4 C 99/2021-261 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 6. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že spolu se žalovaným žili jako druh a družka. V roce 2019 se dohodli, že žalobkyně prodá svůj starší osobní automobil a z kupní ceny pošle částku 100 000 Kč žalovanému, který ji použije na zakoupení jiného bezpečnějšího vozidla pro žalobkyni a dceru účastníků. Žalobkyně dne 30. 7. 2019 odeslal na účet žalobce uvedenou částku, žalovaný však osobní automobil nezakoupil a částku odmítl žalobkyni i přes výzvu vrátit. Žalobkyně dále doplnila, že nikdy nesouhlasila s tím, aby vozidlo zakoupila společnost [právnická osoba], v níž má žalovaný pouze padesátiprocentní podíl. 2. Žalovaný potvrdil, že účastníci spolu žili v roce 2019 jako druh a družka, a že mu žalobkyně poukázala dne 30. 7. 2019 částku ve výši 100 000 Kč na účet. Žalovaný dále potvrdil, že v té době účastníci řešili i koupi nového vozidla, které však nikdy nemělo být koupeno na jméno žalobkyně. Protože účastníci neměli na koupi vozidla dostatek finančních prostředků, zakoupila jej ve prospěch rodiny po dohodě účastníků společnost [právnická osoba] Vozidlo bylo zčásti placeno z vlastních zdrojů uvedené společnosti. Žalovaný následně ze svého účtu vybral částku 100 000 Kč, kterou vložil na účet uvedené společnosti. Žalovaný dále uvedl, že účastníci vedli společnou domácnost až do prosince 2020, a žalobkyně podala svoji žalobu až poté, co bylo rozsudkem soudu rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilé dceři účastníků. Žalovaný považoval podanou žalobu za nemorální, protože žalobkyně nepřispěla na chod společné domácnost jinou částkou než požadovanými 100 000 Kč. Při stěhování si pak odstěhovala téměř všechny věci z domácnosti. Žalovaný dále uvedl, že částku 100 000 Kč spotřeboval ve prospěch rodiny, neboť nesl téměř veškeré náklady společné domácnosti. K tomuto nakládání nebylo potřeba výslovné dohody účastníků, a stačila pouze konkludentní dohoda. Při prvním ústním jednání u soudu žalovaný uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, že dojde ke koupi vozidla, které bude mimo jiné financováno z částky 100 000 Kč poskytnuté žalobkyní. Žalovaný následně tvrdil, že částka 100 000 Kč byla spotřebována ve prospěch rodiny, neboť si ji postupně poukázal na svůj běžný účet, který používal k úhradě rodinných potřeb. Žalovaný dále namítal, že se na posuzovaný případ vztahuje ust. § 2997 o.z., neboť žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč s vědomím, že k tomu není povinna. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně dne 30. 7. 2019 zaslala částku ve výši 100 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Účastníci sdíleli společnou domácnost v roce 2019, a dále až do 20. 12. 2020, kdy se žalobkyně odstěhovala. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 5 Nc 302/2021, má soud za prokázané, že se účastníkům narodila dne [datum] dcera. V roce 2020 měl žalovaný příjem 30 000 Kč měsíčně a žalobkyně pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 096 Kč měsíčně. 5. Z kupní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně tohoto dne prodala své osobní vozidlo tov. zn. BMW 118, rok výroby 2005, za částku 120 000 Kč, která jí byla zaplacena v hotovosti. 6. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] je žalovaný jejím jediným jednatelem a ve společnosti vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 50 %. 7. Z faktury [číslo] vyplývá, že společnost [právnická osoba] zakoupila vozidlo Peugeot od společnosti [právnická osoba] Část kupní ceny jako záloha ve výši 123 800 Kč včetně DPH, (tj. 102 314,05 Kč bez DPH) byla uhrazena 31. 7. 2019. Zbývající část kupní ceny 495 200 Kč pak byla vyúčtována touto fakturou. Podle výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] tato společnost zaplatila dne 31. 7. 2019 částku 123 800 Kč společnosti [právnická osoba] a dne 2. 8. 2019 byla na její účet vložena částka 100 000 Kč (viz výpis z běžného a spořicího účtu žalovaného a výpisy z účtu společnosti [právnická osoba] a faktura [číslo]). Z úvěrové smlouvy [číslo] z 20. 8. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] požádala o úvěr na koupi vozidla Peugeot ve výši 495 200 Kč, a to s ohledem na to, že z celkové ceny 619 000 Kč uhradila přímo ve výši 123 800 Kč. 8. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně odeslala dne 30. 7. 