9 C 157/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 17 900 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu s názvem Zelená půjčka [číslo] dne 21. 3. 2018. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 20 168 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 121 Kč, přičemž poslední splátka činila 1 111 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když poslední splátka byla z její strany uhrazena dne 21. 5. 2020. Žalovaná uhradila celkem částku 13 568 Kč. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 18 122,86 Kč, která sestává z jistiny ve výši 4 202,42 Kč, z poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 2 397,58 Kč, z kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 222,86 Kč a sankčních poplatků ve výši 5 800 Kč. Žalobkyně po žalované dále požaduje smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 4 202,42 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 4 202,42 ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem dne 1. 2. 2022. Žalobkyně před podáním žaloby dne 21. 3. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh již ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou dne 21.11.2022. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o. s. ř. řádně obeslána nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. 4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění. 5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o zápůjčce – Zelená v hotovosti [číslo] dne 21. 3. 2018, na základě které byla žalované poskytnuta částka 11 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 9 168 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 20 168 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 121 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře a Standardní informace o spotřebitelském úvěru Zelená v hotovosti (viz Smlouva o zápůjčce – Zelená v hotovosti [číslo] ze dne 21. 3. 2018, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce a Standardní informace o spotřebitelském úvěru Zelená v hotovosti ze dne 21. 3. 2018). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na uvedenou pohledávku uhradila celkem 13 568 Kč. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila poslední splátku dne 21. 5. 2020 a celkově uhradila 13 568 Kč. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsané dne 21. 3. 2018, kdy požadovaná výše zápůjčky byla 10 000 Kč, má soud za prokázané, že žalobkyně si vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, rodinném stavu, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla, že je v domácnosti – na mateřské dovolené s měsíčním čistým příjmem 7 100 Kč a dalším měsíčním čistým příjmem domácnosti 25 000 Kč, celkem tedy 32 100 Kč. K dotvrzení výše svého příjmu nebylo však žalovanou ničeho předloženo. Žalovaná je svobodná, bydlí jako spolubydlící s dosaženým učňovským vzděláním. Jako důvod zápůjčky uvedla neočekávané výdaje. Odhadované měsíční výdaje žalované činí 4 000 Kč a dalších 795 Kč hradí na interní splátky, k čemuž opět žalovaná ničeho nepředložila. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a přílohy ke smlouvě – seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 1. 2. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně příloh a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022). 8. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 a podacího lístku ze dne 11. 2. 2022 a z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 21. 3. 2022 a podacího lístku ze dne 23. 3. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti. 9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá citovaného zákona). 10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 13. Soud ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 16. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 17. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková t