6 C 34/2020-777 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2020 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované jednak zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k pozemkům st. parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , jichž je vlastníkem a které jsou zapsány na listu vlastnictví č. , číslo, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , spočívajících v obtěžování žalobce stínem, spadem listí, větví, jehnědů, plodů a pylu ze stromů umístěných na pozemcích ve vlastnictví žalované st. parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , zapsaným na listu vlastnictví č. , číslo, tamtéž, dále povinnosti zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k jeho výše uvedeným pozemkům, spočívajících v obtěžování žalobce stínem a hlukem z dřevěné konstrukce s plachtou umístěné na pozemku žalované st. parc. č. st. , číslo, , a konečně povinnosti zdržet se zásahů a rušení vlastnického práva žalobce k plotu umístěném na pozemku st. parc. č. st. , číslo, , spočívajících v poškozování tohoto plotu dřevěnou konstrukcí s plachtou umístěnou na pozemku žalované st. parc. č. , číslo, . Tvrdil pak, že na těchto svých pozemcích vybudoval okrasnou zahradu s výsadbou zvolenou adekvátně k obvyklým poměrům dané lokality. Oproti tomu byly na pozemku žalované v letech 2012 až 2014 poměrně masivně vysazovány dřeviny doplňující původní výsadbu ovocných dřevin živým plotem z tújí a cypřišů a různě zapěstovanými vzrostlými stromy. Jednalo se tak celkem o 111 jedinců, rostoucích v různých vzdálenostech od plotu v rozmezí 0,40 až 6,9 metrů, a to o broskvoň (strom č. 1), za ní cca 4 m od plotu řada klonů topolů (č. 2 až 5) a dále dvě lísky turecké (č. 6 a 7), přičemž před druhým z těchto stromů je umístěna rašlová síť, napnutá na cca 10 metrů vysokou dřevěnou konstrukci. Následuje skupina klonů topolů (stromy č. 8, 9, 11, 12 a 13), vzrůstem přesahujících korunu lísky č. 7, dále broskvoň (č. 14), vedle které se původně nacházela nyní již odstraněná bříza bělokorá (č. 15), poté opět řada klonů topolů (č. 16, 17, 30, 31 a 32), řada osmi kultivarů tújí západních (č. 18 až 26), řada klonů topolů (č. 27, 28, 29, 34, 35 a 33) a jejich starých klonů (č. 37, 38, 39), dále jabloň (č. 36), řada 11 kusů kultivarů tújí západních (č. 40 až 51) a na ně navazující další řady 19 kultivarů tújí západních (č. 52 až 70), šesti cypřišů Lawsonových (č. 83 až 88) a devíti kultivarů tújí západních (č. 89 až 97). Dále se zde nachází jabloň (č. 74), za ní dvě řady klonů topolů (č. 71, 72, 73, 75, 76, 77, 78, 79, 80 a 81), slivoně domácí (č. 98, 99, 100 a 101), dva ořešáky královské (č. 102 a 103) a konečně řada pěti kusů kultivarů tújí západních (č. 104 až 108) a tří cypřišů Lawsonových (č. 109 až 111). Přibližný věk těchto dřevin, jejich výška, průměr korun a vzdálenost od společné hranice pozemků pak byly uvedeny v tabulce a zakresleny na leteckých snímcích tvořících součást žalobních tvrzení a zachycujících stav a umístění těchto dřevin, jak byly zjištěny při šetření provedeném dne 11. 9. 2019 znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který pro žalobce zpracoval dne 29. 1. 2014 znalecký posudek č. , číslo, , dále aktualizovaný dodatky ze dne 21. 11. 2017 pod č. , číslo, a dne 29. 10. 2017 pod č. , číslo, , za účelem posouzení dlouhodobého negativního vlivu uvedené výsadby na pozemky žalobce. Z tohoto posudku pak dle žalobce vyplývá, že pozdější výsadba dřevin na pozemku žalované je nelogická a nekoncepční, růstově, fyziologicky, biologicky, architektonicky, sadovnicky i výhledově ve vztahu k provozní bezpečnosti nevhodná a zcela proti základním zásadám pěstování ovocných stromů. Nezapadá tak do celkového rámce okolních pozemků v obci. Dle žalobce měla žalovaná snahu vytvořit po celé délce hranic mezi pozemky účastníků hustou a vysokou kompaktní stěnu, jež však má na pozemky a stavby žalobce negativní vliv ve formě jejich zastínění a zvýšené vlhkosti, snížení teploty a zhoršení pěstebního a rekreačního využití. Dochází k zastínění solárních kolektorů, bazénu s terasou i zahrady a oplocení po většinu dne a k působení vlhkosti. Tyto dřeviny již přerostly pohledovou linii plotu, a nebudou-li odstraněny či zredukovány, významně ovlivní okolních pozemky zastíněním a omezením proudění vzduchu, jakož i nadměrným spadem listí, větví, jehněd a plodů či produkcí pylů. Tím se zvýší možná zdravotní rizika i náklady na úklid