2019 žalovanému částku ve výši 100 000 Kč s její interní poznámku„ peníze na auto“. Částka 100 000 Kč byla připsána téhož dne na účet žalovaného bez jakékoliv poznámky, jak je zřejmé z potvrzení o příchozí úhradě a z výpisu ze spořicího účtu žalovaného. 9. Z výpisu ze spořicího účtu žalovaného č. [bankovní účet] (dále také„ SÚ“) soud zjistil, že žalovaný měl na tomto účtu ke dni 1.7.2019 zůstatek 100 402,64 Kč. Dne 28. 7. 2019 si na tento účet poukázal 50 000 Kč ze svého běžného účtu č. [bankovní účet] (dále také„ BÚ“) a dne 30. 7. 2019 na běžný účet zaslal částku 100 000 Kč. Téhož dne pak na jeho účet byla připsána částka 100 000 Kč poukázaná žalobkyní, jak výše uvedeno. Konečný zůstatek na tomto spořicím účtu k 31. 7. 2019 činil 150 502,92 Kč, dále k 31. 8. 2019 částku 150 644,16 Kč, k 30. 9. 2019 částku 150 780,98 Kč, k 31. 10. 2019 částku 160 931,27 Kč (po odeslání částky 50 000 Kč na BÚ a připsání 2 x 20 000 Kč z téhož účtu), k 30. 11. 2019 částku 151 070,77 Kč (po odeslání 32 000 Kč na BÚ a připsání 22 000 Kč z BÚ), k 31. 12. 2019 částku 176 224,66 Kč (po připsání 25 000 Kč z BÚ), k 1. 1. 2020 částku 171 391,56 Kč (po odeslání částky 10 000 Kč a 25 000 Kč na BÚ a připsání 30 000 Kč z BÚ), k 2. 2. 2020 částku 209 554,38 Kč (po odeslání částky 12 000 Kč na BÚ a připsání 50 000 Kč z BÚ), k 31. 3. 2020 částku 199 778,51 Kč (po odeslání částky 10 000 Kč na BÚ), k 30. 4. 2020 částku 194 940,50 Kč (po odeslání částky 15 000 Kč na BÚ a připsání 10 000 Kč z BÚ), k 31. 5. 2020 částku 240 063,98 Kč (po připsání 45 000 Kč z BÚ), k 30. 6. 2020 částku 250 177,52 Kč (po připsání 25 000 Kč od finančního úřadu a odeslání částky 15 000 Kč na BÚ), k 31. 7. 2020 částku 250 285,82 Kč, k 31. 8. 2020 částku 250 394,13 Kč, k 30. 9. 2020 částku 280 499,51 Kč (po připsání 30 000 Kč z BÚ), k 31. 10. 2020 částku 280 610 Kč, k 31. 11. 2020 částku 260716,56 Kč (po odeslání částky 20 000 Kč na BÚ) a k 31. 12. 2020 částku 320 716,56 Kč (po připsání 60 000 Kč z BÚ). 10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za dobu od ledna 2019 do prosince 2020 má soud za prokázané, že žalovaný dne 1. 8. 2019 vybral v hotovosti ze svého běžného účtu 100 000 Kč. Žalovaný z tohoto účtu hradil náklady na domácnost, a to mimo jiné platby u obchodníků s potravinami a spotřebním zbožím, v lékárnách, hračkářstvích a hradil měsíční platby spojené s bytem ve výši 2 350 Kč a elektřinu ve výši 440 Kč, resp. poté 880 Kč v roce 2019 a v roce 2020 ve výši 990 Kč, dále pojištěné své a dcery účastníků ve výši 1 329 Kč měsíčně. Při součtu těchto jednotlivých plateb soud zjistil, že v roce 2019 vynaložil žalovaný na domácnost v lednu cca 23 300 Kč, v únoru cca 13 000 Kč, v březnu cca 23 800 Kč, v dubnu cca 17 000 Kč, v květnu cca 15 500 Kč, v červnu cca 24 200 Kč, v červenci cca 19 000 Kč, v srpnu 18 100 Kč, v září cca 14 800 Kč, v říjnu cca 25 300 Kč, v listopadu cca 49 400 Kč a v prosinci 26 000 Kč. V roce 2020 vynaložil žalovaný na domácnost v lednu cca 32 000 Kč, v únoru cca 17 000 Kč, v březnu cca 14 800 Kč, v dubnu cca 20 000 Kč, v květnu cca 13 500 Kč, v červnu cca 14 200 Kč, v červenci cca 24 100 Kč, v srpnu 22 000 Kč, v září cca 20 700 Kč, v říjnu cca 24 000 Kč, v listopadu cca 15 300 Kč a v prosinci 10 000 Kč. Soud nezapočítal do celkového součtu měsíční platby na penzijní připojištění 500 Kč, Conseq ve výši 500 Kč a platby na google storage a [webová adresa] Celkem žalovaný takto vynaložil v roce 2019 částku 269 400 Kč a v roce 2020 částku 226 600 Kč. Dále jsou z výpisů zřejmé platby z a na SÚ. Žalobkyně na tento účet poukázala žalovanému dne 13. 1. 2019 částku 1 435 Kč, 13. 8. 2019 částku 950 Kč, 11. 10. 2019 částku 5 000 Kč a dne 12. 1. 2020 částku 1 014 Kč. 11. Z výpisů z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za leden 2019 až prosinec 2020 soud zjistil., že jí dne 10.5.2019 byla připsána na účet částka 110 000 Kč, a že dne 30.7.2019 poukázala na spořicí účet žalovaného 100 000 Kč. Žalobkyně hradila z účtu běžnou spotřebu rodiny. Od ledna do března 2019 představoval její příjem peněžitou pomoc v mateřství ve výši 14 539 Kč, v dubnu 2019 od [právnická osoba] [obec] 2 175 Kč, v květnu 2019 od této společnosti 15 798 Kč a v červnu 2019 ve výši 12 679 Kč. Od dubna 2019 do prosince 2020 žalobkyně pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 096 Kč měsíčně. Dále měla příjem z prodeje oblečení od fyzických osob. Rovněž žalobkyně platila z tohoto účtu náklady na domácnost, a to platbami u obchodníků s potravinami a spotřebním zbožím, v lékárnách a hračkářstvích. Při součtu těchto jednotlivých plateb soud zjistil, že v roce 2019 vynaložila žalobkyně na d