18 C 100/2023-239 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5.4.2023 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 20.7.2023 domáhala úhrady částky 1 254 667 Kč. Uvedla, že žalovaná byla na základě pracovní smlouvy ze dne 1.10.2014 uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně její zaměstnankyní. Žalovaná měla rovněž vykonávat pro žalobkyni práci na základě dohod o provedení práce uzavíraných s žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní) vždy na jeden kalendářní rok. Místo výkonu práce sjednané s žalovanou bylo po celou dobu na technickém středisku [obec]. Pracovní zařazení žalované bylo nejprve na pozici nehodového technika a s účinností od 1.12.2016 pracovník autopůjčovny. Dohody o provedení práce byly uzavírány na pracovní činnost brigádníka autopůjčovny. Žalovaná však pro žalobkyni přestala v blíže nezjištěné době, pravděpodobně okolo roku 2018 /2019, vykonávat práci dle sjednaných smluv. V lednu 2023 ukončila žalobkyně spolupráci s [jméno] [příjmení], který vykonával funkci vedoucího technického střediska [obec], a při následné kontrole plnění povinností zaměstnanců tohoto střediska bylo zjištěno, že žalovaná dlouhodobě porušuje povinnosti vyplývající z pracovně právních předpisů zvlášť hrubým způsobem, neboť má dlouhodobou neomluvenou absenci v zaměstnání (žalovaná se bez omluvy nedostavovala na své pracoviště nejméně od 1.3.2020 do 31.1.2023). Z tohoto důvodu byl s žalovanou rozvázán pracovní poměr ke dni 27.2.2023. Dále žalobkyně uvedla, že ač se žalovaná nedostavovala několik let na své pracoviště a nevykovávala práci pro žalobkyni, přičemž ve spolupráci s vedoucím technického střediska [obec], [jméno] [příjmení], byly vytvářeny fiktivní přehledy přítomnosti žalované na pracovišti a výkonu práce, na základě nichž pak byla žalované vyplácena mzda. Žalovaná, ač si musela být vědoma, že se nedostavuje do zaměstnání a pro žalobkyni nekoná žádnou práci, tedy jí nevzniká nárok na úhradu mzdy, mzdu přijala a žalobkyni ji nevrátila ani na základě výzvy. Žalovaná obdržela za dobu od 1.3.2020 do 31.12.2022 mzdu ve výši 1 023 441 Kč (když žalobkyně nepožadovala vrácení neoprávněně vyplacené mzdy za dobu, kdy na její straně existovaly překážky v práci a žalované tak nebyla vyplácena mzdy, ale náhrada mzdy po dobu trvání překážek v práci) sestávající z hrubé mzdy ve výši 668 236 Kč, odměny z dohody o provedení práce ve výši 325 000 Kč a stravného ve výši 30 205 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala, aby jí žalovaná uhradila pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance na zdravotní pojištění a sociální pojištění v celkové částce 231 226 Kč. 2. Žalovaná v řízení uvedla, že po celé období, za nějž žalobkyně požaduje vrátit mzdu a uhradit škodu spočívající v nákladech vynaložených na úhradu pojistného za žalovanou, pro žalobkyni vykonávala práci, a to v souladu s jejími pokyny, které jí sděloval její nadřízený [příjmení] [příjmení]. Připustila, že práci nevykonávala na svém pracovišti a to v důsledku vypuknutí pandemie, kdy jí byla nadřízeným nařízena práce z domova. Předmětem výkonu její práce v uvedeném období byla administrativní činnost spojená zejména s vyřizováním administrativních úkonů v souvislosti s přihlašováním a odhlašováním vozidel, převody vozidel, kontrolu pojistných smluv, zajišťování mytí vozidel apod. Konkrétní pracovní úkoly jí zadával p. [příjmení] telefonicky, emailem na její soukromou emailovou adresu či osobně. Někdy obdržela pracovní úkoly i od jiných nadřízených, např, z centrály žalobkyně na [název] včetně výkonného ředitele ing. [příjmení]. K plnění úkolů měla k dispozici služební telefon a přístup do počítačové sítě žalobkyně. Jiné technické zařízení než služební telefon od žalobkyně neměla. Pokud potřebovala pro splnění nějakého úkolu nějaké podklady (např. velký technický průkaz) dojela si pro ně do [obec] či jí je předal pan [příjmení] osobně a jemu rovněž někdy doklady a podklady odevzdávala. Nevěděla, jak často mohla na pobočku v [obec] docházet. Někdy měla mít za účelem plnění pracovních úkolů zapůjčeno služební vozidlo žalobkyně zejména k cestě do zahraničí, žádnou cestu však nevyúčtovávala. Uvedla, že pokud jde o dohody o provedení práce, ty byly uzavírány opakovaně, a to z požadavku žalobkyně, nebyla na ně vykonávána žádná faktická práce, o výkonu práce na základě dohod žalobkyně nikdy nevedla žádnou evidenci odvedené práci či odpracovaných hodin, přičemž předmět práce dle dohod se shodoval s předmětem práce dle pracovní smlouvy. Zdůraznila, že za celou dobu svého pracovního poměru neobdržela žádnou výtku ke své práci. 