18 C 214/2023-26 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 144 407 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce. Tvrdila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované řádně a včas hradit sjednané splátky, a to zejména na základě informací vyžádaných od žalované ohledně jejích příjmů a osobních a majetkových poměrech. Smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena dne 26.7.2019. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 57 487 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 5 025 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.7.2021. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když na dluh neuhradila žádnou splátku. Dlužná neuhrazená jistina tak činí 60 000 Kč a dlužný poplatek požadovaný žalobkyní činí 51 607 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022, uzavřené mezi právní.předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností ke dní 1.2.2022 k postoupení pohledávky za žalovanou ze shora uvedené Smlouvy o zápůjčce na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek, ta však na dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požadovala též smluvní úrok z poskytnutých a neuhrazených prostředků (jistiny) ve výši 11,75 % ročně, smluvní pokutu ve výši 30 000 Kč a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro ní byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 11.9.2023. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci. 5. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), Smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 26.7.2019, na základě které byla žalované poskytnuta částka 60 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 57 487 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 120 581 Kč (včetně pojistného za pojištění schopnosti splácet ve výši 3 096 Kč) ve 24 měsíčních splátkách po 5 025 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o zápůjčce ze dne 26.7.2019 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). 6. Ze Zákaznické karty zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne [číslo] má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla, že žádá o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč (tj. o polovinu méně, než jí byla následně zápůjčka poskytnuta), že je zaměstnána jako ostraha s příjmem 12 333 Kč, a že má jediný zdroj příjmů. Ostatní příjmy domácnosti mají být ve výši 20 000 Kč, zdroj příjmů v kartě uveden není. Dále uvedla, že je svobodná nemá vyživované osoby a žije v nemovitosti, která je v jejím vlastnictví. Pokud jde o výdaje uvedla, že její měsíční výdaje čin asi 4 000 Kč. Z karty rovněž vyplývá, že žalovaná má mobilní telefon, a že žije v jiné obci než je obec výběru finančních prostředků ze zápůjčky ([obec] x [obec]). Žalovaná měla předložit na dotvrzení jí uváděných údajů pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za měsíc květen a červan a dva výpisy z bankovního účtu za měsíc červen a červenec. 7. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2018 včetně potvrzení o zaměstnání za rok 2018 má soud za prokázané, že v roce 2018 pracovala žalovaná na dohodu o provedení práce u tří různých zaměstnavatelů, u nichž si průměrně vydělala 11 265 Kč měsíčně dohromady. Žádný za zaměstnavatelů za ní neodváděl pojistné, tedy žalovaná byla povinna si hradit z uvedeného příjmu minimální zdravotní a sociální pojištění, neboť z žádného z dokladů předložených soudu nevyplývá, že by od jejich úhrady byla zproštěna na základě některé ze zákonných výjimek, či že by tyto platby za žalovanou platila třetí osoba. 8. Výpisy z bankovního účtu žalované nebyly soudu předloženy shodně jako jakýkoliv doklad o dalším příjmu domácnosti žalované či o výdajích žalované. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a její přílohy (zejména str. 37 přílohy, řádek 3213) má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 1.2.2022 ve spojení s výzvou k okamžité úhradě dlužné částky ze dne 10.2.2022, když jejich odeslání má soud za prokázané z podací lístku ze dne 11.2.2022. 10. Z výzvy k plnění ze dne 28.4.2023 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splněné své povinnosti. 11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se mo