10 C 346/2021 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 6.9.2021 ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky 6 400 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky nabyla od společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) pohledávku za žalovaným. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků dne 10.12.2015 smlouvu o úvěru, na základě které bylo mezi stranami dohodnuto, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit nejpozději dne 9.1.2016 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem čísla smlouvy [číslo]. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy a čísla bankovního účtu, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet v dostupných databázích ISIR, CEE,CRKI, BRKI, mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, přičemž výše úvěru byla stanovena na částku 5 000 Kč. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil. Před podáním žaloby právní předchůdkyně žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 13.4.2021 a na dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud měl ze smlouvy o úvěru [číslo] z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru za prokázané, že smlouva měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Smluvní strany mezi sebou měly sjednat úvěr ve výši 5 000 Kč, s dobou trvání 30 dní a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet klienta (žalovaného) č. [bankovní účet] Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, ani jiné elektronické značky prokazující uzavření smlouvy žalovaným, pouze jeho označení s uvedením data narození a dále klientské [číslo]. 5. Z kopie občanského průkazu vyplývá, že ji má žalobkyně k dispozici. 6. Z žalobkyní předloženého Potvrzení o odeslání finančních prostředků vyplývá, že tento interní dokument žalobkyně obsahuje osobní údaje žalovaného a že je zde označen jako plátce, je mu naúčtována částka 5 000 Kč, a poplatek ve výši 0 Kč. 7. [právnická osoba] ze dne 1.2.2022 vyplývá, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl v období od 1.12.2015 do 31.12.2015 [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], tedy žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu za uvedené období dále vyplývá, že z účtu původního věřitele společnosti [právnická osoba] byla žalovanému poukázána dne 10.12.2015 částka ve výši 5 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3.3.2021 včetně přílohy č.1 - seznamu pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13.4.2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou domnělou pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž žalovaného písemně informovala. 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13.4.2021 (viz podací lístek ze dne 13.4.2021), a stanovila žalovanému k zaplacení lhůtu tři dnů. 10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měly uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, která však za žalovaným nebyla podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 10.12.2015 na účet žalovaného částku ve výši 5 000 Kč Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3.3.2021, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 13.4.2021. Žalovaný však dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. 13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 14. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 18. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 19. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 20. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 21. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Podpis žalovaného na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, jakou konkrétní smlouvu žalovaný uzavřel a v jakém textovém znění tak případě učinil, tedy že vyslovil souhlas s textem smlouv