10 C 323/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11.8.2021 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky 32 523 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 14.1.2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že část poskytnutého úvěru ve výši 27 500 Kč poukázala dne 21.1.2021 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč z poskytnutého úvěru zaslala na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr včetně úroků ve výši 21,55 % ročně z poskytnutého úvěru, tj. částku ve výši 37 500 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje 20.2.2021. Žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně posoudila jeho schopnost úvěr splácet, a to podle informací sdělených žalovaným a dále lustrací v centrální evidencí exekucí a insolvenčním rejstříku. Informace sdělené žalovaným si telefonicky ověřovala. Uvedla, že žalovaný splácel úvěr u [právnická osoba] částkou ve výši 4 000 Kč, neměl žádnou vyživovací povinnost a jeho průměrný měsíční příjem činil 18 000 Kč. Žalobkyně dále vycházela z normativních nákladů na bydlení, životního a existenčního minima, přičemž dospěla k závěru, že bonita žalovaného je dostačující. Žalovaný však neplnil řádně a včas svůj závazek, když uhradil pouze dvě splátky v měsíci únor a březen 2021, celkem částku 3 000 Kč, žalobkyně proto celý nesplacený úvěr zesplatnila ke dni 30.6.2021. K tomuto dni byl žalovaný podle žalobkyně v prodlení s úhradou neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 500 Kč a dále s neuhrazenou jistinou ve výši 25 016 Kč. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zaplacení nákladů vynaložených za zaslání tří upomínek vždy po 100 Kč a dále smluvní pokutu naběhlou před zesplatněním úvěru v celkové částce 1 497 Kč, a to za prodlení žalovaného se splacením tří řádných měsíčních splátek před splatností úvěru, když pokuta za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky činila 499 Kč. Dále žalobkyně uplatnila vůči žalovanému rovněž nárok na smluvní pokutu naběhlou po zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 29 516 Kč, kterou kapitalizovala za období od 1.7.2021 do 10.8.2021 částkou 1 210 Kč. Žalovaný dluh neuhradil ani přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 30.6.2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobkyní, z nichž zjisti následující skutkový stav: 5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ve spojení s úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázané, že žalobkyně je subjektem oprávněným poskytovat spotřebitelské úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 14. 1. 2021, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpisu úhrad má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Za žalobkyni byla smlouva podepsána jejím zástupcem [jméno] [příjmení], která byla označena jako„ samostatný zprostředkovatel“. Podle smlouvy představoval účel úvěru jednak provizi zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč a dále spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, počínaje dnem 20.2.2021. Celkově měl žalovaný uhradit částku 37 500 Kč, a to s ohledem na to, že mezi stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba 21,55 %. Úvěr měl být žalovanému poskytnut na jeho účet. Podle článku II. písm. b) Smlouvy) byla částka 2 500 Kč poskytnuta žalovanému na účet zprostředkovatele, a to jako provize sjednaná mezi žalovaným a zprostředkovatelem. Žalovaný se dále ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou úvěru či jednotlivých splátek smluvní pokutu ve výši 499 Kč a výši 0,1% denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a rovněž náhradu účelně vynaložených nákladů. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že žalovaný obdržel zákonem vymezené předsmluvní informace. Součástí smlouvy byly rovněž údaje o žalovaném, tedy, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, bydlí v nájemním bytě, je zaměstnán s příjmem 18 000 Kč. Další příjem domácnosti byl uveden ve výši 38 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč a splátka úvěrů ve výši 4 000 Kč. 7. Podle formuláře Výdaje a příjmy spotřebitele, Závazky spotřebitele – čestné prohlášení žalovaného ze dne 14.1.2021 o jeho závazcích, výdajích, příjmech, ve spojení s výplatními páskami žalovaného za měsíce říjen až prosinec 2020, je zřejmé, že žalovaný uvedl, že je svobodný, pobírá mzdu ve výši 18 000 Kč měsíčně, přičemž z této mzdy vynakládá částku 5 000 Kč na bydlení a částku 4 000 Kč na splátku úvěru. Jiné výdaje uvedeny nebyly. Žalovaný nevyplnil kolonku ohledně počtu jeho dětí, a jako počet dalších osob ve společné domácnosti byla uvedena nula. Dále uvedl výši závazku vůči [právnická osoba], ze kterého při měsíční splátce 2 300 Kč zbývalo zaplatit 34 400 Kč. Z výplatních pásek a z výpisu transakcí z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu ve výši 17 162 Kč, 23 901 Kč a 17 952 Kč a že na účet žalovaného byla zaslána v listopadu 2020 mzda ve výši 17 162 Kč a v lednu 2021 mzda ve výši 17 952 Kč. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a výsledek zaznamenala do formuláře Posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 21.1.2021 se závěrem vysoké bonity klienta, když při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z normativních nákladů na bydlení ve výši 5 374 Kč a životního minima žalovaného 3 860 Kč a od toho odvozené částky odečetla exekučně nezabavitelné minimum ve výši 6 156 Kč měsíčně (viz životní a existenční minimum, výše normativních nákladů na bydlení, statistika rodinných účtů, výdaje na konečnou spotřebu domácnosti). Podle výstupu z insolvenčního rejstříku a výpisu z Centrální evidence exekucí má soud za prokázané, že žalovaný neměl ke dni 21.1.2021 žádný záznam. 8. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet částku ve výši 27 500 Kč dne 21.1.2021. Z potvrzení o provedení transakce rovněž ze dne 21.1.2021 vyplývá, že žalobkyně vyplatila na účet zprostředkovatelky, paní [jméno] [příjmení], částku 2 500 Kč. 9. Z listiny nazvané [příjmení] smlouvy a tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou splatnou 20. dne měsíce dubna, května a června 2021, a že na úvěr uhradil celkem částku 3 000 Kč. 10. Z upomínky ze dne 28. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky 1 500 Kč a zároveň uplatnila i nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů s upomínáním ve výši 100 Kč a z upomínky ze dne 30. 5. 2021, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek v celkové výši 3 000 Kč a uplatnila nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů s upomínáním v celkové výši 200 Kč. 11. Oznámením o zesplatnění - předžalobní výzvy ze dne 30.6.2021 byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru, o důsledcích zesplatnění, výši dlužné částky a zároveň mu byla poskytnuta lhůta v délce 10 dní od odeslání výzvy k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Odeslání výzvy žalovanému žalobkyně doložila poštovním podacím lístkem z téhož dne. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlas