ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2025:11.C.110.2023.1 Datum: 2025-06-19 Předmět: o zaplacení 190 268,85 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 66 vyhl. č. 182/2006 Sb.", "§ 127a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb." ["smlouva o smlouvě budoucí""smlouva o dílo""postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""dokazování""konkurs""jistota""obchodní rejstřík""smlouva kupní""veřejná dražba""náhrada nákladů""majetek""přerušení řízení""přistoupení k dluhu""odročení""notářský zápis""znalecký posudek""náklady řízení""insolvenční správce""odvolání""zpeněžování""lhůty""zástavní právo""akcie""dražba""koupě""rozhodnutí o úpadku""zastavení řízení""dovolání""vedlejší účastník""péče řádného hospodáře""vzájemný návrh"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 190 268,85 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 66 vyhl. č. 182/2006 Sb..
1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 6. 2023 u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky dle výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že pokud by žalovaný – jako insolvenční správce dlužníka – nepochybil v případě podané žaloby na zaplacení částky 26 933 144 Kč s příslušenstvím, respektive by takovou žalobu vůbec nepodal, nebyla by mu uložena náhrada nákladů řízení v částce 469 601 Kč, a tudíž by byl výtěžek zpeněžení majetkové podstaty vyšší a na žalobce – jako jednoho z věřitelů – by v rozvrhu připadla částka vyšší, právě o 190 268,85 Kč. K tomu uvedl, že dne 12. 5. 2012 přistoupila společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále také jako „, právnická osoba, “) k závazku společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “) zaplatit obci , adresa, částku ve výši 3 000 000 Kč na jistině a odměnu exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , exekutorský úřad , adresa, , ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, . V tu dobu byl již uvedený závazek „zajištěn“ notářským zápisem sepsaným s doložkou přímé vykonatelnosti dne 18. 4. 2012 pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, . Dne 13. 12. 2013 pak k témuž závazku přistoupila společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “), přičemž k jeho úhradě se zavázala společně a nerozdílně spolu s , právnická osoba, . Ve třech tranších pak , právnická osoba, celý dluh uhradila, v celkové výši 3 556 547,94 Kč a vyzvala , právnická osoba, k úhradě svého podílu na dluhu, tj. částky 1 778 273 90 Kč. Smlouvou ze dne 2. 1. 2015 pak , právnická osoba, pohledávku za , právnická osoba, postoupila na žalobce (dále jen „Pohledávka“).Mezitím bylo usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. KSPH , spisová značka, , ze dne 13. 11. 2014, rozhodnuto o úpadku dlužníka , právnická osoba, . v likvidaci. IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále také jako „Dlužník“) a žalovaný byl ustanoven jeho insolvenčním správcem. Žalobce do předmětného insolvenčního řízení přihlásil svoji Pohledávku ve výši 1 778 273,90 Kč vedenou v insolvenčním rejstříku jako P-4. Pohledávka byla v přihlášené výši i zjištěna, majetková podstata Dlužníka zpeněžena a výtěžek připadající na nezajištěné věřitele představovala částka 1 227 348,49 Kč, z níž byl žalobce uspokojen v poměrné výši 27,98 %, tj. v částce 497 567,49 Kč.V průběhu insolvenčního řízení pak žalovaný uplatnil vzájemný protinávrh (žalobu na zaplacení 26 933 144 Kč s příslušenstvím) v řízení vedeném Okresním soudem , adresa, pod sp. zn.: , spisová značka, , v němž se , právnická osoba, domáhala určení svého vlastnického práva k rozestavěné stavbě sepsané v majetkové podstatě Dlužníka avšak stojící na jejím pozemku, jímž se naopak žalovaný domáhal vydání bezdůvodného obohacení do majetkové podstaty Dlužníka (neboť měl za to, že žalovaná částka představuje hodnotu provedených prací na rozestavěné stavbě, když právě tuto částku uplatňuje přihláškou v insolvenčním řízení Dlužníka insolvenční správce zhotovitele stavby - , právnická osoba, – a tedy takovou částku by , právnická osoba, měla zaplatit v případě, že by byla úspěšná se svou žalobou na určení vlastnictví dané stavby), když řízení o zaplacení 26 933 144 Kč s příslušenstvím bylo následně u Okresního soudu , adresa, vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Rozsudkem insolvenčního soudu (kam byla původní žaloba na určení vlastnictví sp. zn.: , spisová značka, postoupena) pak bylo dne 29. 9. 2020 rozhodnuto o tom, že rozestavěná stavba sepsaná v majetkové podstatě Dlužníka, není samostatnou stavbou, ale součástí pozemku, na němž se nachází, tedy ve vlastnictví , právnická osoba, . Žalovaný pak vzal svoji žalobu na zaplacení 26 933 144 Kč s příslušenstvím zpět, čímž zavinil zastavení řízení a byla mu uložena povinnost k náhradě nákladů v I. stupni ve výši 435 902,50 Kč a ve II. stupni pak 33 698,50 Kč. Celková částka 469 601 Kč, představující pohledávku za majetkovou podstatou, byla zohledněna ve zveřejněné schválené konečné zprávě a následně , právnická osoba, vyplacena z majetkové podstaty Dlužníka, tedy k tíži nezajištěných věřitelů. Dle schválené konečné zprávy a rozvrhového usnesení připadl, po uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, výtěžek zpeněžení k rozdělení mezi nezajištěné věřitele v částce 1 227 348,49 Kč s tím, že budou poměrně uspokojeni ve výši 27,98 %.