9 C 74/2024-35 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 29 198 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I., II. a III., tohoto rozsudku, s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou dne 21. 2. 2023 uzavřela Smlouvu o úvěru č. , číslo, , platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 20. 4. 2023, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž žalovaná obdržela úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 30 750 Kč spolu s příslušenstvím do 20. 5. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou ze svého účtu. Žalovaná poskytnutou částku nevrátila, a žalobkyně tak vedle částky úvěru 25 000 Kč požadovala uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení, tj. ve výši 4 510 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 705,48 Kč, za období od 21. 5. 2023 do 3. 11. 2023, smluvní úrok ve výši 5 850 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč. Žalobkyně pohledávku za žalovanou z nesplaceného úvěru nabyla na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2022, s účinností ke dni 6. 11. 2023. Žalovaná neuhradila ani přes výzvy žalobkyně na předmětnou pohledávku ničeho.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že pohledávku neuznala a nárok považovala za neoprávněný, a to v celém rozsahu, neboť před uzavřením smlouvy o úvěru poskytovatel úvěru nedostatečně splnil svojí povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované, která se díky tomu dostala do tíživé finanční situace. Před uzavřením smlouvy nebyly zjištěny ani ověřeny její příjmy ani výdaje, jakož ani další závazky. Vzhledem ke skutečnosti, že tak byla porušena povinnost vyplývající z § 75 ve spojení s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, měla žalovaná za to, že smlouva je absolutně neplatná a žalovaná je tak povinna vrátit pouze bezdůvodné obohacení ve výši poskytnuté jistiny, a to v době přiměřené jejím možnostem. Nemohla se tak ocitnout v prodlení s jakoukoli platbou a žalobní návrh tak považovala za nedůvodný.3. Podáním došlým soudu dne 29. 4. 2024 vzala žalobkyně podanou žalobu v části, ve které se domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 8. 11. 2023 do 12. 3. 2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 705,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a částky 4 150 Kč zpět, a to s ohledem na námitku žalované, že nebyla dostatečně prověřena její úvěruschopnost. Jelikož není mezi stranami sporné, že žalovaná převzala částku 25 000 Kč, požadovala nadále její zaplacení společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 13. 3. 2024 do zaplacení. Jelikož došlo ke zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání (tj. jednání ve věci samé, které se zahajuje přednesem žaloby) a nebylo tak třeba zjištění, jestli žalovaná se zpětvzetím žaloby z vážných důvodů nesouhlasí, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 věta prvá, odst. 4 o.s.ř. a řízení v této části zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila ve svém podání ze dne 4. 6. 2024 a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasila a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:6. Ze Smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 21. 2. 2023 ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 20. 4. 2023 včetně obchodních podmínek , právnická osoba, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 25 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to bezhotovostním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím splatit do 88 dnů.7. Z výpisu z běžného účtu má soud za prokázané, že dne 21. 2. 2023 byla na účet žalované odeslána platba ve výši 25 000 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 11. 2022 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, ze Společného prohlášení smluvních stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 11. 2023 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2023, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 10. 11. 2023.9. Žalobkyně pak vyzvala žalovanou ke splnění její povinnosti upomínkou ze dne 10. 11. 2023 (viz Upomínka ze dne 10. 11. 2023 včetně podacího archu ze dne 13. 11. 2023), dále dopisem ze dne 15. 12. 2023 (viz Předání do advokátní kanceláře ze dne 15. 12. 2023) a předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2024 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 19. 2. 2024 včetně podacího archu ze dne 20. 2. 2024).10. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč, na kterou žalovaná neuhradila ničeho, byť byla opakovaně k úhradě vyzvána.11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci podstatné.12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlé