11 C 90/2025-39 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 31 888,01 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 2. 11. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 761 Kč, a dále poplatky za plnění a služby v celkové výši 12 127 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu čerpaného úvěru, úroku a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, nejpozději do 2. 1. 2024. Úvěruschopnost žalovaného posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných o žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když na svůj dluh uhradil přede dnem 2. 1. 2024 částku celkem 2 500 Kč a poté dne 23. 2. 2024 částku 1 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 13 332,46 Kč, na dlužném úroku 660,80 Kč a na dlužných poplatcích celkem 10 394,75 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady rovněž úroků z prodlení a nadále běžících úroků smluvních. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:4. Ze smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 2. 11. 2022 smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč, a to ve formě 14 měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Smlouva obsahuje prohlášení žalovaného, že peněžní prostředky převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy.5. Z žádosti o úvěr ze dne 2. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou a jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí 19 462 Kč. Výdaje uvedl žalovaný ve výši 1 000 Kč na bydlení a energie, 4 250 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady a 500 Kč na srážky ze mzdy a výživné. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodiny, k čemuž doložil své čestné prohlášení.6. Z pracovní smlouvy ze dne 8. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaný uzavřel pracovní smlouvu se zaměstnavatelem , právnická osoba7. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc srpen 2022 soud zjistil, že žalovaný byl v tomto měsíci zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, a byla mu vyplacena mzda 19 335 Kč.8. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc září 2022 soud zjistil, že žalovaný byl v tomto měsíci zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, a byla mu vyplacena mzda 19 590 Kč.9. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dne 6. 11. 2022 částku 2 000 Kč, dne 16. 12. 2022 částku 500 Kč a dne 23. 2. 2024 částku 1 000 Kč.10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 29. 5. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 14. 6. 2024.11. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, částku 15 000 Kč. Žalovaný na dluh uhradil částku v celkové výši 3 500 Kč, ve zbylé výši dluh neuhradil ani na základě zaslané výzvy. Původní věřitel, společnost , právnická osoba, . následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni.13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Soud dále vycházel z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.18. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že ověřila závazky žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací a dále vycházela z údajů poskytnutými žalovaným, které ověřila z výplatních pásek a výpisů z bankovního účtu. Ačkoliv lze dát žalobkyni zapravdu, že prokázala ověření příjmů žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek, to samé již nelze konstatovat o prověření stránky výdajové, když v tomto směru žalobkyně nijak nedoložila, že by její právní předchůdkyně měla k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, či zda a s jakým výsledkem provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech. Stejně tak osobní údaje žalovaného jako rodinný stav, vzdělání, bydlení, výdaje apod., nebyly nijak doloženy. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem výdaje žalova