Žalobce pak má za to, že z důvodu podání žaloby o zaplacení 26 933 144 Kč s příslušenstvím ze strany žalovaného a nesmyslné vedení takového řízení, jež skončilo zpětvzetím žaloby, představuje porušení povinnosti insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce svědomitě, s odbornou péčí a povinností vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Podaná žaloba o zaplacení byla od samého počátku zjevně bezdůvodná a bez šance na úspěch, neboť skutečnost, že insolvenční správce zhotovitele stavby uplatňuje přihláškou cenu provedených stavebních prací, ještě neznamená, že by , právnická osoba, byla pasivně věcně legitimována k vydání bezdůvodného obohacení představovaného právě cenou provedených prací. Stavební úpravy byly na předmětném pozemku provedeny v době, kdy byl pozemek pod rozestavěnou stavbou ve vlastnictví právního předchůdce , právnická osoba, , a to společnosti , právnická osoba, . Dle ustálené judikatury povinnost vydat bezdůvodné obohacení bez dalšího nepřechází na nabyvatele zhodnocené věci, leda by nabyvatel výslovně k tomuto závazku přistoupil (např. rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 4131/2011). Dražební vyhláška, na základě níž , právnická osoba, pozemek pod rozestavěnou stavbou nabyla, o převzetí žádného závazku nic neuvádí a , právnická osoba, ani nevyslovila s převzetím jakéhokoliv závazku souhlas. Pouhé ustanovení dražební vyhlášky obsahující prohlášení, že rozestavěná stavba je ve vlastnictví jiného subjektu, na věci ničeho nemění. Vzhledem k tomu, že v době „zhodnocení“ pozemku nebyla , právnická osoba, jeho vlastníkem, nemohlo dojít na její straně k bezdůvodnému obohacení. Pokud se pak žalovaný po výzvě k zaplacení žalované částky dovolával, že je vedeno řízení o vyloučení rozestavěné stavby z majetkové podstaty nebo řízení o určení vlastnického práva k rozestavěné stavbě, kde byl rovněž neúspěšný, nemá toto relevanci, neboť kdyby postupoval s odbornou péčí, nikdy by nemohl předmětnou rozestavěnou stavbu do majetkové podstaty sepsat, neboť je opakovaně judikováno, že rozestavěná stavba není samostatnou věcí v právním slova smyslu, což měl žalovaný z pozice své funkce nepochybně znát. Veškerých těchto rizik a nevhodnosti zahájení řízení o zaplacení částky přesahující 26 milionů si musel být žalovaný vědom již jen s ohledem na své právní vzdělání. Tím, že porušil své povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce je odpovědný za škodu, která tím žalobci vznikla, když částka ve výši 190 268,85 Kč představuje částku, jež by žalobci v rozvrhu připadla, nebýt nákladu majetkové podstaty Dlužníka spočívajícího v náhradě nákladů řízení , právnická osoba, .2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout. Měl především za to, že v průběhu insolvenčního řízení Dlužníka nijak nepochybil a poukázal na to, že na samém počátku insolvenčního řízení v roce 2015 nemohl vědět, jakým způsobem jím zahájený soudní spor bude vyřešen a že mu bude uložena náhrada nákladů řízení, tím spíše, že v průběhu insolvenčního řízení byla vedena celá řada na sebe navazujících incidenčních sporů, které se rozhodovaly několik let. Ke dni rozhodnutí o úpadku byl Dlužník dle stavu v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník rozestavěné stavby na parcele parc. č. St. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , LV č. , hodnota, , zapsané jako samostatná věci nemovitá. K zápisu rozestavěné stavby do katastru došlo na základě ohlášení stavebníka doručeného katastru dne 21. 6. 2012 pod sp. zn.: Z – , hodnota, , přičemž k tomuto byl doloženo stavební povolení Obecního úřadu , adresa, č.j. SÚ/, číslo jednací, ze dne 29. 9. 2009, které nabylo právní moci dne 4. 11. 2009, vydané ve prospěch původního stavebníka , právnická osoba, ., dále vyjádření téhož orgánu č.j. , číslo jednací, ze dne 25. 5. 2012, kterým byl vysloven souhlas se změnou stavebníka tak, že novým stavebníkem se stal právě Dlužník a konečně též geometrický plán č. , hodnota, vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, dne 6. 6. 2012, schválený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracoviště , adresa, pod č. , hodnota, dne 11. 6. 2012. V tomto geometrickém plánu byl vymezen nově pozemek parc. č. St. , hodnota, s tím, že na tomto pozemku geometr ve výkazu nového stavu definoval rozestavěnou stavbu se způsobem využití „občanská vybavenost“. S ohledem na uvedené skutečnosti, kdy rozestavěná stavba byla ke dni rozhodnutí o úpadku zapsána několik let v katastru nemovitostí ve vlastnictví Dlužníka, jako samostatná věc nemovitá, byla tato následně po
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.