11 C 191/2023 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 15. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši celkem 12 894 Kč s příslušenstvím, tj. požadovala jistinu ve výši 9 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 450 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ 110 Kč, poplatek za službu„ Presto“ ve výši 495 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ 29 Kč, jakož i smluvní pokutu ve výši 810 Kč. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 26. 5. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] to distančním způsobem na adrese [webová adresa], na základě které poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 9 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby podle Sazebníku. Nedílnou součástí smlouvy byl mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně tak učinila podle interní metodiky schválené ČNB a dle zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu žalobkyně, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření. Nejprve byl žalované zpřístupněn v prostoru klientského profilu formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, který žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI byl žalované automaticky zaslán na jí uvedenou e-mailovou adresu. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky jednotlivými platbami od 26. 5. 2021 do 27. 5. 2021 ve výši celkem 9 000 Kč i převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu“ Presto” za poplatek ve výši 495 Kč a„ Klidné spaní“ za poplatek 110 Kč. Žalovaný nezaplatil na jistinu ničeho. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z jistiny až do zaplacení dluhu, nicméně pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný dlužné částky ve lhůtě splatnosti neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žaloba a předvolání k jednání ve věci bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb). Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ust. § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. Žalobkyně se z ústního jednání neomluvila, proto bylo jednáno podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, souhlasu se zpracováním osobních údajů, informací o žalobkyni, informací o spotřebitelském úvěru, Sazebníku a Všeobecných obchodních podmínek zjistil, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše 9 000 Kč bez určení účelu jejich použití. Smlouva, ani ostatní dokumenty nebyly žalovaným podepsány, na smlouvě je připojen podpis za žalobkyni. Za žalovaného bylo uvedeno označení„ dlužník“ a připojen prostý text„ Podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2021 -05-26“. 5. Podle textu PDF listiny označené jako„ Autorizace ověření totožnosti“ měla být totožnost žalovaného ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti [právnická osoba] dne 26. 5. 2021 s protiúčtem [celé jméno žalovaného], č. [bankovní účet]. 6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že členové domácnosti tři se třemi příjmy, výdaje 3 000 Kč, ověřený měsíční příjem 27 900 Kč. 7. V dokumentu označeném jako identifikované příjmy je obecně uvedeno, že žalobkyně ověřila čistý měsíční příjem žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. 8. V obecných principech posuzování úvěruschopnosti pak žalobkyně obecně uvedla, jakým způsobem postupuje při zkoumání úvěruschopnosti svých klientů. 9. Přehled bankovních transakcí potvrzuje, že žalovanému byla vyplacena dne 26. 5. 2021 částka 3 000 Kč, dne 27. 5. 2021 částka 1 900 Kč, a dne 28. 5. 2021 částka 4 100 Kč, tedy celkem 9 000 Kč. 10. Výzvou ze dne 10. 5. 2023 žalobkyně upozornila žalovaného na jeho prodlení s vrácením finančních prostředků a vyzvala ho k jejich vrácení do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána 10. 5. 2023, jak potvrzuje podací lístek. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 9 000 Kč a žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky společně s úrokem vrátit spolu s dalšími poplatky. Žalobkyně poskytla žalovanému postupně částku 9 000 Kč na jeho účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tuto částku neuhradil ničeho, jak tvrdila žalobkyně, vyzvala ho žalobkyně k úhradě dluhu. Žalovaný ničeho dalšího žalobkyni nezaplatil. 12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží. 13. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 14. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 20. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 21. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis,