18 C 250/2023-20 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7.6.2023 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 16.5.2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč nejpozději do 24.7.2022. Úvěrová smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku a její nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce žalobkyně a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaný úkonem, tj. zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou, akceptoval. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaná částka byla dle žalobkyně tvořena dlužnou jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč (500 Kč za každou z pěti neuhrazených sjednaných splátek úvěru). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 25.7.2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání. 4. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 16.5.2022 soud zjistil, že tato smlouva obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla bankovního účtu [bankovní účet], výši úvěru v částce 30 000 Kč s dobou splatnosti 70 dní, tj. do 24.7.2022. Úvěr měl být splacen v pěti splátkách po 10 200 Kč (6 000 Kč splátka jistiny a 4 200 Kč splátka poplatku) ve 2 týdenních splátkách, tj. celkem 51 000 Kč. Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 16.5.2022 v 18:03:59 a naposledy byl upraven 16.5.2022 v 18:03:59. Vizuální podoba smlouvy obsahuje otisk vlastnoručního podpisu jednatele žalobkyně. Podpis žalovaného na smlouvě připojen není, pouze v místě určeném pro podpis žalovaného je uvedeno datum 16.5.2022 a Kód SMS vertifikace [číslo]. K dokumentu byla dne 16.5.2022 v 18:03:59 připojena kvalifikovaná elektronická pečeť žalobkyně, tj. elektronický dokument byl podepsán žalobkyní, a po připojení elektronické pečeti se již nezměnil. Jiný elektronický podpis k dokumentu připojen není. 5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 14.9.2020 má soud za osvědčené, že z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného žalobkyně obdržela platbu 1 Kč a z potvrzení o provedené platbě ze dne 16.5.2022 má soud za osvědčené, že žalobkyně odeslala na uvedený účet částku 30 000 Kč. Obě platby proběhly prostřednictvím platební brány„ thePay“. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 6.8.2022 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván ještě před podáním žaloby. 7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 8. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, která mu byla připsána na účet č. [bankovní účet] dne 16.5.2022. 9. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 10. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 14. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 15. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 16. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo z