala žalované na její účet částku 50 000 Kč dne 22. 2. 2019 za žalobkyni, neboť ve zprávě pro příjemce je uveden název žalobkyně. 6. Z výzvy k plnění ze dne 5. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, k vrácení neoprávněné platby ve výši 50 000 Kč zaslané na její bankovní účet, a to do pěti dnů od obdržení dopisu. Žalovaná byla současně upozorněna na to, že v případě, že částku nevrátí, bude ji žalobkyně vymáhat u soudu, čímž vznikne povinnost hradit náklady soudního a případně exekučního řízení. Výzva nebyla nikým podepsána. Spolu s výzvou k plnění byla žalované doručena i plná moc žalobkyně, kterou udělila advokátovi Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně plnou moc podepsala, Mgr. [příjmení] plnou moc nepodepsal. Podací lístek z 5. 2. 2021 potvrzuje, že výzva byla žalované tohoto dne odeslána. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2021 vyplývá, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k vrácení částky 50 000 Kč, a stanovila jí další lhůtu do sedmi dnů od doručením výzvy. Podle podacího lístku byla výzva odeslána dne 24. 8. 2021. 8. Žalovaná e-mailem z 9. 9. 2021 požádala právního zástupce žalobkyně o informaci ohledně sporu. Z e-mailu právního zástupce žalobkyně z 9. 9. 2021, že právní zástupce žalobkyně navrhl žalované, aby zaplatila celkem 55 600 Kč s tím, že jí žalobkyně promine veškeré zbylé nároky, tedy úrok z prodlení a více než polovinu nákladů a vezme žalobu zpět. 9. Detail platby potvrzuje, že žalovaná vrátila žalobkyni částku 50 000 Kč dne 4. 10. 2021. 10. Z e-mailu právních zástupců účastníků ze dne 8. 10. 2021 a 11. 10. 2021 vyplývá, že poté, co žalovaná uhradila 50 000 Kč žalobkyni, požádala o dohodu ohledně úroku z prodlení a nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na to, že zaslala žalované dvě výzvy k zaplacení ještě před podáním žaloby a s ohledem na pokus o smírné řešení předmětu sporu, nejsou zde důvody pro to, aby soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení. 11. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Po právní stránce tak soud posoudil věc tak, že na účet žalované byla bez dalšího uhrazena za žalobkyni částka 50 000 Kč dne 22. 2. 2019. Ve zprávě není uveden důvod platby. Žalovaná byla následně vyzvána přípisem ze dne 5. 2. 2021 k vrácení této částky, a to do 5 dnů od obdržení přípisu. Vzhledem k tomu, že zde nebyl právní důvod pro to, aby žalovaná měla na svém účtu finanční prostředky žalobkyně, případně tento důvod odpadl, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o.z., které byla povinna na vyzvání žalobkyni vydat. Doba splatnosti závazku z titulu bezdůvodného obohacení není právním předpisem stanovena, a protože nebyla ani dohodnuta mezi stranami, vycházel soud z ust. § 1958 odst. 2 o. z. Žalovaná tak měla dluh splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobkyní požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k plnění přípisem ze dne 5. 2. 2021, který jí byl téhož dne odeslán. S ohledem na to, že jej sama žalovaná předložila soudu, má soud za to, že byl žalované doručen ve smyslu ust. § 573 o.z. nejpozději dne 8. 2. 2021 Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem 13. 2. 2021 a ode dne následujícího, tj. od 14. 2. 2021 byla žalovaná v prodlení s vrácením částky 50 000 Kč. 15. Žalovaná nicméně svoji povinnost vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení splnila dne 4. 10. 2021, tedy po podání žaloby. Protože žalovaná byla v prodlení se splněním peněžitého závazku, je žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši určené předpisy práva občanského, protože mezi účastníky nebyla smluvena sazba úroků z prodlení. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Vzhledem k tomu, že ke dni 14. 2. 2021 činila sazba úroků z prodlení 8,25 % ročně, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení za dobu od 14. 2. 2021 do 4. 10. 2021 z částky 50 000 Kč ve výši 2 633,22 Kč, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Soud doplňuje, že výzvu ze dne 5. 2. 2021 považoval za řádnou výzvu k plnění, neboť v posuzovaném případě nebylo k vydání bezdůvodného obohacení třeba písemné výzvy k vrácení poskytnuté částky. Z tohoto důvodu nebylo třeba, aby výzva žalobkyně byla podepsána, a to i proto, že s přiložené plné moci, kterou žalobkyně udělila svému právnímu zástupci, a kterou podepsala, je nepochybné, že žalovaná má vrátit částku 50 000 Kč žalobkyni. Pokud žalovaná namítala, že plná moc byla podepsána pouze žalobkyní, jak plná moc je pouze jednostranným právním jednáním. Tím, že ji Mgr. [příjmení] předložil žalované, je zřejmé, že tuto plnou moc od žalobkyně přijal. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení od 14. 2. 2021. Vzhledem k tomu,