18 C 273/2021-28 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 68 228,06 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) postupně dvě Smlouvy o zápůjčce, na základě kterých mu byly právní předchůdkyní žalobkyně v hotovosti poskytnuty finanční prostředky, které však, za podmínek uvedených v jednotlivých smlouvách, nevrátil. Tvrdila, že před poskytnutím každé ze zápůjček byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to na základě vyžádaných informací od žalovaného a jím předložených dokladů o jeho osobních a majetkových poměrech. a) První Smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřel žalovaný dne 18.1.2019. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 24 139 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.7.2020. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku hradil dne 18.2.2019 a na dlužnou částku uhradil pouze 10 000 Kč. Dlužná neuhrazená jistina tak činí 21 671,51 Kč a dlužný poplatek 20 439,80 Kč. b) Druhá Smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena žalovaným o tři měsíce později, a to dne 8.4.2019. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 967 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1.6.2020. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku hradil dne 11.4.2019 a na dlužnou částku uhradil pouze 2 250 Kč. Dlužná neuhrazená jistina tak činí 13 750 Kč a dlužný poplatek 12 366,75 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek ze shora uvedených Smluv o zápůjčce za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek ze všech popsaných Smluv o zápůjčce, ten však na dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně proto požadovala též smluvní úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny každé ze zápůjček ode dne splatnosti každé zápůjčky. Rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny běžící ode dne následujícího po splatnosti první dlužné splátky zápůjčky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud ve smyslu § 115a o.s.ř. vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků se k výzvě nevyjádřil, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) postupně dvě smluvy o zápůjčce. 5. Dne 18.1.2019 byla uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 24 139 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 54 139 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o zápůjčce ze dne 18.1.2019 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Z tabulky umoření ze dne 12.1.2021 soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni pouze jedinou splátku, a to dne 18.2.2019 ve výši 10 000 Kč. 6. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsanou dne 18.1.2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedl, že pracuje jako dělník ve firmě v [obec] s příjmem 22 754 Kč měsíčně, má jeden zdroj příjmů. Další příjmy domácnosti mají činit 63 560 Kč, avšak jejich zdroj není uveden shodně jako počet členů domácnosti. K výdajům je uvedeno, že žalovaný splácí jinému věřiteli částku 5 000 Kč měsíčně a výdaje žalovaného mají činit 6 000 Kč. Uvedl, že je ženatý, má tři vyživovací povinnosti a žije s rodiči. Z karty rovněž vyplývá, že má mobilní telefon, přístup k internetu a v jiné obci než je jeho pracoviště. Žalovaný měl předložit na dotvrzení jím uváděných údajů pracovní smlouvu a dva výpisy z bankovního účtu za nespecifikované období. 7. Dne 8.4.2019, tj. po třech měsících od uzavření první smlouvy o zápůjčce, uzavřel žalovaný druhou žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta další částka 16 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 13 967 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 29 967 Kč v 60 týdenních splátkách po 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o zápůjčce ze dne 8.4.2019 včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Z tabulky umoření ze dne 12.1.2021 soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni pouze jedinou splátku, a to dne 11.4. 2019 ve výši 2 250 Kč. 8. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsanou dne 8.4.2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně si opětovně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedl, že i nadále pracuje jako seřizovač u nového zaměstnavatele a to ve [obec] s příjmem, který poklesl na 18 731 Kč měsíčné, tj. o 4 000 Kč měsíčně, má jeden zdroj příjmů. Další příjmy domácnosti mají činit 45 000 Kč, jejich zdroj není uveden shodně jako počet členů domácnosti, přičemž i tento tvrzený příjem poklesl o cca 18 500 Kč. K výdajům uvedl, že externí splátky činí 7 100 Kč, tedy o 2 100 Kč více než v lednu 2019 a přímo právní předchůdkyni žalobkyně splácí 3 008 Kč měsíčně. Jeho výdaje mají činit i nadále 6 000 Kč měsíčně. Uvedl, že je nyní rozvedený, i nadále má tři vyživovací povinnosti a žije s rodiči. Rovněž nadále má i mobilní telefonu přístup na internet, a žije na jiné adrese než je místo jeho pracoviště. Na dotvrzení měl předložit pracovní smlouvu a dva výpisy z bankovního účtu za nespecifikované období. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a její přílohy (str. 50 a 64) má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6.1.2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z podací lístku ze dne 25.1.2021. 10. Z výzvy k plnění ze dne 28.6.2021 a podacího lístku ze dne 28.6.2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splněné své povinnosti. 11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné