10 C 251/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17.5.2023 ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 40 405,61 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 16.5.2021 účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 82 226 Kč, a to za účelem zaplacení kupní ceny předmětu financování – traktůrku od [právnická osoba], který si žalovaný téhož dne u společnosti převzal. Cena za zboží byla prodejci uhrazena žalobkyní dne 20.5.2021. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 937 Kč, kdy první splátka byla splatná 16.6.2021. Roční úroková sazba byla stanovena na 11,13 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků posuzujících jeho příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumávajíc poskytnuté informace a dále kontrolou v registru NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s pozitivním výsledkem, dotaz do registru CEE a ISIR byl proveden s negativním výsledkem. Žalobkyně na základě zjištěných informací rovněž provedla výpočet měsíčního limitu splátek klienta a domácnosti s tím že využila nižší hodnotu měsíčního limitu a vyhodnotila, že solventnost žalovaného je dostačující. Žalovaný však porušil svoji povinnost řádně a včas úvěr splácet a dostal se do prodlení. V důsledku prodlení žalovaného proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 9.2.2023, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 9.2.2023, a současně ho vyzvala k zaplacení dluhu. V průběhu úvěrového vztahu žalovaný uhradil celkem částku 66 614 Kč, (z níž po zesplatnění dluhu uhradil žalobkyni částku 8 811 Kč). Žalobkyně tuto částku započítala na úrok, jistinu a poplatky. Ve zbylé výši dluh nezaplatil, přestože byl o zaplacení upomenut předžalobní upomínkou. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném celkem částku ve výši 40 405,61 Kč, jež sestává z neuhrazené jistiny ve výši 39 939,61 Kč, poplatku za pojištění ve výši 240 Kč a smluvní pokuty ve výši 226 Kč (tj. ve výši dlužné splátky). Dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 1 558,43 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 463,49 Kč vždy ke dni sepsání žaloby, jakož i úrok ve výši 11,13 % ročně z dlužné jistiny od 18.5.2023 do zaplacení a úrok z prodlení z celkové dlužné částky 40 405,61 Kč od 18.5.2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud z Úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 16.5.2021 včetně splátkového kalendáře, Úvěrových podmínek žalobkyně platných od 1.11.2019 zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 82 226 Kč za účelem nákupu zboží – traktůrku s tím, že takto poskytnuté finanční prostředky žalobkyně poukázala přímo na účet prodejce [právnická osoba]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 36 splátkách po 2 937 Kč spolu s úrokem ve výši 11,13 % ročně. Splatnost první splátky byla dne 16. 6.2021. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni uhradit, činila 97 092 Kč. Mezi stranami bylo sjednáno pojištění ve výši 240 Kč měsíčně. Předmět financování žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaný je svobodný, vlastní dům/byt, má základní vzdělání, trvalý pobyt má na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Součástí smluvního ujednání byly sankce pro případ porušení splácení ve formě smluvní pokuty, nákladů na upomínání a úrok z prodlení. 5. V Kartě klienta – ověření bonity žalovaného bylo vedle jeho identifikačních údajů uvedeno, že žalovaný bydlí na adrese [adresa žalovaného], je svobodný, bydlí ve vlastním bytě/domu, je zaměstnán s příjmem 62 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti má ve výši 11 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti byl uveden 0 Kč. Žalovaný neměl vyživovací povinnost. 6. Podle úvěrové zprávy měl žalovaný dva existující splátkové úvěry, ukončený jeden splátkový a jeden nesplátkový úvěr a dále odmítnutých pět splátkových úvěrů a jeden nesplátkový. V době poskytnutí předmětného úvěru žalovaný již splácel spotřební úvěr s datem od září 2020 do září 2029, zbývalo mu uhradit 616 230 Kč, dále investiční úvěr s datem od března 2021 do března 2029, zbývalo mu uhradit 200 001 Kč, žalovanému celkem zbývalo zaplatit 816 231 Kč. Z této zprávy dále vyplývá, že žalovanému bylo v období od listopadu 2020 do března 2021 odmítnuto pět osobních úvěrů v celkové požadované výši 2 350 000 Kč, a že v lednu 2021 mu byl odmítnut kontokorentní úvěr ve výši 20 000 Kč. 7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne 20.5.2021 byla na účet prodejce [bankovní účet] pod variabilním symbolem čísla smlouvy poukázána částka ve výši 82 226 Kč. 8. Podle splátkového kalendáře žalovaný hradil nepravidelně, poprvé se dostal do prodlení již u sedmé splátky, poslední řádnou splátku zaplatil dne 15.1.2023, na dluh uhradil do 9. 20. 23 částku 55 803 Kč a poté až do 17. 5. 2023 dalších 8 811 Kč Celkem tak žalovaný zaplatil 64 614 Kč. 9. Žalobkyně výzvou ke splacení celého úvěru – zesplatnění ze dne 9. 2. 2023 vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru ve výši 49 521,07 Kč čerpaného na základě úvěrové smlouvy [číslo] stanovila mu k zaplacení lhůtu 14 dnů od sepsání dopisu s upozorněním na soudní vymáhání dluhu v případě jeho neuhrazení. Odeslání výzvy žalobkyně doložila podacím archem ze dne 10. 2. 2023. 10. Předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu v dodatečné lhůtě do 7 dnů ode dne odeslání předmětné výzvy. Tato výzva byla zaslána žalovanému, jak je zřejmé z podacího archu ze dne 3. 3. 2023. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 82 226 Kč za účelem financování předmětu koupě, zde traktůrku, prostřednictvím jeho zprostředkovatele a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky společně s poplatky a úrokem žalobkyni vrátit v pravidelných splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 9. 2. 2023 k úhradě dluhu nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Žalovaný na dluh žalobkyni uhradil celkem částku 64 614 Kč, ve zbylé výši dluh neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytov