13 C 89/2023 — Okresní soud v Berouně

Podanou žalobou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 343 781,26 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 11.10.2019 Smlouvu o Půjčce na kliknutí [číslo], na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 400 000 Kč, který se zavázal uhradit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 5 283,81 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 9,99 %. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel a příslušné splátky nesplácel, načež se dostal do prodlení. V důsledku toho došlo k zesplatnění zůstatku úvěru ke dni 11.11.2022 a žalovaný byl vyzván k jeho zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací SOLUS, tak i kontrolou veřejných databází jako insolvenční rejstřík a databáze MVČR. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovanou částku tvoří jistina ve výši 341 121,26 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 22 376,59 Kč, dlužný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 214,68 Kč a dlužné poplatky ve výši 2 660,00 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.12.2022 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř., aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy předali soudu písemné vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas, žalovaný se nevyjádřil a soud má tedy za to, že jeho souhlas byl dán. Ze Smlouvy o Půjčce na kliknutí [číslo] ze dne 11.10.2019 (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli mezi sebou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr 120 měsíčními splátkami ve výši 5 283,81 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,99 %. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil (zjištěno z úvěrového účtu), na což ho právní předchůdkyně žalobkyně upozornila dopisem ze dne 7.2.2023, oznámila poskytnutý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala ho k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 341 121,26 Kč. Žalovanou částku tvoří jistina ve výši 341 121,26 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 22 376,59 Kč, dlužný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 214,68 Kč a dlužné poplatky ve výši 2 660,00 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.12.2022 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovanému tato skutečnost byla oznámena dopisy ze dne 7.2.2023. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 7.2.2023. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§132 o.s.ř.). Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla písemně uzavřena smlouva o úvěru tak, jak má na mysli občanský zákoník. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč, které žalovaný čerpal způsobem dohodnutým ve smlouvě o úvěru. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal úvěr postupně hradit v pravidelných splátkách s tím, že splátky byly úročeny dohodnutou úrokovou sazbou. Smlouva však nebyla ze strany žalovaného dodržována, neboť splátky řádně a včas nehradil, což vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. V důsledku tohoto jednání žalovaného došlo k jeho prodlení, a proto byl v souladu se Smlouvou vyzván k zaplacení celého úvěru, což však neučinil. Smlouvou o postoupení pohledávek pak dne 29.12.2022 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na vše výše uvedené má soud za prokázané, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobě tedy plně vyhověl a přiznal žalobkyni i nárok na příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno ve věci úspěšné žalobkyni. Částka ve výši 50 052 Kč je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 13 752 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 29 100Kč (odměna advokáta ve výši 9 700 Kč za tři úkony právní služby /příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva/ dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.; a paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb v celkové výši 300 Kč, a náhrada 21 % DPH ve výši 6 300 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř.).