a údržbu pozemků a sníží se funkčnost zařízení či konstrukcí. Výsadba nepůvodního druhu topolů je pak nevhodná též z hlediska ochrany přírody a krajiny. Nynější výsadba na pozemku žalované se tak vymyká místním poměrům v obci a omezuje žalobce v obvyklém způsobu užívání jeho pozemků z hlediska ohrožení jeho rodiny i majetku. Do budoucna se intenzita imisí pak ještě navýší a mohou hrozit pády stromů, poškození plotu vlivem vlhkosti a prorůstajících kořenů a větví či odvádění vláhy na pozemcích žalobce. Konečně žalobce vytýkal žalované záměrné rušivé jednání spočívající v umístění dřevěné konstrukce s napnutou rašlovou sítí na pozemek za účelem zabránění vniku imisí z lísky turecké na pozemek žalobce, jíž nahradila plachtu vyluzující vlivem větru rušivý a obtěžující hluk. Konstrukce ohrožuje život, zdraví a majetek žalobce, neboť může dojít k jejímu pádu na jeho pozemek a ukotvení konstrukce za pomoci zapřených latí a kamenů poškozuje jeho plot včetně parapetu. Na výzvu žalobce ke zdržení se popsaného jednání pak žalovaná reagovala pouze snížením dřevěné konstrukce, což však žalobce nepovažoval za dostačující a hodnotil je jako porušování prevenční povinnosti. Jelikož vzájemná komunikace účastníků nevedla k nápravě, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Poukázala na specifičnost prostředí, v němž se pozemky účastníků nacházejí a s nímž je běžně spojen výskyt zeleně i tomu odpovídající spad a vnikání pylu, listí, hluku a zápachu, jakož i na nevhodný přístup žalobce. Zdůraznila pak, že množství dřevin rostoucích na jejím pozemku není vzhledem k místním poměrům nijak neobvyklé a jejich umístění a údržba se rovněž nevymykají únosným podmínkám. Popsala konkrétní stav a umístění jednotlivých dřevin v místě samém a vyloučila s ohledem na vzdálenost stromů od oplocení a jejich nepřerůstající koruny a vzájemnou orientaci pozemků vnik imisí v míře nepřiměřené místním poměrům vyjma zanedbatelného zastínění zdi a plotu v ranních hodinách. Ke spadu listí na pozemky žalobce dochází pouze v jejich jižní části ze stromů na sousedním, jižně orientovaném pozemku, spadu jehněd z lísky na pozemek žalobce pak brání její zakrytí netkanou textilií až do výšky 4,5 metru (dne 18. 3. 2022 snížené na 4 metry) a pyly vytváří řada rostlin v okolí, přičemž jejich imisím z pozemku žalované brání živý plot i oplocení. Není patrné ani prorůstání kořenů. Žalovaná pak odkázala na žalobcem předkládaný znalecký posudek, dle něhož ke dni 11. 9. 2019 měly stávající vzrostlé stromy na okolní pozemky pouze lokální, celkově nevýznamný vliv (především v podobě zastínění). Tomuto znaleckému posudku žalovaná rovněž vytýkala zcela nesprávné závěry, pokud se jedná o skutečný stav, druhy, stáří, rozměry a počet posuzovaných dřevin i jejich vzdálenost od hranice pozemků. Popřela tedy tvrzení žalobce o imisích, které považovala za ryze subjektivní, a namítala, že se snažila vyjít žalobci v jeho požadavcích vstříc postupným odstraňováním či redukcí dřevin, resp. jejich zakrytím a pravidelnou údržbou. Proto jí není zřejmé, čeho chce žalobce podanou žalobou dosáhnout, není-li mu působena žádná újma. V neposlední řadě se pak žalovaná vyjádřila k tvrzenému poškozování plotu zapřením prken s kameny o patu zdi s tím, že se jednalo jen o dočasné opaření, které v polovině března roku 2020 nahradila zapřením opor o rýhy v zemi ve vzdálenosti 0,5 metru od zdi; prkenné opory se tedy zdi nadále nedotýkaly a k poškození zdi ani parapetu nedošlo. Žalovaná pak nikdy od žalobce neobdržela předžalobní výzvu a na jeho korespondenci adekvátně reagovala s tím, že si není žádných imisí vnikajících z jejích pozemků na pozemky žalobce vědoma. Ze všech těchto důvodů tedy navrhovala žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.3. V průběhu řízení žalovaná svým podáním došlým soudu dne 1. 9. 2020 vyrozuměla soud o odstranění podpěr konstrukce u lísky s tím, že dne 21. 8. 2020 v souvislosti s realizací prohlídky zdi a plotu. Rovněž upřesnila, jak se v průběhu doby měnil počet a stav jednotlivých dřevin, a to zejména v návaznosti na místní šetření prováděná znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, v letech 2017 a 2019, a poukázala na další rozpory mezi tímto znaleckým posudkem a skutečným stavem, a to jak co do faktických ročních přírůstků stromů, tak i co do jejich růstových podmínek; zpochybnila tedy závěry znalce o optimálních růstových podmínkách stromů na její zahradě.