3. Provedenými důkazy zjistil soud níže uvedený skutkový stav. 4. Žalovaná uzavřela dne 1.10.2014 pracovní smlouvu se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (viz. čl. 26 strana). Dodatkem č. 1 ze dne 1.10.2015 byl pracovní poměr změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou (viz. čl. 29). Dodatkem č. 2 ze dne 30.11.2016 došlo ke změně pracovního zařazení žalované na pracovníka půjčovny [název] (viz. čl. 30). 5. Dále žalovaná uzavřela dne 2.1.2020 Dohodu o provedení práce se společností [právnická osoba], a to na dobu jednoho roku od 2.1.2020 do 31.12.2020, na pracovní pozici brigádník autopůjčovny s rozsahem práce max. 300 hodin ročně, resp. 25 hodin měsíčně za odměnu ve výši 400 Kč za 1 hodinu práce (viz. čl. 8). Následně žalovaná uzavřela s žalobkyní dvě Dohody o provedení práce, a to dne 31.12.2020 a 3.1.2022, vždy na kalendářní rok, tj. rok 2021 a 2022, o shodném obsahu jako dohoda ze dne 2.1.2020 (viz. čl. 9 a 10). 6. Veškerá shora uvedená smluvní dokumentace týkající se pracovního poměru a jeho změn (včetně návrhu na přijetí nového zaměstnance - čl. 26, a mzdových výměrů – čl. 28 strana a čl. 31) je podepsána za žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) ing. [jméno] [příjmení] v pozici předsedy představenstva [příjmení], resp. výkonného ředitele žalobkyně. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně (viz. čl. 34) vyplývá, že na základě projektu vnitrostátní fúze sloučením ze dne 26.6.2020 došlo ke sloučení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako nástupnické společnosti a společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], PSČ: [PSČ], [IČO], jako společnosti zanikající. Jmění zanikající společnosti [právnická osoba] přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba] (viz. čl. 34) .Tedy, že žalobkyně vstoupila do všech právních vztahů společnosti [právnická osoba], včetně pracovně právních vztahů, jako její právní nástupce. 8. Pracovní poměr žalované u žalobkyně zanikl Okamžitým zrušením pracovního poměru doručeným žalované dne 27.2.2023 z důvodu neomluvených absencí (viz. čl. 24), přičemž žalovaná potvrdila, že nenamítala neplatnost rozvázání pracovního poměru tímto způsobem. 9. Žalované byla [právnická osoba] vystavena písemně náplň práce pracovníka autopůjčovny, kterou ve stručnosti byly činnosti spojené s poskytováním náhradních vozů klientům včetně zpracování smluvní dokumentace (uzavírání nájemních smluv, přistavování a navracení zapůjčených vozů), péče o náhradní vozidla (mytí, základní údržba, objednávka servisu apod.), činnost spojená s účtováním půjčovného (výběr záloh a kaucí, zpracování podkladů pro fakturaci), vyřizování další agendy (přestupkové, technické kontroly včetně přistavování vozů na technickou kontrolu, vyřizování pojistných událostí). Žalovaná byla dále výslovně povinna zpracovávat své měsíční výkazy pracovní doby a předávat je nadřízenému (viz. čl. 83). 10. Při přechodu žalované z pracovní pozice nehodového technika na pozici pracovníka autopůjčovny došlo k jejímu zaškolení, které prováděl [jméno] [příjmení], tehdy v pozici řadového zaměstnance autopůjčovny, o čemž byl sepsán dne 1.12.2016 zápis – adaptační list, jehož správnost potvrdila i žalovaná svým podpisem (viz. čl. 30 strana). 11. U žalobkyně je zpracováván organizační řád a organizační schéma. S účinností ode dne 1.11.2020 byla na úrovni řízení pod představenstvem a generálním ředitelem vedena funkce Výkonného ředitele, kterou zastával ing. [jméno] [příjmení]. V jeho přímé řídící působnosti byl mimo jiné technický úsek [obec], jehož vedoucím byl [příjmení] [příjmení]. V přímé řídící působnosti pana [příjmení] byla čtyři oddělení technického úseku, mimo jiné i oddělení správy vozového parku, v němž měla být zařazena žalovaná (viz. čl. 87). S účinností od 1.1.2022 došlo pouze k úpravám zařazených oddělení do technického úseku [obec], avšak i nadále v tomto úseku bylo zařazeno samostatné oddělení autopůjčovny (viz. čl. 88). Z organizačního schématu dále vyplývá, že úsek řídí ředitel úseku a oddělení vedoucí oddělení. Z organizačního řádu žalobkyně vyplývá, že do výhradní působnosti výkonného ředitele, tj. v projednávaném období ing. [jméno] [příjmení], mimo jiné patří schválit měsíční mzdy zaměstnanců jako celek, a to na základě dílčích návrhů úsekových ředitelů, tj. v projednávané věci na návrh [jméno] [příjmení], pokud jde o jím řízený technický úsek [obec]; schvalovat, podepisovat a rozvazovat zaměstnanecké poměry a jejich změny u všech zaměstnanců společnosti. Do výhradn